Historie Plus – Století příběhů: Jak prožíval filmový Gottwald Jiří Štěpnička pád komunismu? (2024)

Přidal: Premek |

Listopad 17, 2024

Události listopadu 1989 pomáhala rozhýbat řada známých i méně známých lidí. Některé z nich připomene speciál Století příběhů Mikuáše Kroupy a Adama Drdy.

Natočeno 2024. Premiéra 16. 11. 2024 (ČRo Plus, 26 min.). Repríza 17. 11. 2024 (ČRo Plus, 9:34 h.).

Lit.: Kroupa, Mikuláš – Drda, Adam: Jak prožíval filmový Gottwald Jiří Štěpnička pád komunismu? Niterně a náročně, vypráví herec. In web ČRo Plus, 16. listopad 2024(článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak prožívali sametovou revoluci herec, vědec, student gymnázia, kněz a političtí vězni? Mikuláš Kroupa a Adama Drda připravili pestrou koláž příběhů z Paměti národa. Zazní svědectví moderátora Jakuba Železného, bývalého politického vězně Václava Kříže a dalších. Mezi nimi je i příběh rodiny Štěpničkových: Jiřina byla na osm let uvězněna, ale nakonec se stala Zasloužilou umělkyní. Její syn Jiří hrál Klementa Gottwalda, ale listopad 1989 hodnotí jako zásadní.

Starší generace pamatují Jiřinu Štěpničkovou. Soudruzi ji v roce 1968 vyznamenali titulem Zasloužilá umělkyně.

Za první republiky hrála v Osvobozeném i v Národním divadle. Diváci ji znali z filmu třeba Maryša, nebo hrála Viktorku ve filmové Babičce.

V únoru roku 1948 vehementně podporovala komunisty, podepsala výzvu na podporu komunismu Kupředu, zpátky ni krok!. V té se kromě jiného vyzývalo k zneškodnění sil temna a zpátečnictví, nabádalo se k cestě socialismu a k zakládání akčních výborů.

Herečka Jiřina Štěpničková si ovšem tímto nevysloužila – jak by se snad dalo očekávat – soudružkou přízeň. Naopak.

Chytla se do pasti Státní bezpečnosti. Soudruzi ji odsoudili za pokus o ilegální přechod hranic do vězení. Útěk ovšem od počátku organizovala Státní bezpečnost (StB).

Štěpničková dostala v prosinci 1952 patnáct let vězení. A i když se za ní přimlouvali různí významní soudruzi, například známí herci Josef Pešek, Jaroslav Marvan a Dana Medřická, jediné čeho dosáhli, bylo snížení jejího trestu na deset let.

Z pardubického vězení vyšla po osmi letech na amnestii v roce 1960. I přes tuto (nebo možná právě pro tuto) vězeňskou zkušenost znovu veřejně podporovala komunismus. V roce 1968 získala titul zasloužilá umělkyně, podepsala antichartu a podobně. (…)

Radiodokument