Dobrá vůle – Belulino znamená krásno (2014)

Přidal: Premek |

Říjen 21, 2014

O lidech s upřímnou snahou učinit svět lepším. Vrací do života drobné památky na severním Plzeňsku a jeho práce mu pomáhá žít. Radoslav Vichnar z Líšťan a jeho občanské sdružení Belulino. Připravil Dominik Mačas. Mistr zvuku Roman Špála. Dramaturgie a režie pořadu Lenka Svobodová.

Natočeno 2014. Premiéra 25. 10. 2014 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.).

Pozn: Rozhlasový dokument Dominika Mačase v roce 2014 získal 3. místo v novinářské soutěži Média na pomoc památkám.

Pozn.: Před čtyřmi lety se měla v Chrančovicích na severním Plzeňsku bourat zchátralá kaplička. Pět minut po dvanácté, když už byl bagr téměř na cestě, se ale podařilo demolici zastavit. Peněz na opravu moc nebylo, a tak každý z místních řemeslníků pomohl tím, co uměl. Když pak obnovenou kapličku přijel vysvětit sám plzeňský biskup František Radkovský, zrodil se nápad v činnosti pokračovat a vzniklo občanské sdružení Belulino. Hlavní postavou sdružení je Radoslav Vichnar z Líšťan. Vrací do života drobné památky na severním Plzeňsku a jeho práce mu pomáhá žít.

Lit.: Mačas, Dominik: Belulino znamená krásno. Oceněný dokument o návratu památek a jednoho člověka zpátky do života. In web ČRo 2 Praha, 26. 8. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Prázdné a zdevastované kapličky v širokém okolí Chrančovic mají dnes nejen opravenou fasádu a střechu, ale uvnitř i nové sošky, obrazy nebo vyřezávané kříže.

Radoslav Vichnar z Líšťan a jeho občanské sdružení Belulino vrací do života drobné památky na severním Plzeňsku. Jeho práce pomáhá žít i jemu.

Před čtyřmi lety se měla v Chrančovicích na severním Plzeňsku bourat zchátralá kaplička. Pět minut po dvanácté, když už byl bagr téměř na cestě, se ale podařilo demolici zastavit. Peněz na opravu moc nebylo. Každý z místních řemeslníků tak pomohl tím, co uměl.

Když pak obnovenou kapličku přijel vysvětit plzeňský biskup František Radkovský, zrodil se nápad v činnosti pokračovat. Vzniklo občanské sdružení Belulino. „Belulino v esperantu vyjadřuje duchovní krásu,“ vysvětluje Radoslav Vichnar. Je jedním ze zakladatelů sdružení. A i jeho duší. Jeho hybnou manuální silou.

Poslání Belulina

„Chceme chránit historické a kulturního dědictví v oblasti severního Plzeňska, především přispívat k obnově stavebních památek – kostelů, kaplí, božích muk. Pořádáme ale také kulturní akce, koncerty v líšťanském kostele nebo divadelní představení,“ vysvětluje Vichnar, který před lety přišel při podnikání o veškerý majetek.

Diagnostikovanou rakovinu sice vyléčil se, ale ještě v rekonvalescenci krátce po sobě prodělal dva záchvaty mrtvice. Ve chvílích bezmoci na nemocničním lůžku si prý skutečně uvědomil smutnou relativitu pachtění po penězích a naopak hodnotu dobrého díla, které po člověku zůstává. Opravy památek mu pomohly zase na nohy.

Bez práce nemůže být

Radoslav Vichnar sám vlastníma rukama opravil už pěknou řádku památek v okolí. Je to ten typ člověka, který bez práce nemůže být. V mládí se vyučil kuchařem. Ale nevěnoval se jen své původní profesi. Dělal řadu let v hutích a po revoluci začal podnikat. Měl bezpečnostní agenturu. Už od dětství ho to ale také táhlo k umění.

Kreslil, maloval, ale zajímal se i o řezbářství a sochařství. Dnes se mu jeho výtvarné nadání a řemeslný fortel velice hodí. „Mám to jako rehabilitaci.“ Sám zvládne obstarat jak stavební práce, tak umělecké řemeslo. Prázdné a zdevastované kapličky v širokém okolí Chrančovic tak nemají dnes jen opravenou fasádu a střechu, ale uvnitř i nové sošky, obrazy nebo vyřezávané kříže.

Radiodokument