Pořady pod mikroskopem – 80 let Českého rozhlasu 1/30 (2003)

Přidal: Přemek |

Leden 2, 2008

Seriál k výročí Českého (Československého) rozhlasu. Připravili Jan Rosenauer a Marek Janáč.

Premiéra duben – 18. květen 2003.

Pozn.: Český rozhlas 1 – Radiožurnálu vysílá každý všední den nový seriál k 80. výročí Českého rozhlasu, které vyvrcholí 18. května 2003. Seriál ve třiceti dílech mapuje, co rozhlas “dal” této republice v podobě pořadů.
Každý díl mapuje historii jednoho programového žánru, jako jsou rozhlasové hry, Mikrofórum, zpravodajství, popularizace hudby, pohádky pro děti a podobně. V pořadu vystupují osobnosti, které na programech spolupracovaly, které je vymýšlely, a jejich prostřednictvím přináší zajímavosti ze zákulisí.

Seriál připomene například skutečnost, že k seriálu “Jak se máte Vondrovi” se herec Marek Eben dostal zcela omylem nebo že znělka rozhlasového Hajaji (která měla už minimálně 35 000 repríz) byla jedinou významnější skladbou jejího autora. Pořad také upozorňuje na osobnosti, které v 80leté historii rozhlas tvořily.

Seriál připomene i rekordy z historie rozhlasového vysílání, třeba to, že první rozhlasová hlasatelka na světě byla Češka, jaký byl nejdelší nepřetržitý přímý přenos, kdy se vysílala první sportovní reportáž nebo první transkontinentální přenos na světě i jaké je nejvzdálenější místo, kde někdo naladil Český rozhlas.

Seriál z rozhlasové historie připravuje Marek Janáč a vysílá jej ČRo 1 – Radiožurnál každý všední den v 10.50 hodin až do 16. května 2003. (anotace)

Pořad ke stažení zde.

1. Zprávy –
Letos 18. května to bude 80 let, co začal pravidelně vysílat Český rozhlas. Tehdy se jmenoval Radio-Journal. Vysílání pražské stanice bylo už od prvního dne slyšet po celé Evropě. Jedinou „konkurencí“ byla mu byla už rok britská BBC. Od té doby odvysílal náš rozhlas minimálně 200 let nejrůznějších programů, které ovlivnily více než 4 generace posluchačů.

2. Vinárna u Pavouka –
Šedesátá léta byla v rozhlase renesancí všech žánrů. Vznikly tu pořady jako Mikrofórum, Kolotoč, Meteor. Mezi stejně slavné pořady, které ovšem měly jen krátký život, patřil jeden, který vznikl paradoxně v tehdejší Armádní rozhlasové redakci.

3. Jak se máte Vondrovi -
Z nekonečných amerických seriálů a telenovel si děláme legraci, ale málokdo už vzpomene, že i u nás se kdysi jeden takový vysílal. Začal v polovině sedmdesátých let a vydržel opravdu velice dlouho.

4. Rozhlasové pohádky -
Každý rok vyrobí Český rozhlas 10 nových velkých pohádek. Objevují se v nedělní třičtvrtěhodince po 13. hodině, která už je po několik desetiletí v mnoha rodinách považována za posvátnou. Snad proto, že pohádky se s ideologiemi příliš v lásce nemají.

5. Popularizace vědy a techniky –
Víte, kdy se poprvé objevilo slovo „rozhlas“? Bylo to 21. května 1924. Stalo se tak v článku, otištěném v Národních listech. Jeho autor si slovo „rozhlas“ vymyslel a navrhl jím nahradit do té doby užívaná označení „broadcasting“ a „radiotelefonie“. Termín se velice rychle vžil, a to právě v době, kdy se v rozhlase začalo rozvíjet nové odvětví – vědecko-populární pořady.

6. Rozhlasové hry -
Nejstarší rozhlasová hra se vysílala 30. listopadu 1926. Byla to náladová scéna „Na Přástkách“ autora Miloše Kareše v režii Miloše Čtrnáctého. Od té doby se žánr rozhlasové hry velice dynamicky vyvíjel.

7. Spartakiády –
K nejrozsáhlejším rozhlasovým přímým reportážím vždy patřily Spartakiády. Tyto tělovýchovné slavnosti se vysílaly v různé podobě a kvalitě šestkrát. Už dávno před nimi tu ale byly mohutné přenosy ze Sokolských sletů.

8. Časová znamení -
Kdo si chtěl v Praze roku 1923 seřídit hodinky, musel si buď počkat na mávnutí praporkem na věži hvězdárny v Klementinu, anebo na výstřel z děla Pražského Hradu. A protože mít přesné hodinky, to byla pro naše pradědečky otázka cti, začal se rozhlas velmi brzy pokoušet o vysílání přesného časového znamení, které by bylo jednotné pro celou republiku.

9. Zábava-
Mezi nejoblíbenější rozhlasové pořady vždy patřily zábavné pořady redakce humoru a satiry. Ta patřila v rozhlase vždy mezi šlechtu, a její pořady mnohdy přebíraly, zvláště v 60. létech minulého století, i zahraniční rádia.

10. A léta běží -
Z počátku existovaly ve vysílání rozhlasu speciální programové řady, jako Školský rozhlas, dětské besídky, Zemědělský rozhlas, Dělnický rozhlas a další, ale jeden typ pořadů stále chyběl. Nikdo nevysílal speciálně jen pro lidi v důchodovém věku. Tuto mezeru rozhlas zaplnil až 40 let po svém vzniku.

11. Mikrofórum -
V polovině 60. let se v Československém rozhlase nevysílaly žádné kontaktní pořady pro dospívající mladé lidi. Rocková a jazzová hudba byla tabu, a pořady se kvůli dohledu nad obsahem předem natáčely. V této době přišel rozhlas s pořadem, který všechny zajeté zvyklosti změnil. Jmenoval se Mikrofórum.

12. Sport -
První sportovní reportáž na světě se vysílala 2. srpna 1924 z klusáckého stadionu na Letné, kde se konalo velké mezinárodní boxerské utkání. Na místě byl sportovní odborník Jiří Hoyer, který byl normálním telefonem spojen s hlasatelem Adolfem Dobrovolným ve kbelské vysílací stanici. Hoyer popisoval, co se děje na hřišti, a hlasatel pak tlumočil jeho zprávy posluchačům.

13. Armádní vysílání -
V roce 1955 vysílal rozhlas ze dne ozbrojených sil. Bylo to něco jako vojenská spartakiáda. Vojáci cvičili v plné zbroji a s puškou. Skladba měla podle dobového tisku: „vyjádřit, že soustavná a cílevědomá příprava vytvoří předpoklady k výcviku vojáka k mistrovskému ovládání zbraně. Obsahu skladby s hlediska bojové přípravy odpovídá i znázornění bohatého kulturního života vojáka. Cvičení má tři části: prvá obsahuje cvičení s puškou a pořadové cviky s puškou, v druhé části, kdy jsou zbraně v kozly, se vyjadřuje kulturní tvořivost vojáků ve formě tance, a ve třetí části probíhá cvičení se zbraní, jehož náplní jsou prvky bojové a střelecké přípravy.“ V našem archivu se záznam této události nedochoval, ale i tak je obrázek o historii armádního vysílání bohatý.

14. Státní pohřby –
Mezi nejdelší pořady, které kdy rozhlas odvysílal, patří přímé přenosy pohřbů významných státníků a umělců. Bylo jich více, než 15, zpravidla přesahovaly několik hodin, a zaměstnaly mnoho reportérů na několik dní.

15. Pozor, zákruta! –
Auto je dnes takřka samozřejmou součástí našeho života. V dobách začátku vysílání rozhlasu to ale bylo docela jinak. Automobilismus teprve čekal na svou zlatou éru, a tak mu rozhlas věnoval jen malou pozornost. To se změnilo až v průběhu 50. let.

16. Dobrá jitra –
Rozhlas je neposlouchanější ráno. Kdysi byl vrchol mezi šestou-sedmou, ale s moderní dobou se přesunula posluchačská špička na osmou hodinu. Tento ranní rituál ale nebyl v uplynulých 80 letech dopřán zdaleka všem generacím posluchačů Československého rozhlasu.

17. Četba na pokračování -
Nejstaršími rozhlasovými pořady byly četba a recitace. Poprvé se objevily ve vysílání už krátce po 18. květnu 1923 – tedy velmi záhy po zahájení provozu pražské rozhlasové stanice. Původně se jen příležitostně četlo z knih, ale později vznikla četba na pokračování, která vydržela v nezměněné podobě dodnes.

18. Dětská publicistika –
Nejstarším rozhlasovým pořadem pro děti byly čtené pohádky. Začaly se vysílat už v roce 1923 a byly dětmi poslouchány, o čemž svědčí dopisy, které do rozhlasu psaly. Jen s pohádkami ale rádio nevystačilo, a tak brzy vznikly i další dětské pořady.

