Pro a proti – Vyhořelé jaderné palivo (2017)

Přidal: Premek |

Červenec 24, 2017

Jaderný odpad je zatím hrozbou. Vyplatí se počkat, jestli ho nebude možné dále využít? Proč Česko zatím nepředložilo koncepci, jak nakládat s vyhořelým jaderným palivem? Připravila Veronika Sedláčková. Hosty byli ředitel Správy úložišť radioaktivních odapdů Jiří Slovák a energetický konzultant ekologického sdružení Calla Edvard Sequens.

Natočeno 2017. Premiéra 24. 7. 2017 (ČRo Plus, 9:34 h.). K poslechu zde.

Pozn.: České vládě hrozí soud s Bruselem kvůli tomu, že ani po čtyřech letech příprav nepředložila koncepci, jak nakládat s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivními odpady. Veronika Sedláčková se zeptá v Pro a proti, jestli bychom měli urychleně, na nátlak Evropské unie, přijmout do dvou měsíců koncepci o budování jaderného úložiště. Jejími hosty budou ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů Jiří Slovák a energetický konzultant ekologického sdružení Calla Edvard Sequens. (anotace)

Lit.: Sedláčková, Veronika – Čihák, Ondřej: Vyhořelý jaderný odpad je budoucí surovina. Počkejme si na technologie, radí expert. In web ČRo Plus, 24. 7. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Evropská komise žádá po Česku a dalších čtyřech členských státech, aby předložily vnitrostátní program pro nakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivními odpady. Jestli to vláda nezvládne do dvou měsíců, hrozí, že případ bude řešit Evropský soudní dvůr. Projednávání příslušné vládní koncepce přitom trvá čtyři roky, ale stále nedospělo k závěru.

„Současná koncepce vychází z předpokladů nastavených v roce 2002, která reflektuje na požadavky evropské směrnice,“ hájil v pořadu Pro a proti českou stranu ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů Jiří Slovák.

Ten vysvětlil, že stávající koncepce je o tom, že jednou vznikne hlubinné úložiště jaderného odpadu, zatímco další variantou je skladování, které ale nevede ke konečnému řešení problému s jaderným odpadem.

„Německo je z mého pohledu v horší situaci než Česká republika, protože politicky rozhodlo neprodukovat odpad v jaderných elektrárnách, ale současně nemá řešení, co s ním udělat. “
Jiří Slovák

„Další varianty jsou sice možné, ale jsou vzhledem k současnému stavu poznání ve fázi, kdy nejsou doložitelné z hlediska technické proveditelnosti, ani bezpečnosti.“

Úředník připomněl, že Česká republika má v tuto chvíli bezpečné sklady. „V těch můžeme skladovat relativně dlouhou dobu minimálně dalších šedesát let vyhořelé jaderné palivo.“

„Je třeba počkat na to, až budou k dispozici nové technologie umožňující využití odpadů, ale to přesně současná koncepce reflektuje: mít řešení, ale současně ho nerealizovat a počkat, nebo rozhodnout, jestli technologie dospěly k očekávaným výsledkům, nebo ne,“ shrnul Slovák.

Energetický konzultant ekologického sdružení Calla Edvard Sequens považuje za smutné, že se Česko dostalo pod takový tlak ze strany evropských úřadů.

„Když nejsou jasně nastavena pravidla a kritéria výběru pro starosty a občany, není legislativa a neproběhla debata o koncepci, není důvod spěchat, abychom v roce 2025 měli finální lokalitu. “
Edvard Sequens

„Čas, který je věnovaný přijímání nové koncepce, byl promarněný, protože neproběhla potřebná debata o tom, co s jaderným odpadem.“

Stávající koncepce by si podle Sequense zasloužila aktualizaci. „Řádně nevyhodnocuje různé varianty, které bychom s odpadem mohli dělat. Možná, že úložiště je jediné a nejlepší řešení, ale to pro veřejnost, úřady a starosty nedokážeme dostatečně odůvodnit.“

„Hodně se hovoří o technologickém vývoji a o tom, že nejde o vyhořelé jaderné palivo, ale o budoucí surovinu. Proč nedat šanci technologiím, ale místo toho hrozně rychle do roku 2025 vybrat finální lokalitu pro hlubinné úložiště?“

Přesto odborník chápe důvody, které evropské úřady vedou ke kritice české strany a jejího přístupu k nakládání s jadernými odpady.

„Tlak Evropské komise je na to, abychom měli nějaký vnitrostátní plán s konkrétními termíny, ale ne na to, že musí být odpad vyřešen definitivně,“ upozornil Edvard Sequens.

Radiodokument