Osudy – Zuzana Fried-Preissová: Na vlnách BBC a Svobodné Evropy 1/10 (2016)

Přidal: Premek |

Březen 22, 2016

Vzpomínky exilové redaktorky, s úvodním slovem autorky, na profesní zážitky z dlouholetého působení v redakcích významných rozhlasových stanic, na setkání se známými osobnostmi, ale i na peripetie osobního života. Připravil Petr Balajka. Režie Ivan Chrz.

Účinkuje Dana Černá.

Natočeno 2016. Premiéra 21. – 25. 3. a 28. 3. – 1. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 30 min). Repríza 1. dílu 11. 7. 2019 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Lit.: Bezdíčková Vladimíra: Zuzana Fried-Preissová: Na vlnách BBC a Svobodné Evropy (1/10). In web ČRo 3 Vltava, březen 2016 (článek). – Cit.: Vzpomínky exilové redaktorky, s úvodním slovem autorky, na profesní zážitky z dlouholetého působení v redakcích významných rozhlasových stanic, na setkání se známými osobnostmi, ale i na peripetie osobního života. V úvodním a závěrečném dílu Zuzana Fried-Preissová hovoří.

„… o týden později jsem otevřela tlustou bílou obálku s hlavičkou BBC, v níž jsem našla oznámení, že jsem byla přijata na místo redaktorky československé redakce BBC s nástupem od prvního ledna 1966 na zkušební dobu šest měsíců, s možností prodloužení této doby a případně získání trvalépracovní smlouvy. Myslím, že jsem samým rozčilením a štěstím začala brečet. Určitě jsem brečela. V pravém smyslu slova teprve ten den začal pro mne nový život ve Velké Británii.“ Píše ve své knize Na vlnách BBC a Svobodné Evropy autorka.

Do slovenské redakce zahraničního vysílání BBC nastoupila nedlouho po své emigraci do Velké Británie. Narodila se ale za druhé světové války poblíž Žiliny, kde se její židovští rodiče ukrývali před Němci. Studium na pražské Filozofické fakultě nedokončila, v roce 1964 z politických důvodů emigrovala.

Paměti Zuzany Fried-Preissové jsou zajímavé z několika důvodů. Především jako dlouholetá redaktorka společnosti BBC a později i Rádia Svobodná Evropa nás seznamuje s organizací práce v BBC, ale i se vztahy v československé redakci, které nebyly vždy idylické. Třecí plochy byly jednak mezi Čechy a Slováky, ale zejména uvnitř slovenské části redakce mezi slovenskými nacionalisty a tzv. Čechoslováky. Při své práci se setkala s řadou osobností, např. lidmi, kteří se pracovně stýkali s prezidentem Benešem. Cenné je také svědectví o jejím působení v mnichovské redakci Svobodné Evropy, kam odešla v první polovině osmdesátých let, stejně jako její líčení tehdejšího Německa, zejména jeho rozporuplný obraz, pokud jde o vztah k minulosti.

Kniha nabízí také postřehy z autorčiných cest napříč světem. Srovnává život v Kanadě se životem v Evropě, prostřednictvím svého druhého manžela poznává Rakousko sedmdesátých let minulého století a také Izrael. Náročný byl i její život soukromý. Po emigraci spoléhala zejména na svého tehdejšího přítele, později manžela, který ji však po pár letech opustil. To už ovšem měla malou dceru, o kterou se musela postarat.

Radiodokument