Dnešní Plus – Diskriminace Romů (2016)

Přidal: Premek |

Květen 4, 2016

Připravil Jan Bumba. Může za vysokou nezaměstnanost a chudobu mezi Romy diskriminace, nebo mají příslušníci tohoto etnika stejné šance jako ostatní? V duelu na toto téma se sešli zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček a David Beňák, zástupce náměstkyně pro řízení Sekce pro lidská práva na Úřadu vlády.

Natočeno 2016. Premiéra 4. 5. 2016 (ČRo Plus). K poslechu zde.

Lit.: Bumba, Jan: Že někdo nezaměstná Roma, není diskriminace, ale zkušenost, říká zástupce ombudsmanky. In web ČRo Plus, květen 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Může za vysokou nezaměstnanost a chudobu mezi Romy diskriminace, nebo mají příslušníci tohoto etnika stejné šance jako ostatní? V duelu na toto téma se sešli zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček a David Beňák, zástupce náměstkyně pro řízení Sekce pro lidská práva na Úřadu vlády.

„Já se tou situací dlouho zabývám a jako advokát jsem hájil desítky Romů před soudy v České republice. Já tu situaci dobře znám. Nechci vyloučit diskriminaci Romů jako kterýchkoli jiných obyvatel. Mně na té situaci nejvíce vadí to, že sami Romové se o tu situaci nezajímají,“ říká zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček, autor polemického textu, ve kterém mimo jiné píše, že „řeči o diskriminaci Romů jsou zpravidla jen pokusem přesunout odpovědnost za daný stav na někoho jiného“.

„Jsem přesvědčen, že kdyby Romové se o své věci starali, projevili větší aktivitu a péči o svůj osud, tak by byla ta situace jiná. “
Stanislav Křeček

„Není pravda, že tady mohu žít život, kde mě nikdo neomezuje. Já se s diskriminací potýkám sám, a to mám vysokou školu a pracuji, a přesto se s tím potýkám. Musím rezolutně odmítnout, že je to konstrukt, který vytvářejí sami Romové. “
David Beňák

Hostem Českého rozhlasu Plus je i David Beňák – zástupce náměstkyně pro řízení Sekce pro lidská práva na Úřadu vlády, který je v současné době nejvýše postaveným Romem ve státní správě: „Já si myslím, že to není o tom, že by Romové byli pasivní úplně ze svého vlastního rozhodnutí. Musím částečně souhlasit s panem Křečkem, že Romové se nepodílejí na těch rozhodováních, která se jich dotýkají – na správě těch věcí, které se jich dotýkají každý den. Ale nejedná se čistě jen o strategická politická rozhodnutí. Protože tu příležitost nedostali,“ říká.

Podle něj je také důležité, že česká společnost Romy do pasivity natlačila. Beňák uvádí situace, kdy Rom nedostane práci, ačkoli například po telefonu mu byla přisouzena: „Co je to jiného než diskriminace? Když nedostane ani šanci přesvědčit toho zaměstnavatele, že umí pracovat a tu práci by dělal rád,“ konstatuje.

Reakce pana Křečka: „To není primární příčina. To je druhotná příčina. Problém je v tom, že to není diskriminace, ale zkušenost. Každý zaměstnavatel, každý starosta vám řekne, jak je to se zaměstnáváním většiny Romů. Já netvrdím, že se všichni Romové té práci vyhýbají. Je celá řada lidí, kteří pracují. Většinou ta zkušenost je taková, že když někoho zaměstnají, tak druhý den nepřijde do práce a nářadí, které mu bylo svěřeno, prodá. To je obecná zkušenost,“ říká Křeček.

Já netvrdím, že nemůže být Rom problémový soused. Ale znám spoustu problémových sousedů, kteří nejsou Romové, říká David Beňák zástupcem náměstkyně pro řízení Sekce pro lidská práva na Úřadu vlády.

„Kdyby tady byla organizace Romů, která bude za to ručit, která převezme odpovědnost za ty lidi, že jim zaručí, že se budou chovat řádně – kdyby to někdo ze strany Romů garantoval, tak by ta situace byla jiná,“ myslí si Křeček.

„Romové nedostali ani šanci něco zkazit, natož solidně participovat,“ odpovídá David Beňák. Pomohlo by podle něj zvýšení participace, ale nelze předpokládat, že například nezisková organizace převezme zodpovědnost za jednání Romů u nás. Participace Romů na procesech při řešení diskriminace by podle něj měla být viditelnější.

Radiodokument