Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Ta země snů – bez negrů, hipíků a židů!

Přidal: Premek |

Září 9, 2018

Přemysl Hnilička

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas, červen 2017)

Velká Británie v polovině šedesátých let. Starý Artur Walmer (Václav Vydra mladší), bývalý voják, bývalý podnikatel, kolonialista a předseda rasistické ligy, staví v zahradě slavnostní stan. Z vězení se totiž má vrátit jeho syn Allan, který byl odsouzen za zabití obchodníka Greenhilla. Artur to bere jako zásadní politické téma; Greenhill byl totiž Žid a „okradl jej o jeho obchody“. Židáci, levičáci, negři a hipíci posedlí sexem, to jsou Arturovi nepřátelé a Allan je pro něj bojovník za práva bílé většiny. V tom Artura podporuje i jeho bývalý pucflek a nynější pomocník v domácnosti Lynch (Soběslav Sejk). Jinak to vidí Arturova rezignovaná manželka Markéta (Dana Medřická) a jeho sestra Alice (Vlasta Fabianová); ty totiž znají pozadí případu lépe – Allan nezabil „špinavého Žida“, ale milence své matky. Před Arturem ale pravdu tají, aby se vyhnuly zásadnímu konfliktu. Všichni tedy žijí v permanentní lži a to se samozřejmě projevuje ve vzájemných vztazích: Arturovo a Markétino manželství je už dvanáct let mrtvé, celý jejich život je vlečen ve stínu památky Arturova otce i v dalších lžích, které si Artur namlouvá.

Když se však Paddy Lynch vrací z nádraží sám, bez Allana, vyplave pravda na povrch: Markéta se přiznává ke svému vztahu ke Greenhillovi a Alice – a nerad také Lynch – její tvrzení potvrzují. Artur však není ochoten ani schopen tuto pravdu přijmout a raději zavrhuje manželku. Dále se raději drží svých pokleslých ideálů, aby jednou stvořil „zemi svých snů“…

Britský spisovatel a scénárista Exton Clive (1930-2007) je znám především jako tvůrce televizních scénářů, včetně těch pro seriál detektivních příběhů Hercula Poirota. Pro televizní kanál ATV připravil společně s Tedem Kotcheffem volný cyklus televizních Close Prisoner. V roce 1964 v něm měla premiéru také hra Land of my Dreams, kterou pro rozhlas upravil britský rozhlasový režisér Charles Lefeaux; rozhlasová premiéra proběhla na stanici BBC 21. dubna 1967. Ten také text doporučil, když v roce 1968 natáčel ve studiích Československého rozhlasu hru Toma Stopparda Albertův most. V překladu Miloše Zavadila a dramaturgii Josefa Hlavničky Zemi mých snů nastudoval Jiří Roll. Českou rozhlasovou premiéru měla hra 1. října 1968.

Prostřední z hereckého rodu Vydrů přesně zachycuje obě polohy starého Walmera; jak onu primitivnost starého zupáka a nenávistného rasisty, tak tu okouzlující schopnost získat svým řečnickým uměním pozornost stejně povrchních hlupáků. Dana Medřická rozehrává svou Markétu zpočátku jen jako rezignovanou bytost, která je s počínajícím stářím a s vyhaslostí svého manželství smířená. Jak však příběh spěje k nevyhnutelnému konfliktu (a Markéta zvyšuje dávky alkoholu), mění se i herecké vyjádření: Arturova žena zcela odhazuje nucenou masku a na povrch vyplouvají všechny její skrývané pocity, její hněv, žal i špatně skrývaný výsměch Arturovým představám o synově motivaci k vraždě. Vlasta Fabianová svou Alici staví jako moralizující, ale pokryteckou ženu, která od začátku ví, kde je pravda, vyhýbá se jí však a připomene ji jen v okamžicích, kdy může svou švagrovou popíchnout. Jinak svého bratra kritizuje jen když – podle jejího mínění – ničí zahradu stavbou slavnostního stanu. Sejkův Lynch je vystavěn několika pevnými tahy: bývalý pucflek starého kolonialisty jen s bídou drží krok s jeho řečnickým uměním, a tak se občas nevyhne hrubšímu výrazu nebo náznaku lascivity. V závěru hry však přece jen projevuje lidštější stránku, snaží se svého pána ušetřit před drsnou pravdou a vymýšlí si důvody, proč syn nakonec na velkolepou slavnost doprovázenou pochody ze starého gramofonu nepřijel.

Hra Clivea Extona leží v hlubinách archívu již léta. Možná by – právě pro to, že i dnes bují mezi lidmi neospravedlnitelný rasismus – stálo za to zařadit ji zpátky do vysílání.

Historie rozhlasových her