Historie Plus – Karel Čapek sběratel (2019)

Přidal: Premek |

Leden 9, 2020

Karel Čapek byl nejen slavným českým spisovatelem. Měl i řadu zajímavých a na svou dobu ne právě obvyklých sběratelských zálib. Připravila Milena Štráfeldová.

Natočeno 2019. Premiéra 9. 1. 2020 (ČRo Plus, 20:33 h.; 26 min.) k 130. výročí narození Karla Čapka v cyklu Historie Plus. Repríza 25. 12. 2020 (ČRo Plus, 15:33 h.) k výročí úmrtí K. Čapka.

Lit.: Štráfeldová, Milena: Karel Čapek sběratel: Když si chlap vezme něco do hlavy, tak hned tak nepovolí! In web ČRo Plus, 9. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Perské koberce i zpěv indiánů Hopi, lidové madonky i jízdní řády, skalničky i obrazy české avantgardy. To vše sbíral Karel Čapek. Od jeho narození právě uplynulo 130 let.

Na začátku všeho je zvědavost. To by nejspíš potvrdil i sám Čapek. Ten malý kluk, který se narodil v rodině venkovského lékaře v Malých Svatoňovicích, se zajímal snad o všechno kolem sebe.

Jak se ková kůň, co se skrývá v ptačím hnízdě, jak se vaří povidla. I Čapkova sestra Helena vzpomínala, že malý Karel se pořád na něco ptal.

K zájmu o lidi i věci kolem sebe Karla Čapka (i staršího bratra Josefa) nepochybně dovedli rodiče. Tatínek měl silné sociální cítění, typický lékař chudých, maminka zas měla umělecké sklony. Karel po nich zdědil i sběratelskou vášeň.

Čapkův překladatel, a znalec jeho života a díla, Hasan Zahirovič připomíná, že Čapek už jako kluk sbíral známky nebo motýly. Jednu skříňku s motýly zničili v roce 1978 v Čapkově pražské vile vandalové.

Fází sbírání známek či motýlů ovšem prošel skoro každý. Čapkovi však jeho sběratelská vášeň zůstala i v dospělosti.

Vytvořil například slušnou sbírku moderních obrazů, ve které dominovala díla jeho bratra Josefa, Rudolfa Kremličky nebo Václava Špály. A dochovala se i malá sbírka půvabných lidových madonek z Podkrkonoší. Jako snad každý spisovatel sbíral Čapek i knihy.

V jeho unikátní knihovně však vedle románů převažuje – možná trochu překvapivě – hlavně odborná literatura. Jen její soupis má podle Filipa Srovnala z Národního památkového ústavu na 250 stran a zachycuje na dva tisíce svazků v češtině, francouzštině, angličtině, němčině, španělštině, ruštině, polštině a esperantu!

Jsou tu odborná pojednání o filozofii, sociologii, psychologii, historii, politice, náboženství i o přírodních vědách. Samozřejmě tu nechybí encyklopedie, slovníky či průvodce a jízdní řády, podle kterých se Čapek připravoval na své cesty po Evropě.

Unikátní sbírka gramodesek

Obrazy, sošky nebo knihy, to jsou sbírky, které lze u intelektuála Čapkova formátu vcelku předpokládat. Zcela unikátní sbírkou jsou však jeho gramofonové desky s etnickou hudbou. Obsahuje nahrávky zpěváků a hudebníků z Ameriky, Afriky, Asie i Dálného východu.

Sám Čapek o této hudbě v r. 1931 napsal v Lidových novinách: „Nacházím nevyčerpatelnou rozkoš v naslouchání těm podivným nástrojům, hlasům, stupnicím a rytmům. Japonský zpěvák svůj zpěv jaksi vytlačuje způsobem pro nás trochu nepřirozeným, kdežto čínský jej drsně vyráží a siamský vymňoukává; indický zpěvák tvoří koloratury artikulovaně, kdežto arabský v nosových a měkkých glissandech.“

Podle Mileny Secké z Náprstkova muzea v Praze, kde je dnes tato sbírka desek uložena, jde o kolekci tak mimořádnou, že v 90. letech minulého století byla zařazena do projektu Paměti světa organizace UNESCO. Z finanční dotace UNESCO bylo také možné celou sbírku digitalizovat. (…)

Radiodokument