Jak to vidí Eduard Stehlík – Anthropoid (2016)

Přidal: Premek |

Prosinec 1, 2016

Host: vojenský historik Eduard Stehlík. Témata: Legionáři v Srbsku; přípravy atentátu na Heydricha. Moderuje Karolína Koubová.

Natočeno 2016. Premiéra 1. 12. 2016 (ČRo 2 Praha, 8:30 h.).

Lit.: -kko- (= Koubová, Karolína) – Stehlík, Eduard – Erhart, Michael: Eduard Stehlík: Co vám film Anthropoid o atentátu na Heydricha neřekne. In web ČRo 2 Praha, 1. 12. 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před 75 lety byly v plném proudu přípravy atentátu na Reinharda Heydricha, nejvýznamnějšího nacisty, který za války zemřel rukou nepřítele. O jeho významnosti svědčí i výřez z protektorátní známky.

K atentátu mělo dojít mnohem dřív. Podílet se na něm měl někdo jiný. A i Gabčík s Kubišem se při seskoku netrefili o 100 km… „K vysazení parašutistů došlo v noci z 28. na 29. prosince 1941 u Nehvizd. V tu chvíli už ale byla operace ve skluzu,“ říká historik Eduard Stehlík. „Původní plán byl, že atentát provedou už na den státního svátku 28. října.“

František Moravec se tak rozhodl jen pár dní po Heydrichově příchodu do Prahy na konci září, a to kvůli popravám svých bývalých kolegů a přátel. Provést akci v symbolickém datu se ale nepodařilo, protože parašutista Karel Svoboda se při výcviku zranil. Nahradil ho Jan Kubiš. Na doporučení Josefa Gabčíka.

Zázrak, že trefili protektorát

Ani prosincový noční seskok do protektorátu ale neprobíhal hladce. Gabčík s Kubišem tehdy dopadli na zem o 100 km jinde. „Nešlo o žádný šlendrián. Letěli 9 hodin přes zatemněnou Evropu s nedokonalými navigačními prostředky. Letadlo bylo navíc přetížené, protože neslo další dvě paraskupiny, které byly vysazeny na různých místech v protektorátu.“

Ze země ho taky pečlivě sledovali Němci, kterým bylo podezřelé, že neshazuje bomby. Okamžitě proto vyhlásili pátrání po výsadkářích po celé trase letu. „Na straně parašutistů bylo obrovské štěstí, když narazili na spolehlivé lidi, kteří je ukryli a pomohli jim splnit jejich úkol.“

Oběti mohly být zbytečné

Domácí odboj přitom před atentátem varoval. Hlavně kvůli následkům. „František Moravec byl zastánce názoru, že národ musí za své osvobození zaplatit vlastní krví. Přestože se do otroctví nedostal vlastním přičiněním.“

Teprve po atentátu došlo ze strany Velké Británie a následně i Francie k oduznání Mnichovské dohody. „Navzdory všem obětem československých vojáků a letců se mohlo klidně stát, že bychom po válce měli hranice s Německem u Mělníka. Nebýt atentátu na Heydricha.“

Radiodokument