Osudové ženy – Anežka Česká (2017)

Přidal: Premek |

Listopad 27, 2017

31. díl cyklu Osudové ženy. Každý týden vám nabízíme portréty femmes fatales, žen, které ovlivňovaly politický i kulturní život. Tento díl připravila a slovem provází Ivana Denčevová. Autorem dokudramat je Hynek Pekárek. Režie Michal Bureš.

Účinkují Ivana Uhlířová, Ondřej Lechnýř, Václav Šanda, Pavel Soukup, Kajetán Písařovic a Pavel Batěk. Hostem je historička Eva Doležalová.

Natočeno 2017. Premiéra 1. 12. 2017 (ČRo 2 Praha, 18:30 h). Repríza 11. 11. 2018 (ČRo Plus, 7:33 h.); 11. 11. 2023 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.). K poslechu zde.

Lit.: Denčevová, Ivana – Luptáková, Věra: Svou roli sehrála i v době totality. Osudové ženy: Anežka Česká. In web ČRo 2 Praha, 1. 12. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Anežka Přemyslovna se narodila asi roku 1211. Podrobností o jejím životě máme velmi málo. Chybí i přesné datum smrti. „Data narození nebyla pro středověkého člověka podstatná,“ říká historička Eva Doležalová.

Odmítla výhodný sňatek. Pomáhala těm nejchudším. Vytvořila první síť pro sociálně slabé. V době totality se k ní upínaly naděje nejen věřících. Její svatořečení se stalo symbolem pádu komunistického režimu v roce 1989.

„Anežka Česká byla přemyslovská princezna a zbožná žena. Celoživotně usilovala o spásu, sounáležitost svého života s Kristem nebo o spásu národa a svého lidu,“ vysvětluje historička Eva Doležalová.

Anežka Přemyslovna byla ženou bezpochyby cílevědomou a ambiciózní. I ona ale byla předmětem sňatkové politiky. V 8 ji zaslíbili synovi císaře Fridricha II., budoucímu Jindřichu VII. Když ze svatby sešlo, jako 15letou ji zasnoubili anglickému králi Jindřichu III. I ten ale sňatek zrušil. Posledním nápadníkem byl Jindřichův otec Fridrich II.

Šla svou cestou

V té době už ale nežil Anežčin otec a Václav I. nechal své oblíbené sestře svobodu rozhodnutí. Zvolila svou cestu: duchovní dráhu. Stala se řeholnicí, chtěla pomáhat těm nejchudším a nejubožejším. Dala přednost službě poníženému Kristu a životu v dokonalé chudobě.

„Sytila hladové, ošetřovala nemocné, pečovala o přestárlé, povzbuzovala bezradné a tak byla schopna šířit pokoj a smíření, dodávat útěchu a vlévat novou naději,“ napsal papež Jan Pavel II. před Anežčiným svatořečenímFoto: Wikimedia Commons, Public domain

Často je označována za zakladatelku první sítě pro sociálně slabé. K tomu sloužil třeba Anežský klášter, který stojí od roku 1223 v Praze na Františku. Založila špitální bratrstvo, z něhož se díky ní stal řád křižovníků s červenou hvězdou, a první klášter klarisek v Praze. Po 46 let zde žila jako strážný anděl národa.

Symbolické svatořečení

Ttrvalo ale několik staletí, než došlo k jejímu svatořečení. Svatou Anežkou se stala v listopadu 1989 a vstoupila do našeho polistopadového společensko-politického dění. Děkovná bohoslužba se pak stala i symbolem pádu komunistického režimu.

Papež Jan Pavel II. před Anežčiným svatořečením napsal: „Sytila hladové, ošetřovala nemocné, pečovala o přestárlé, povzbuzovala bezradné a tak byla schopna šířit pokoj a smíření, dodávat útěchu a vlévat novou naději.“ Zemřela s pověstí svatosti a se svatořečením mohl národ pocítit její přímluvu při osvobození od totalitního režimu.

Radiodokument