Pro a proti – Donald Trump a Severoatlantická aliance (2017)

Přidal: Premek |

Únor 24, 2017

Jak změní nástup Donalda Trumpa vztah Severoatlantické aliance ke spojencům? Připravila Karolína Koubová. Hosty byli ředitel Aspen Institute a bývalý náměstek ministra zahraničí Jiří Schneider a poslanec KSČM Stanislav Mackovík.

Natočeno 2017. Premiéra 24. 2. 2017 (ČRo Plus, 9:34 h.). K poslechu zde.

Lit.: Koubová, Karolína – Čihák, Ondřej: I bez Ameriky bychom museli investovat do obrany, tvrdí ředitel Aspen Institute. In web ČRo Plus, 24. 2. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poprvé od nástupu nové americké administrativy se sešli ministři obrany členských zemí NATO. Je Severoatlantická aliance zastaralá, jak krátce po svém nástupu do funkce řekl americký prezident Donald Trump? Jak bude vypadat transatlantické spojenectví?

„Zánik NATO by pro Spojené státy znamenal ztrátu kontroly nad politikou a trhem, především Evropské unie,“ odhadl v pořadu Pro a proti poslanec KSČM Stanislav Mackovík.

Navyšování rozpočtu, které Trumpova administrativa žádá po spojencích, souvisí s cílem zvýšit celkový rozpočet Severoatlantické aliance až o 40 %, soudí politik. „A to samozřejmě generuje zisky i zbrojařských koncernů, a jedním z největším dodavatelů zbraní v rámci aliance jsou také Spojené státy.“

Také jde o to, čemu by navyšování vojenských rozpočtů mělo sloužit. „Jestli se Spojené státy a NATO připravují k nějakému zásadnímu válečnému konfliktu, nebo jestli to bude sloužit k tomu, aby armády jednotlivých členských zemí byly vůbec bojeschopné.“

„Islámský stát je produktem nějaké politiky, bohužel se v tom odráží i politika USA, které v posledních 14 letech rozvrátily 7 zemí, v mnoha z nich řádí Islámský stát, a NATO se tam zásadně neangažuje. I imigrační krize, se kterou se potýká Evropská unie, je výsledkem zahraniční politiky USA. NATO mělo dostatek prostoru, aby problém zavčas podchytilo, a nemusel se řešit terorismus v rámci Evropské unie. “
Stanislav Mackovík

Mackovík kritizoval zahraniční politiku USA, která je podle něj příčinou mnoha historických konfliktů nejen na Blízkém východě, ale také jejich důsledků, se kterými se potýká nejen Evropa.

„Já se nestačím divit. Když NATO někde zasahuje, tak je kritizováno, že je agresivním paktem, když někde nezasáhne, protože se na tom neshodne,… tak je zase kritika, že nezabránilo něčemu horšímu… Bavme se o tom, jaká je situace teď, a co pro to můžeme udělat. Debata o tom, kdo za co může, je sice možná, ale není to debata o tom, jestli máme zvýšit obranný rozpočet. “
Jiří Schneider

„NATO zklamalo, podřídilo se zájmům Spojených států,“ konstatoval komunista.

Ředitel Aspen Institute a bývalý náměstek ministra zahraničí Jiří Schneider je přesvědčen, že NATO je dnes nejsilnější aliancí. „Jestli někde platí heslo America First, tak v Severoatlantické alianci, ve které je Amerika významným spojencem.“

Podle něj je požadavek USA na navýšení rozpočtů na obranu legitimní. „To, co dávají evropští spojenci NATO na obranu, je zhruba tolik, kolik je rozpočet newyorské policie.“

Bojeschopnost armád Severoatlantické aliance skutečně v posledních desetiletích nerostla, souhlasí Schneider. I to je důvod, proč není nutné považovat NATO za válečnou hrozbu.

Ředitel považuje NATO především za vojensko-politickou garanci. „Politická garance znamená, že se státy nespoléhají jen samy na sebe, což znamená vydávat mnohem větší výdaje na zbrojení. To je také důvod, proč Česká republika je jeho součástí, a v její geopolitické pozici ani nic jiného být nemůže.“

„Bez ohledu na to, jestli si to přeje ta či ona americká administrativa, je v našem zájmu, abychom do obrany investovali. To není něco, co nám diktuje někdo z venku. I kdyby Ameriky nebylo, tak bychom do obrany investovat museli,“ připomněl Jiří Schneider.

Radiodokument