Bomba na Hirošimu (2014)

Přidal: Premek |

Září 29, 2014

Daniel Kroupa. Fejeton.

Natočeno 2014. Premiéra 6. 8. 2014 (ČRo Plus, 6:33 h.; 3 min.).

Lit.: Kroupa, Daniel: Daniel Kroupa: Bomba na Hirošimu. In web ČRo Plus, srpen 2014 (text fejetonu + nahrávka k poslechu). – Cit: Jediná bomba svržená na město zabila 70 tisíc lidí hned a další desítky tisíc v následujících měsících a letech. Ano, mluvíme o Hirošimě, o šestém srpnu 1945, o americkém letadle Enola Gay, které vezlo jadernou bombu jménem Little Boy, tedy chlapeček. Mluvíme o hrůze, jakou si do té doby lidstvo nedokázalo ani představit. Účelem tohoto strašlivého bombardování, které postihlo o tři dny později i město Nagasaki, bylo přinutit Japonsko ke kapitulaci, a tak ukončit Druhou světovou válku i v Tichomoří.

Otázky, které se od té doby stále opakují, zní: bylo to opravdu nutné? Muselo zahynout takové množství, převážně nevinných lidí? Nebylo by bývalo lepší dokončit válku konvenčními zbraněmi? Nestačilo by, kdyby Američané demonstrativně odpálili bombu na odlehlém místě, k tomu, aby se japonské vojenské velení přesvědčilo, že nemá šanci zvítězit? Nebylo to spíše vyčerpání japonských sil, co by ukončilo válku i bez použití atomové energie?

Zvláštní je, že nedosáhneme úplného uspokojení pochybností, ani když slyšíme vcelku pravdivé odpovědi na tyto otázky. Japonci vedli totální válku, která nerozlišovala mezi vojáky a civilisty, Američané se tomu museli přizpůsobit. Dobytí Japonska konvenčními zbraněmi by si podle tehdejších odhadů vyžádalo více než milion lidských životů. A pouhá demonstrace síly by nestačila, protože Japonský válečný kabinet se ke kapitulaci nenechal přesvědčit ani dvěma jadernými výbuchy; musel rozhodnout císař a i po jeho rozhodnutí se část ministrů pokoušela o vojenský puč.

Důkazem, že to bylo právě jaderné bombardování, co vedlo k bezpodmínečné kapitulaci 14. srpna, jsou navíc sama slova císaře. Hirohito prohlásil: „Nepřítel má navíc novou děsivou zbraň s takovou silou, která může ukončit mnoho nevinných životů a udělat nezměrnou škodu. Kdybychom pokračovali v boji, nejenže by to mělo za následek zhroucení a vymazání japonského národa, ale také by to vedlo k celkovému zániku lidské civilizace.“

Nemůžeme se prostě smířit s použitím zbraní, které na základě jediného politického rozhodnutí dokáží jedním rázem vymazat s povrchu země město, stát anebo celé lidstvo. Od 6. srpna 1945 do dneška se navíc svět zaplnil střelami s jadernými hlavicemi připravenými k odpálení. A to je svět, ve kterém musíme žít.

Eseje, fejetony, přednášky