19. 1.máje –
První máj, jako svátek práce, vznikl ve Spojených státech amerických před 117 lety. 1. května 1886, se tam konala generální stávka, která donutila vládu k přijetí zákona o osmihodinové pracovní době. A tak byl o tři roky později vyhlášen 1. květen mezinárodním svátkem práce. Slavil se u nás i během první republiky.

20. Zápisník zahraničních zpravodajů –
Zahraniční zpravodajové vždy patřili v rozhlasu k elitě. Měli přístup i k informacím, které se běžně nesměly vysílat, a chodily do rozhlasu z agentury speciální poštou. Byl to takzvaný „modrý monitor“. Tajnější „bílý monitor“ směli číst jen šéfové redakcí, a nejtajnější „červený monitor“ jen nejužší vedení rozhlasu.

21. Reportáže –
K obrovskému rozvoji rozhlasu nejvíce přispělo zavedení reportáží. Rozhlas se díky nim stal nejrychlejším sdělovacím prostředkem, a lidé tu tak nacházeli všechny důležité události právě ve chvíli, kdy se děly. O to více se pak zajímali o koupi nového rozhlasového přístroje.

22. Popularizace hudby –
Českému rozhlasu je letos 80 let. Zahájil vysílání 18. května 1923 a první program, který uvedl, byl hudební. Muzikanti seděli ten večer ve stanu ve Kbelích, a hráli živě na klavír, trubku a basu, zatímco za tenkou plátěnou stěnou poštěkávali psi a po silnici pojížděly povozy.

23. Kolotoč –
Letos v září to bude přesně 40 let, kdy se začal vysílat pořad, který v téměř nezměněné podobě vydržel až dodnes – Kolotoč. Zajímavosti a klípky do té doby v rozhlasovém vysílání neměly místo, a Kolotoč si záhy získal obrovskou popularitu.

24. Expedice –
Pravidelné rozhlasové vysílání začalo na našem území před 80 lety – 18. května 1923. Rozhlas se už od začátku vyvíjel velmi dynamicky, a do dvou let se stal nejdůležitějším sdělovacím prostředkem v zemi. Vysílal přednáška, reportáže, zapojoval stále nová místa v přímém přenosu. Chyběl ale původní rozhlasový cestopis – expedice. Ta se v programu objevila až 24 roky po zahájení vysílání.

25. Vysílání do zahraničí –
V polovině třicátých let minulého století Československý rozhlas jako jeden z prvních na světě zavedl vysílání do zahraničí. Bylo to v době, kdy už byla hrozba evropského fašismu nepřehlédnutelná, a kdy bylo i pro zahraničí nutno prezentovat demokratické principy Československa.

26. Písničky zakázané a exportní –
Byly doby, kdy se v rozhlase nesměly ozývat některé hudební skladby. Ty doby začaly už s okupací v roce 1939, a pokračovaly pak až do roku 1989. Naopak byly i jiné písně, které v rozhlase vznikly, jsou dodnes populární, a některé dokonce dobyly svět.

27. Jak si rozhlasáci hrají –
Tak jako v každém povolání i rozhlas má svá zákoutí, kam je nezasvěcenému vstup zakázán. V případě redaktorů je to svět, který čas od času produkuje pořady, které jsou určeny výhradně pro pobavení členů redakce, případně oslavence, který má narozeniny.

28. Ranní tělocvik –
Jsou pořady, které slýcháte tak často, že jsou neodmyslitelnou součástí denních rituálů. V existenci rozhlasu je jeden takový, který navíc asi ještě dlouho nebude překonán co do délky vysílání. Těžko totiž bude nějaký další pořad vysílán dohromady téměř 69 let. Dnes už sice neexistuje, ale jistě si ho stojí za to připomenout.

29. Osobnosti-
Českým rozhlasem během uplynulých 80 let prošla velká řada lidí, kteří se ať už v dobrém, nebo špatném smyslu zapsali do našich dějin. Za všechny snad jen jediné jméno – Jára Cimrman, který zasáhl do všech oborů lidské činnosti, a který se poprvé objevil v pořadu Nealkoholická vinárna u pavouka.

30. Ve stanu 1923 –
Přesně rok po oficiálním zahájení vysílání z Londýna, v době, kdy ve Francii nepravidelně vysílá Eifellova věž, proniká dosud panenským éterem Evropy první rozhlasová vlna z Československa. Pravidelné vysílání ze Kbel u Prahy bylo zahájeno 18. května 1923, před 80 lety.