Princ Mucedorus a princezna Amadina (2016)
Na motivy anonymní alžbětinské komedie Mucedorus napsal Pavel Drábek. Hudba Ondřej Kyas. Zvukový mistr Lukáš Dolejší. Dramaturgie Hana Hložková. Režie Lukáš Kopecký.
Účinkují: Pavel Vacek (princ Mucedorus), Simona Rejdová (princezna Amadina), Jana Štvrtecká (královna Basilia), Martin Siničák (hrabě Segasto), Ondřej Jiráček (jeho sluha Kašpar), Radoslav Šopík (kapitán Tremelio) a Pavel Doucek (divý muž Bremo).
Nastudovalo Brno v roce 2016. Začátek natáčení 24. 11. 2016. Premiéra 22. 10. 2017 (ČRo 2 Praha, 13:00 h). Repríza 2. 1. 2018 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.); 25. 6. 2023 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.).
Alternativní název: O princi Mucedorovi a princezně Amadině
Lit.: Kopecký, Lukáš: MUCEDORUS. In web Lukáš Kopecký Backstage, 18. 12. 2016 (anotace). – Cit.: Roku 1598 vyšla poprvé v Anglii anonymní hra s názvem ‚Kratochvilní komedie o Mucedorovi, královském synu z Valencie, a Amadině, královské dceři z Arragonska, s veselými šprýmy Myšáka‘. V následujících několika málo desetiletích tato hra vyšla tiskem ještě šestnáctkrát a stala se zcela jistě nejprodávanější hrou celé éry (o pět vydání překonala Hamleta, který zaujímá druhé místo). Námět hry nově autorsky zpracoval český anglista, teatrolog a libretista Pavel Drábek.
Původní rozhlasová pohádka Princ Mucedorus a princezna Amadina vzniká v těchto dnech v brněnském studiu Českého rozhlasu a premiérována bude v průběhu příštího roku na stanici ČRo Dvojka. Hudbu skládá Ondřej Kyas, autorův dlouhodobý spolupracovník. „Nástrahy a krutý čas si vymohou mnohé strázně a začasté musí člověk svou podobu skrýt.“
Lit.: Hložková, Hana: O lásce Mucedora a Amadiny. In Týdeník Rozhlas 42/2017, s. 11 (článek).
Lit.: Hložková, Hana: Princ Mucedorus a princezna Amadina. In web ČRo 2 Praha, říjen 2017 (článek). – Cit.: Původní rozhlasová pohádka Princ Mucedorus a princezna Amadina vznikla na motivy anonymní alžbětinské hry z roku 1598. Dramatik a anglista Pavel Drábek ji napsal právě v duchu dobových anglických komedií. Romantický příběh o lásce Mucedora a Amadiny je plný intrik, nástrah a převleků. Hrdinům se do cesty staví nebezpečný medvěd, žárlivý nápadník a dokonce i divý muž. Unikátně jazykově vybroušený dramatický text nepostrádá humor současníka, zároveň dává vyniknout pastorálnímu námětu pohádky, které dominuje vypečený sluha Kašpar se svými gagy a jinými žerty.
Stará anglická pohádková hra nazvaná „A most pleasant Comedie of Mucedorus the Kings sonne of Valentia, and Amadine, the kings daughter of Arragon, with the merie conceites of Mouse“ (Kratochvilná komedie o Mucedorovi, královském synu z Valencie, a Amadinině, královské dceři z Arragonska, s veselými šprýmy Mouse [Myšáka]), pochází z repertoáru kočovných komediantů a patřila k nejoblíbenějším titulům alžbětinského a jakubovského období. Byla natolik populární, že vyšla ve své době alespoň devatenáct krát (poprvé roku 1598), čímž významně předběhla i proslulého „Hamleta“ (se dvanácti vydáními). Shakespearova společnost hru dokonce předvedla o vánocích 1609 před králem Jakubem I., a to v úpravě s několika novými scénami a postavami. Tyto úpravy dost možná pochází z pera slovutného dramatika a takto rozšířená hra vyšla tiskem roku 1610. Situace a postavy z „Mucedora“ mají své ohlasy v Shakespearově díle, např. v „Zimní pohádce“ (pronásledování medvědem, přestrojení za pastýře), v „Cymbelinovi“ (princ přestrojený za pastýře) a „Bouři“ (divý muž Kaliban mluvící blankversem). Scéna z „Mucedora“, v níž se klaun Myšák setká s domnělým poustevníkem a posléze o tom informuje svého pána, patří do komediantského zlatého fondu, jak říká Pavel Drábek v článku „Anglické hry u našich loutkářů a naopak“. Zároveň zde dokládá, že titul se s úspěchem hrál zejména v menších městech a vesnicích a jeho obliba mezi amatéry trvala minimálně do třicátých let 19. století (tedy 250 let!), proto je odborníky považován za naprostý fenomén. Jelikož angličtí komedianti hráli „Mucedora“ v Čechách od sklonku 16. století, je možné, že tuto oblíbenou hru také uváděli a tím přispěli k formování našich národních pohádek. Druhá, patrně ještě pravděpodobnější je verze ta, že „Mucedorus“ vychází z panevropského fondu lidových vyprávění a pohádek, které neznají hranic mezi zeměmi a jazyky – jako třeba Červená Karkulka, Sůl nad zlato (v Británii příběh známý jako Král Lear a jeho tři dcery) nebo Bruncvík (který je nejen prastarou národní legendou, ale i jedním z příběhů středověkého velšského rukopisu Mabinogion), jak Drábek opět dodává. Důležitým podnětem a inspirací pro rozhlasovou hru byla inscenace „Mucedora“, kterou realizoval tým studentů Pavla Drábka na univerzitě v Hullu v létě 2016.
Pavel Drábek (1974) je muž mnoha nadání. V souvislosti s tímto textem je dobré zmínit, že jako teatrolog a anglista vydal v roce 2012 pozoruhodné dílo „České pokusy o Shakespeara“, v němž se zabývá dějinami českých překladů Shakespeara z let 1782–1922. V Českém rozhlase se představil jako spoluautor, společně se skladatelem a hudebníkem Ondřejem Kyasem, hudebně dramatických děl Everyman čili Kdokoli (2012) a Nissenův korál (2016). Ve stejném autorském tandemu působí jako libretista soudobých oper. Pod sdružením Ensemble Opera Diversa, které Kyas a Drábek založili v roce 2003, uvedli desítky minioper např. Rýbrcoulova tůň, Mluvící dobytek aneb Tajemné kosti, Loupežnická nevěsta, Muž a žena v loďce, ale také i opery celovečerní Pickelhering 1607 aneb Nový Orfeus z Bohemie (2007), Společná smrt milenců v Šinagawě (2009), Dýňový démon ve vegetariánské
restauraci (2010), Ponava (2013), Čaroděj a jeho sluha (2016). Kromě uměleckých aktivit působí jako pedagog. Vyučoval na Masarykově univerzitě v Brně, v současné době je profesorem dramatu a divadelní praxe na britské University of Hull.
Lit.: Němec, Ivan: Za láskou i přes mrtvoly. In Týdeník Rozhlas 47/2017 (recenze).
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku