Ďáblova mělčina (2009)

Přidal: Premek |

Září 26, 2016

Jan Balabán. Povídka z knihy Jsme tady. Připravila Eva Lenartová. Režie Radovan Lipus.

Účinkuje David Viktora.

Nastudoval ČRo Ostrava v roce 2009. Repríza 26. 9. 2016 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.) v cyklu Noční bibliotéka; 23. 4. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 10. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Pozn.: V roce 2007 tutéž povídku nastudoval tentýž režisér s Janem Balabánem.

Lit.: ele (= Lenartová, Eva): Světlana, Most, Prázdniny a další povídky ostravského barda Jana Balabána. In web ČRo 3 Vltava, 8. červenec 2024 (článek). – Cit.: Patřil k nejvýraznějším českým prozaikům přelomu tisíciletí a jeho předčasná smrt byla ztrátou nejen pro jeho čtenáře, ale pro celou českou literaturu. Jan Balabán byl především mistrný povídkář. Byl originálním portrétistou prázdnoty a tísnivosti žití. (…)

Jan Balabán vypráví příběhy nehrdinů, lidí poničených vlivy vnějšího světa i jejich vlastním tápáním a blouděním. Častou kulisou je mu industriální Ostrava, prostředí, které svými nelidskými rozměry a konturami znemožňuje Balabánovým postavám vytvoření jakéhokoliv pozitivního vztahu.

Jan Balabán (1961–2010) se kromě literární tvorby věnoval publicistice, překladatelství a výtvarné kritice. Jeho dílo bylo opakovaně oceněno v prestižních literárních anketách a dvakrát získalo cenu Magnesia Litera.

Pro Českou televizi Jan Balabán uvedl, že kniha je pro něj záznamem lidského osudu, ve chvíli, kdy je člověk zranitelný, kdy prožívá krizi a hledá z ní cestu ven. (…)

Povídka ze sbírky Jsme tady, pojmenovaná podle knihy pro děti dánského spisovatele Hilmara Wullfa. Příběh smutného muže vykořeněného ze společnosti. Muže, který si uvědomuje, že nikdy nikam nepatřil, ba že to ani neuměl, a přitom tak chtěl. Nebylo mu to však dáno. Ať už byly důvody jakékoliv, stalo se to příčinou jeho celoživotního strádání. Na svoji největší krizi si vzpomene, když uvidí servírku Ilonu, která pracuje v jednom z podniků, kde bývá častým hostem. Jakoby mu tenhle zážitek otevřel staré rány a nutil ho uvažovat nad uplynulým životem. (…)

Povídky