Zasnoubena se smrtí 1/10 (2018)

Přidal: Premek |

Srpen 22, 2018

Jana Vrzalová. Četba na pokračování. Příběh Inky Bernáškové, první Češky popravené nacisty. Pro rozhlas připravila autorka. Zvukový mistr Michal Zelinka. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Alexandra Bauerová.

Čte Věra Zástěrová.

Nastudovalo Brno v roce 2018. Premiéra 1. dílu 22. 8. 2018, 10. dílu 31. 8. 2018 (ČRo Plus, 23:33 h) v cyklu Radiokniha. Repríza 1. dílu 22. 8. 2022 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha k 80. výročí popravy Inky Bernáškové.

Alternativní verze názvu: Zasnoubená se smrtí

Obsah: 1: Sudičky a hákový kříž – 2. Draví ptáci se také nevzdávají – 3. Otec a dcera – 4. Návrat do vlasti – 5. Místo něhy nenávist. – 6. Tak přísaháme – 7. Na pašerácké stezce“ – 8. Ostrov hlubokého přátelství – 9. Kořist je na dosah – 10. Nebojím se tě, smrti!

Pozn.: Sudičky a hákový kříž – tak se jmenuje první část Radioknihy, ve které budeme číst z knihy Jany Vrzalové „Zasnoubena se smrtí“. Popisuje v ní zapomenutý příběh Inky Bernáškové, první Češky popravené nacisty. V úvodní kapitole uslyšíte sugestivně podaný obraz jejího dětství. Narodila se do rodiny vynikajícího českého grafika Vojtěcha Preissiga, který se v rakouských Čechách potýkal s existenčními problémy a přezíráním jeho uměleckých kvalit.

Lit.: Blažejovská, Alena: Jana Vrzalová: Zasnoubena se smrtí. In web ČRo Plus, 24. srpen 2018 (článek). – Cit.: Příběh Inky Bernáškové, její rodiny, blízkých spolupracovníků, spojených s vydáváním ilegálního časopisu V BOJ, je obrazem statečnosti ženy, která pro svobodu své vlasti neváhala obětovat to nejcennější − vlastní život|foto: Česká televize

Životní drama Inky Bernáškové, rozené Preissigové, hrdinky českého boje za obnovu masarykovské republiky. Nacisté ji popravili v srpnu 1942.

Velkolepé čtení o první Češce, která obětovala život boji za osvobození vlasti, končí autorčinou beletrizovanou a dokumenty doloženou výpovědí o posledních čtyřech měsících života Inky Bernáškové v cele moabitské věznice, kde čekala na smrt.

Děj plný sebezpytných úvah a pocitů je vykreslený až do úplného konce. Do okamžiku, kdy se 25. srpna 1942 ve 20.39 hodin otevřou dveře Inčiny cely do kterých vstoupí komise. Tehdy se dozví, že rozsudek bude vykonán už následující den (26. srpna v 5 hodin ráno).

Jde o jakési zhmotnění paměti naší minulosti v té nejtragičtější podobě. Příběh Inky Bernáškové, její rodiny, blízkých spolupracovníků, spojených s vydáváním ilegálního časopisu V BOJ, je obrazem statečnosti ženy, která pro svobodu své vlasti neváhala obětovat to nejcennější − vlastní život. Tehdy přitom šlo o bytí/nebytí našeho národa, naší země.

Inka byla první Češkou, kterou nacisté odsoudili k trestu smrti. Mlčením při výsleších podle skromných odhadů zachránila kolem 300 spolupracovníků. Veškerou odbojovou práci brala na sebe. Zásluhou statečného postoje putovala k berlínskému soudu jako hlava odbojové skupiny. (…)

Četba na pokračování