Osudy – Pavel Kohout 1/5 (2003)

Přidal: Přemek |

Listopad 14, 2006

Rozhlasové vzpomínky spisovatele. Připravil Jan Kašpar. Spolupráce Vlado Príkazský.

Natočeno 2003. Premiéra 17. – 21. 3. 2003 (5 x 27 min). Repríza 17. – 21. 7. 2023 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.). K poslechu zde.

Lit: Háva, Ladislav: Snaha o zastření skutečnosti? – In: Týdeník Rozhlas, 47/2006, s. 2 (Dopisy, komentáře, fejetony). – Autor dopisu upozorňuje na to, že v repríze seriálu (2006) chybí část dílu o roce 1968, v němž dva sovětští umělci „utěšovali (Kohouta), že nyní se už nemusí ničeho bát, že kontrarevoluce v naší zemi je poražena“ a ptá se, „zda to byl požadavek dnešního vedení rozhlasu, nebo žádost z ruské strany“.

Odpověď Jana Halase in Týdeník Rozhlas 49/2006: „Do Kohoutových osudů jsme nezasahovali.“

Lit.: Kašpar, Jan: Osudy Pavla Kohouta. Rozhlasové vzpomínání mezinárodně úspěšného dramatika, básníka a prozaika. In web ČRo 3 Vltava, 18. červenec 2023 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Pavel Kohout je kromě jiného také scenárista a režisér, zakladatel Festivalu německého divadla v Praze. Narodil se 20. července 1928 v rodině úředníka v Praze. Zde také maturoval na reálném gymnáziu, poté studoval komparatistiku, estetiku a divadelní vědu na FF UK.

„Celé moje dětství je dětství u rozhlasu. Trávil jsem doma hodiny a hodiny při poslechu her, silvestrovských estrád a později i zpráv o politice, v roce 1938 už jsem jako desetiletý kluk chápal, co se kolem mě děje,“ říká Pavel Kohout v první části svého vzpomínání. V rozhlase byl ostatně jako kluk a mladík často, když sem nastoupil do Dismanova dětského rozhlasového souboru. Po studiích v Československém rozhlase pracoval.

Celá 40. a 50. léta byl aktivní i politicky jako nadšený zastánce komunistického režimu. V letech 1949–50 pobýval jako druhý kulturní přidělenec čs. velvyslanectví v Moskvě. Počátkem 50. let byl šéfredaktorem humoristického časopisu Dikobraz. Během základní vojenské služby, kterou absolvoval v Armádním uměleckém souboru (AUS), působil jako vedoucí kulturní rubriky časopisu Československý voják.

Do literatury vstoupil v 50. letech politickými a milostnými verši a divadelními hrami (Zářijové noci, Taková láska – obě též zfilmovány). V 60. letech spolupracoval s pražskými divadly i zahraničními scénami, jeho dramatické adaptace Cesta kolem světa za 80 dní, Josef Švejk a divadelní hry August August, august byly uvedeny na mnohých světových scénách. (…)