Host do domu – Jan Tříska (2011)

Přidal: Premek |

Září 25, 2017

Naším exkluzivním hostem byl herec, který trvale žije v Los Angeles, Jan Tříska. Nejprve chtěl prý být tanečníkem, ale rozmluvil mu to sám Karel Höger, který náhodou vyslechl jeho recitaci. Jestli je to pravda se zeptala Martina Kociánová.

Natočeno 2011. Premiéra 20. 7. 2011 (ČRo 2 Praha, 11:05 h). K poslechu zde.

Lit.: Kociánová, Martina – Taud, Rostislav: „Moje sebevědomí klesá s každým rokem.“ Poslechněte si poslední rozhovor Jana Třísky na Dvojce. In web ČRo 2 Praha, 25. 9. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jan Tříska (4.11.1936–25.9.2017) spadl v sobotu 23. září 2017 krátce po 16. hodině z Karlova mostu. Následně pro něj skočili dva cestující z okolo projíždějící lodi a až do příjezdu záchranářů ho oživovali. Zemřel druhý den (snímek z roku 2011 ve studiu DFoto: Jan Sklenář

V noci z neděle na pondělí 25. září 2017 zemřel v nemocnici ve věku 80 let herec Jan Tříska. V sobotu spadl z pražského Karlova mostu a utrpěl vážná zranění.

„Moje sebevědomí klesá s každým rokem. Moje sebejistota je každý rok horší. Ne proto, že bych méně uměl. Naopak. Zcela zákonitě s přibývajícími zkušenostmi toho umím víc, než když mi bylo 22. Ale moje sebejistota se s každou novou rolí zmenšuje,“ svěřil se Jan Tříska Martině Kociánové 20. června 2011, kdy byl na Dvojce naposledy.

„Já se dost snadno učím věci z paměti. Moje paměť je, řekl bych, neselhávající. Ale přesto jsem teď byl dennodenně znovu a znovu přesvědčen, že selžu a že zapomenu a nebudu vědět, jak dál… Nepamatuju si za posledních 20 let, že bych měl okno. Před kamerou ani na jevišti. Ale moje tréma, kterou jsem měl vždycky, se prostě zvětšuje rok za rokem a měsíc za měsícem.“

Dvojka památku Jana Třísky připomene mimořádně zařazeným pořadem Zadáno pro Jana Třísku, natočeným 1. listopadu 2004. Poslouchejte dnes v pondělí 25. září 2017 od 18:30. Záznam najdete po odvysílání v archivu pořadů.

Podobenství o člověku na mostě

Původně chtěl být Jan Tříska tanečníkem, nakonec ale vystudoval divadelní fakultu AMU a u herectví zůstal. V Československu byl populární, ale jeho postoje a přátelství s Václavem Havlem se nehodily. V roce 1977 proto s manželkou Karlou a dvěma dcerami odešel do emigrace. V USA začínal od nuly.

„Mně bylo vždycky milejší být malou rybou ve velkym oceánu než býti velkým tlustým kaprem v malém rybníku. Je na to psychologická studie o člověku, který stojí na můstku přes malou říčku a pozoruje, jak se ve vodě mihotají malé mřenky. To je podle psychologů velice důležitá věc pro lidskou psýchu.“

Já už nemám co hrát

Ve velkém se po roce 1989 domů vrátil filmovou rolí učitele Igora Hnízda ve filmu Obecná škola a později ještě divadelní rolí Krále Leare na Letních Shakespearovských slavnostech na Pražském hradě. Sám ale jakoby tušil, že je to jeho poslední velká role.

„Stárnoucí herec má čím dál tím méně příležitostí. Já už jsem vyrostl i ze Shakespeara. Pokud nejste epizodista, jakmile jednou hrajete Krále Leara, kupodivu už neexistuje pro vás žádná role. Pro mě jsou už všechny role příliš mladé. Já jsem zkrátka starý herec. Marná sláva.“ Jeho úplně poslední filmovou rolí byl dědeček ve filmu Po strništi bos.

Radiodokument