Dopolední host – Petr Pavel (2019)

„Pokud bych měl říct, co mě aktuálně nejvíc znepokojuje, tak to, jak málo si pamatujeme, jak málo jsme schopní se poučit z minulosti a jak snadno se necháme vlákat zpátky do diskuzí o tom, jestli nám třeba někdy nebylo líp. Mám obavu, abychom zase nesklouzli k něčemu, čeho budeme litovat,“ říká.

Za své působení v NATO obdržel Petr Pavel nejvyšší americké vojenské vyznamenání. „To období nebylo úplně nejlehčí. Byli jsme krátce po anexi Krymu, byla tam intervence Ruské federace do Sýrie, nijak výrazně se nezlepšovala situace v Afghánistánu, do toho mnoho teroristických útoků, takže to bylo plné různých hrozeb a výzev,“ popisuje.

Česká republika je členem NATO už dvacet let. Podle Petra Pavla spojence potřebujeme. „Naše země není natolik silná, aby obstála ve světě, takže bylo naprosto logické, že jsme se po roce 1989 začali ohlížet po uspořádání, které nám zajistí bezpečnost a bude nám garantovat i prosperitu a stabilitu,“ komentuje.

Varuje však před přesvědčením, že naše míra životní úrovně a bezpečí je dnes stálá a nemůže ji nic rozkolísat.

V současné době vidí rizika třeba v Rusku. „Nemohu mít sympatie k současnému ruskému vedení a tomu, co dělá, protože z toho rozhodně nevyplývá, že by chtělo být důvěryhodným partnerem, že by mu šlo o harmonické vztahy v Evropě. Vyplývá z toho, že usiluje opět o vytvoření systému, kde bude hrát dominantní roli, o návrat k situaci, kdy bude diktovat ostatním,“ uvádí.

Migrace může být silný destabilizační faktor

Evropské země včetně České republiky také v posledních letech zažívají vlny hysterie proti uprchlíkům. „Já tu situaci u nás považuji za uměle vyvolanou a dost často zneužívanou z různých stran,“ reaguje Petr Pavel.

„Když se na to podíváme opravdu z hlediska reálných hrozeb, tak Česká republika rozhodně nebyla cílovou zemí ani nebyla postižená jako tranzitní země. Mnoho lidí u nás uprchlíka ani nevidělo a mnoho politiků je naopak nepokrytě využilo k tomu, aby se zviditelnilo. Nebyli jsme ani cílem teroristického chování, takže z tohoto pohledu jsme na tom rozhodně nebyli nějak špatně a nebyl jediný důvod, proč vyvolávat takovou hysterii,“ dodává.

Na druhou stranu podle jeho slov nelze zlehčovat problém migrace, především té nelegální. „Migrace může působit jako silný destabilizační faktor a musíme s ní počítat i do budoucna. Migrace je jev historický, lidé vždycky migrovali, nakonec i my jsme do tohoto prostoru přišli před více než tisíci lety, akorát je rozdíl v tom, že dnes už nejsou na Zemi bílá místa. Všechna místa jsou někým obsazena, jsou jasně definována státní území, a pokud se někdo někam stěhuje, tak se musí stěhovat podle pravidel. A každý stát má nejen právo, ale i povinnost svoje teritorium zabezpečit tak, aby ho případná migrační vlna nedestabilizovala,“ popisuje.

Zároveň Petr Pavel připomíná rozdíl mezi termíny uprchlík a migrant. „Uprchlík je kategorie definovaná v dokumentech OSN a my jsme signatáři, takže máme přímo povinnost přijmout uprchlíky ze zemí postižených válkou. Druhou kategorií jsou ekonomičtí migranti, a k těm bychom měli přistoupit pragmaticky, protože lidí na pracovním trhu stále ubývá a k udržení ekonomiky v chodu prostě migranty potřebujeme. Pak je ale na vládě, aby přijala taková opatření, která povedou k integraci migrantů,“ připomíná.

Proti teroristickým útokům podle něj nikdy neexistuje stoprocentní obrana. „Něco jiného jsou organizované teroristické skupiny, které mají nějakou hierarchii a komunikační kanály, takže je zpravodajské složky mohou zachytit, horší je to s osamělými vlky, lidmi, kteří jsou inspirováni a žijí mezi námi. Pak je potřeba všímavost všech, nejen bezpečnostních složek,“ vysvětluje.

Na to se Petr Pavel snaží upozorňovat i nyní ve výslužbě. „Chtěl jsem zúročit to, co jsem dělal celý život, a když jsem viděl situaci, jaké dnes je, tak jsem si řekl, že se pokusím přispět k tomu, aby veřejnost byla více informovaná, měla víc argumentů a mohla si udělat vlastní názor na věc, proto se účastním různých besed i konferencí s odborníky,“ uzavírá.