Smrt je mým řemeslem (2017)

Pozn.:  Z jednoho pohledu vzorný otec a milující manžel, z druhého lidská bestie, která denně přihlíží umírání nevinných lidí. Otevřená zpověď nacisty Rudolfa Langa, který přebírá velení nad koncentračním táborem, ukazuje fanatismus v několika podobách. Nejprve ten náboženský, kdy silně věřící rodina vyvíjí tlak na dospívajícího Rudolfa, aby se stal knězem, a poté fanatismus vojenský, kdy touha po moci zastiňuje poslední zbytky lidskosti. Román Smrt je mým řemeslem, který poutavě načetl Norbert Lichý, zachycuje nejen tragédii 2. světové války, ale také osobní ztroskotání jedince, který podlehl falešné iluzi.
Edice Mistři slova je plná literárních pokladů. Naše nejlepší herecké hlasy, které jsou nám tak blízké, namlouvají své oblíbené knihy a významná literární díla, která je oslovila, ovlivnila a k nimž se třeba i rádi vracejí. Každý měsíc se můžete v Edici Mistři slova těšit na nové příběhy v jedinečném podání našich mistrů mluveného slova a potěšit tak svá srdce.

Robert Merle (1908-2004)
Francouzský spisovatel, dramatik, překladatel a literární vědec prožil dětství v exotickém Alžírsku, odkud se rodina přestěhovala do Francie. Po studiích bojoval ve 2. světové válce, a tyto zkušenosti později využil ve svém díle. Německou povahu poznal v tříletém zajetí, do kterého upadl po bitvě u Dunkerque. Jako spisovatel se zaměřoval na válečné romány, utopie, politické i satirické knihy. Některé z nich se staly předlohami k filmům. Opakovaně se prostřednictvím postav zabývá lidskou psychikou, ve které se nachází příčina zla a nebezpečného fanatismu. Merle je nositelem Goncourtovy ceny za literaturu.
Norbert Lichý (1964)
Tváří i hlasem jedinečná ikona si zvolila jako své symbolické prostředí Ostravu. Vřelý vztah k divadlu provází Norberta Lichého už od dětství, kdy se v režii svého hereckého tatínka začal objevovat na divadelních prknech. Profese ho zavedla nejprve do Městského divadla v Šumperku, poté do Divadla loutek v Ostravě. Od roku 1987 exceluje v Divadle Petra Bezruče, kde hraje výrazné charaktery. V hlavní roli ho mohli diváci vidět například v Lakomci, Rozmarném létu nebo Spalovači mrtvol, za ztvárnění Mendela Singera ve hře Job byl oceněný Cenou Thálie. Ve volném čase se věnuje dalším pestrým aktivitám – skládá hudbu, namlouvá dokumenty, rozhlasové hry a audioknihy, také hraje v televizních seriálech.

Lit.: Gregor, Lukáš: Můj domov je v Osvětimi. In web Naposlech.cz, 11. 6. 2017 (recenze). – Cit.: Rudolf Lang se naučil poslouchat. Bez vzpoury a slepě. Respektoval řád, a tak sloužil Zlu.

Stěží lze předpokládat, že čtenáři této recenze neznají francouzský román Smrt je mým řemeslem. Robert Merle jej vydal v roce 1952, v době, kdy vypořádávání se s přímými aktéry nacis-tických hrůz bylo stále ještě velmi aktuální. A ačkoliv má kniha přes šedesát let, neztratila na své působivosti. Vždyť Merle v ní vypráví prostřednictvím ich-formy o Rudolfu Hössovi (v textu nazvaném Rudolf Lang) – důstojníkovi armády třetí říše, jenž následoval Himmlerovo pověření vystavět koncentrační tábor a vymyslet co nejefektivnější způsob pro vyvražďování co největšího množství Židů.

Smrt je mým řemeslem provází neustálé napětí. Vždyť Rudolf Lang by dost možná byl slušným člověkem, kdyby jej od samého dětství někdo neměl v úmyslu formovat. Nejprve krutý otec, který jej nutil do kněžského stavu, aby syn vykoupil jeho vlastní hříchy. Poté se Lang, vlastně v mnohém naivní, střetával s dalšími situacemi, jež jej zbavovaly schopnosti odpovědně rozlišovat dobro od zla.

Román, takřka deníkový průvodce, získává na osudovosti se stupňující (morální) krizí v Evropě. Z Langa se stává voják, postupně důstojník, až on sám vymyslí strategii a technické řešení, jak se zbavovat Židů v Osvětimi. Odmítnout rozkaz pro něj nebylo možné. Smrt zkrátka byla součást jeho práce. Lidé byli pouhými jednotkami.

Tíživý román se dočkal i zvukového zpracování. Stal se součástí projektu Mistři slova vydavatelství Bookmedia, pro který jej pod režijním vedením Tomáše Soldána načetl Norbert Lichý. Jeho projev dokázal absorbovat složitost postavy – na svět a její konání se totiž díváme prostřednictvím jí samotné, tedy s perspektivou de facto nevinného. Lichý proto apriori nedefinoval svého hrdinu coby prostředníka Zla, jeho krutost vyvěrá z našeho vlastního chápání činů, z naší interpretace.

Za zmínku bezesporu stojí i hudební doprovod Lukáš Buryho, který z většiny nemá čitelnou melodii, ale spíše nepříjemně vstupuje do ticha – s občasným vmixováním německých promluv, které zesilují pocit krutosti, jež se v ději objevuje.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)