Přepište dějiny – Smlčí-li pravdu spisovatel, lže! (2024)
250. díl podcastu připravili Martin Groman a Michal Stehlík.
Natočeno 2024. Webová premiéra 27. 3. 2024 (Přepište dějiny, 57 min. – Gazetisto, 68 min.).
Pozn.: Právě v těchto dnech uplynulo 94 let od chvíle, kdy 25. března 1929 sedm komunistických spisovatelů zveřejnilo manifest, kterým protestovali proti bolševizaci KSČ. Nebylo to ani poprvé ani naposledy, kdy spisovatelé u nás promlouvali do politiky. Jak to bylo s tím „svědomím národa“? Plná verze tohoto dílu na Gazetistu a HeroHero. (anotace)
Lit.: Stehlík, Michal – Groman, Martin: Jó, to ještě byli spisovatelé svědomím národa… In web Deník N, 27. 3. 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Seriál Přepište dějiny: „Východní Evropa je ta část světa, kde byli vážná literatura a ti, kteří ji tvoří, tradičně nadhodnoceni,“ napsal ve studii o roli spisovatelů ve východní Evropě americký překladatel a badatel Andrew Baruch Wachtel. Ve dvacátém století bychom jen v českých zemích a Československu našli hned několik případů, kdy spisovatelé ve své roli „svědomí společnosti“, či dokonce „národa“ vstupovali do veřejného prostoru nejen svým dílem a pomáhali jej formovat.
V těchto dnech uplynulo 94 let od chvíle, kdy 25. března 1929 sedm komunistických spisovatelů zveřejnilo manifest (známý jako Manifest sedmi), kterým protestovali proti bolševizaci KSČ. Iniciátorem textu byl Ivan Olbracht a kromě jeho partnerky Heleny Malířové se připojili také S. K. Neumann, Josef Hora, Jaroslav Seifert, Marie Majerová a Vladislav Vančura. Tedy žádná bezvýznamná jména. Snad i proto byla reakce Gottwaldova vedení strany ustaveného měsíc před vznikem manifestu radikální – spisovatelé museli ze strany odejít.
Není ani divu, ve svém provolání volali po mimořádném sjezdu, který by vedení vyměnil. Volali po jednotě strany a její „davovosti“, gottwaldovce označovali za „frakční teroristy“. Ostrá slova měla svůj důvod – KSČ po nástupu nového promoskevského vedení opouštěli členové (řady tehdejších komunistů nakonec prořídly o rovné tři čtvrtiny). Odešlo také dvanáct komunistických poslanců a čtrnáct senátorů.
Proti sedmi revoltujícím spisovatelům se logicky ozvali ti ke Gottwaldovi loajální – Karel Teige, Vítězslav Nezval, František Halas, Jiří Weil, Julius Fučík, Vladimír Clementis, Laco Novomeský a další. (..)
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku