Hergot! – Škola Aria (2017)

Právě tato rozporuplná hodnocení zaujaly Marianu Slačálkovou Otterovou, která se rozhodla v rámci svého studia religionistiky téma blíže prozkoumat. Udělala tak rozhovory s více než dvacítkou pamětníků a navíc si přitom položila otázku, zda jde v případě Školy Aria mluvit o implicitním náboženství. Tedy jestli lze rozklíčovat některé náboženské prvky i přesto, že se společenství jako výslovně náboženské nechápe. „Jednou jsem se ocitla v hospodě s dvěma známými, kteří tam měli jiný dva kamarády a ti byli čerstvě po odchodu ze Školy Aria. Byli toho velmi plní, vyprávěli o tom několik hodin a nešlo moc převést řeč převést na něco jiného. Jedna ta dívka mluvila o tom, že dokonce skončila na psychiatrické léčebně. V tu chvíli jsem si to spojila se svou dávnou spolužačkou, která měla podobnou zkušenost,“ vypráví Mariana, jak se k tématu dostala.

Škola Aria sdružovala obzvlášť nadané děti a s nimi podnikala i klasické akce jako výlety do přírody. Nesrovnatelně větší důraz byl ovšem na intelektuální činnost. Téměř stále se psaly eseje, diskutovalo se nad vybranými tématy, přednášela se poezie a poslouchala vážná hudba a také se zvali výrazné postavy veřejného života. Pozvání přijal např. evangelický filosof Ladislav Hejdánek nebo dokonce prezident a dramatik Václav Havel. Důraz se kladl na moudrost a hledání pravdy, jejíž pojetí mělo až náboženský charakter, ale také na mravní závazek a práci pro společenské blaho. Politicky se skupina orientovala právě na hodnoty, které pro mnohé symbolizoval Václav Havel. Tedy spíše obecně vymezená mravnost a důraz na občanskou společnost.

„Mnozí lidé měli pocit, že nedostávají nárokům a zhroutili se z toho,“ popisuje Mariana Slačálková Otterová opakující se vzorec u lidí s negativní zkušeností ze Školou Aria. Na vině podle ní bylo přehnaný důraz na výkon, které prostředí vytvářelo. To vše bylo ještě umocněno neustálou společnou reflexí chování a výkonů druhých, které bylo často velmi kritické.

V jakém ohledu lze ovšem mluvit o Škole Aria jako o náboženském společenství? Kromě až nábožensky formulovaného vztahu k Pravdě a mnohým společným rituálům je třeba zmínit také důležitou postavu zakladatele celého společenství. Ten měl výsadní postavení, které lze podle naší hostky přirovnat až k pozici náboženského gurua.

„Šlo o silnou komunitu s velkým množstvím různých stimulů. Bylo to podnětné prostředí. Problém byl ale, že tě ta Škola Aria moc vedla, že ti příliš říkala, co má být a co nemá být,“ předává na závěr svůj osobní postoj ke kladům a záporům Školy Aria Mariana Slačálková Otterová.

Kdo chce vědět o škole Aria víc, ale také slyšet zprávy ze světa náboženství nebo Platónovo podobenství o jeskyni, ať si pustí celý pořad.