Hrdinský praotec aneb Hledání velikosti v mlhách dávnověku (2015)

Přidal: Premek |

Únor 25, 2015

Stejně jako každý národ potřebovali i Čechové v počátcích své novodobé kulturní existence jasné a přitažlivé odpovědi na otázky svého historického původu. Jak a kde hledali Češi svého „mytického praotce“, o tom bude vyprávět literární historik Dalibor Tureček a uvede literární příběhy o hledání velikosti v mlhách dávnověku. Připravila Olga Jeřábková. Režie Lukáš Kopecký.

Nastudoval ČRo Brno v roce 2015. Premiéra 1. 3. 2015 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Schůzky s literaturou a Hrdina.cz .

Uvedeno v úterý 7. července 2015 od 17:30 v rámci cyklu Audiokabinet – na hlavní scéně Divadla Husa na provázku.Uvádí Olga Jeřábková, hostem Dalibor Tureček.

Lit.: Jeřábková, Olga: Hrdinský praotec aneb Hledání velikosti v mlhách dávnověku. In web ČRo 3 Vltava, únor 2015 (článek). – Cit.: Jak a kde hledali Češi svého „mytického praotce“. Stejně jako každý národ potřebovali i Čechové v počátcích své novodobé kulturní existence jasné a přitažlivé odpovědi na otázky svého historického původu.

O své prapředky jsme se proto my, Čechové, zajímali odedávna. Ostatně tak jako jiné evropské národy. A jako oni jsme si svůj původ projektovali do postavy domnělého praotce. Ostatně i část Italů se v renesanci domnívala, že pochází původem od jistého řeckého hrdiny, uniklého od Tróje.

Ale už kolem roku 700 před Kristem uváděl řecký historik Hesiodos celý katalog bájných postav, které měly být mytickými praotci či pramatkami starých Řeků. Podle něj se také onen typ hrdiny nazýval hérós eponymos, tedy hrdina dávající, propůjčující jméno celému lidu a zemi.

Zvláštní důležitost získaly příběhy o národním původu na zlomu osmnáctého a v následujícím devatenáctém století, tedy v období, kdy se utvářela novodobá podoba češství. Právě pro takzvané obrozence se přitom jednalo o velmi citlivý bod. Historická pověst Slovanů v té době totiž vůbec nebyla tou z nejlepších. Dokladem nám může být našimi vlastenci tolik uctívaný Herder. Ten k pověstnému ocenění Slovanů v roce 1791 připojil nepříliš lichotivou charakteristiku domněle slabých slovanských válečnických schopností, kvůli nimž měli v Evropě obsazovat výhradně neosídlené, opuštěné prostory.

Literární pásma