Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Kokain, básně a válka

Přidal: Premek |

Leden 23, 2019

Přemysl Hnilička

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 4/2019)

Básník nepatří na pole válečné. Když se na poli první světové války ocitl rakouský básník Georg Trakl (1887-1914), zapůsobily na něj hrůzy válečného konfliktu tak, že se pokusil neúspěšně zastřelit a později – úspěšně – předávkovat kokainem. Zůstaly po něm básnické sbírky plné melancholie, neúspěšné divadelní hry (Totentag a Fata Morgana) – a pověst dekadentního básníka. Trakl, jehož Básně vyšly ve Staré Říši v roce 1917, ovlivnil svým dílem Františka Hrubína, Bohuslava Reynka (ten jeho verše i přeložil) a Františka Halase. Kdo to tedy byl? Básník? Děvkař? Narkoman? Vrah malé holčičky? Nebo přecitlivělý člověk žijící ve špatné době?

Příběhu zběhlého gymnasisty, drogově závislého farmaceuta a jednoho z největších básníků své generace se chopil dramatik a pozdější dramaturg brněnského rozhlasu Marek Horoščák (1976). Absolvent brněnské JAMU v ateliéru Josefa Kovalčuka a Arnošta Goldflama a talentovaný autor měl tehdy za sebou úspěšné divadelní texty (Mein Faust, Vařený hlavy) a před sebou kariéru rozhlasového dramatika (W. zjistil, že válka je v něm, 2005; Muž, který ztratil humor, a žena, co neexistuje, 2008; Zlaté časy, 2011; Krysička, šváb, moucha a jezeveček, 2014). Text věnovaný rakouskému básníkovi nazvaný prostě Trakl se v roce 1998 dostal do finále soutěže Alfréda Radoka a v roce 2001 byl nastudován v brněnském rozhlasovém studiu.

Pro divadelního režiséra Jana Antonína Pitínského nebylo Horoščákův Trakl první rozhlasovou realizací. Inscenoval již pásmo z textů Bohuslava Reynka Blázen jsem ve své vsi (1992), hru Arnošta Goldflama Budou vyvoláni jménem (1998), pro Slovenský rozhlas realizoval text Laca Keraty Na hladine (1996). Svou práci na Traklovi vzal opravdu vážně, o čemž svědčí i to, že pro scénu s číšníkem angažoval postupně hned několik herců, mimo jiné Jaroslava Ludvíka nebo Aňu Geislerovou – aby pak nakonec celou scénu z inscenace vyřadil. Do role císaře Františka Josefa I. získal herce a překladatele Leoše Suchařípu, který této postavě hereckým naturelem přesně odpovídal. Říká-li “Moje říše potřebuje celé muže, moje říše potřebuje muže ocelových nervů, paže košaté a silné,“ je posluchači jasné, že to Georg Trakl rozhodně nebude.

Trakl byl jednou z prvních postav, kterou na sebe v rozhlase upozornil herec Jaroslav Plesl. Jeho básník je nejistý, vybíjející svou nejistotu ve vulgárních výstupech s milenkou – prostitutkou (Soňa Petry Špalkové), blouznivě koktající v horečkách a delirijních stavech – a samozřejmě prohrávající při setkání s vojenskou mašinérií velké světové války, kam byl Trakl vyslán jako zdravotník a nedlouho poté spáchal sebevraždu. Postavu Traklova přítele Karla ztvárnil nezvykle disciplinovaný Pavel Liška, Traklovu sestru Gretu herečka brněnského HaDivadla Marie Ludvíková.

Skladatel Petr Hromádka připravil pro Trakla působivou hudební složku, kombinující vídeňské valčíky se zneklidňujícími motivy houslí; zároveň je schopen připravit i překvapivou zpěvní vložku.

Brněnské studio v čele s dramaturgyní Kateřinou Halaštovou bralo Horoščákova Trakla jako výjimečnou a významnou inscenaci. Také proto uspořádalo na svou dobu věc nevídanou: veřejnou předpremiérovou přehrávku v březnu 2001 přímo v budově brněnského rozhlasu na Beethovenově ulici. Trakl reprezentoval také v červenci 2012 na Audiokabinetu, pozoruhodném “přívěsku” festivalu Měsíc autorského čtení, který už desítky let pořádá nakladatelství Větrné Mlýny.

Historie rozhlasových her