Mražené ovoce a zelenina (1955)

Přidal: Premek |

Říjen 23, 2015

Marie Úlehlová-Tilschová. Přednáška.

Natočeno 1955. Premiéra 10. 1. 1955 v rámci pořadu Půlhodinka pro ženy (Praha I, 11:00 – 11:30 h.).

Lit.: Vykoupil, Libor: Ecce Homo – Marie Úlehlová-Tilschová. In web ČRo Brno, srpen 2008 (článek). – Cit.: (…) Před 30 lety zemřela Marie Úlehlová-Tilschová, česká spisovatelka a propagátorka zdravé výživy.

Tato průkopnice české vědy o výživě se narodila 13. července 1896 a po svém otci, profesoru právnické fakulty Univerzity Karlovy JUDr. Emanuelovi Tilschovi, zdědila přísný úsudek. Po matce, jíž nebyl nikdo jiný než známá spisovatelka Anna Marie Tilschová, získala pak nesporný literární talent. Ve škole, na dívčím gymnáziu Minerva, studovala Marie také přírodní vědy a sociologii. Na přírodovědecké fakultě UK se posléze věnovala biologii a byla první ženou, která hospitovala na pomologickém ústavu v Tróji, takže byla na další kariéru připravena po odborné stránce více než dokonale. Svoji literární činnost zahájila překlady z angličtiny a francouzštiny, ale později se zcela věnovala studiu výživu, jež doplnila několika zásadními zájezdy do ciziny, zejména na Vysokou školu hygieny do Londýna a na Ústřední institut výživy do Moskvy. Ve 20. a 30. letech 20. století se začala vědecky zabývat zdravou stravou a životosprávou. Jako stálá spolupracovnice Lidových novin propagovala od r. 1928 neúnavně zásady správné výživy a ovlivnila tak i ženské hlídky v dalších novinách a časopisech. Tradiční českou stravu podrobila kritice ve své první knize Moderní kuchařka z r. 1930, v níž využila všechny tyto odborné znalosti. Kniha byla dlouhodobě používána také jako učební pomůcka ve školách výživy a gastronomie, neboť jako první uvádí úpravu jídel do systému přehledných tabulek.

V předválečném období vydala Marie Úlehlová-Tilschová ještě publikaci Jak a čím se živit (1935) a pak etnograficky zaměřenou knihu Česká strava lidová, která se v nakladatelství Družstevní práce objevila hned po osvobození r. 1945. Tuto publikaci kladně přijala odborná i vědecká veřejnost a Česká strava lidová se stala autorčinou nejpopulárnější knihou. Jde o objevné, čtivé a přitažlivé pojednání o české lidové stravě od nejstarších dob až po nástup moderny a osobně ji považuji za velmi významnou práci nejen české a světové gastronomické literatury, ale literatury vůbec. Je jen škoda, že si v záplavě nejrůznějších podezřelých kuchařek, jež na nás hrnou obskurní nakladatelství, nedal nikdo tu práci, aby knihu vydal znovu v nejnovější době. V r. 1945 vydala Česká grafická Unie také práci Výživa ve světle věků, představující unikátní dokument z oblasti etnografie výživy, tentokrát s úctyhodným přesahem za hranice českého státu. V knize jsou pojednány výživové systémy a zvyklosti z mnoha zemí světa, čímž si autorka získala uznání i v zahraničí. Dále jsou v knize probrány dopady tradičních a nových potravin na zdravotní stav příslušníků různých národů, zejména těch, které dlouho zůstávaly stranou výrazných civilizačních vlivů.

Marie Úlehlová-Tilschová v poválečné době vydala ještě práce jako Vitamíny v potravě, Rok v naší kuchyni, Prostou stravou ke zdraví a Rok v české kuchyni. K národopisu se pak vrátila i knihou Chuťový místopis, která vyšla r. 1970 s milým úvodním slovem vzácné herečky a zkušené gastronomické autorky Jiřiny Šejbalové. To bylo naší stále nedoceněné badatelce v oblasti dietetiky, etnografie výživy, praktického vaření a dalších odvětví již 74 let, ale přesto ještě o pět let později vychází její poslední rozsáhlejší práce Mistři kuchaři, nositelé tradic české kuchyně. Až do pokročilého věku pracovala Marie Úlehlová-Tilschová ve Společnosti pro racionální výživu, publikovala v časopise Výživa lidu a v řadě novin a časopisů. Dobrou chuť a hezký den!

Eseje, fejetony, přednášky