Historie Plus – Století příběhů: Zlomový rok 1969 1/3 (2024)

Přidal: Premek |

Srpen 17, 2024

21. srpen není v našich dějinách spojen jen s rokem 1968. Co se dělo o rok později, v srpnu 1969? Připomene třídílný pořad z cyklu Století příběhů, který připravili Adam Drda a Mikuláš Kroupa.

Hovoří Vladimír Špidla a další.

Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu 17. 8. 2024 (ČRo Plus, 17:33 h.; 26 min.); 2. dílu 24. 8. 2024 (ČRo Plus, 17:33 h.; 26 min.); 3. dílu 31. 8. 2024 (ČRo Plus, 17:33 h.; 27 min.).

Lit.: Drda, Adam: Století příběhů: Zlomový rok 1969. In web ČRo Plus, 17. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před 55 lety československá státní moc brutálně potlačila protesty proti okupaci. V Praze byli zastřeleni tři lidé.

V roce 1969, především 20. a 21. srpna, proběhly v Praze, v Brně a v dalších městech masové demonstrace proti sovětské okupaci Československa. Bylo to první okupační výročí – a v zemi se za ten jeden rok od srpna 1968 všechno změnilo.

Občanské protesty tvrdě potlačila státní moc. Nikoli sovětská armáda, jak by se snad dalo čekat, ale domácí politické vedení státu a KSČ (včetně reformních komunistů) a československé ozbrojené složky: armáda, Sbor národní bezpečnosti, Lidové milice.

Zásahy proti protestujícím byly tehdy brutální: zůstalo po nich pět mrtvých a mnoho zraněných, na těle i na duši. Uvádí se, že proti demonstrantům nastoupilo 20 tisíc vojáků, 30 tisíc příslušníků Veřejné bezpečnosti a Státní bezpečnosti, desítky tisíc milicionářů.

V ulicích byly stovky tanků a obrněných transportérů. Asi 2,5 tisíce lidí bylo zatčeno, podstatná část z nich později dostala tresty na základě speciálního zákonného opatření, kterému se přezdívalo „pendrekový zákon“. (…)

Lit.: Drda, Adam: Století příběhů: Zlomový rok 1969. „Vedle mě padl na zem kluk. Zabili ho,“ vzpomíná svědkyně protiokupačních protestů v Brně. In web ČRo Plus, 24. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Utíkali jsme, protože jsme zjistili, že za esenbáky jdou ještě Lidové milice… Otočila jsem se a viděla, jak jeden (milicionář) klečí, ruku měl opřenou o koleno a mířil. A já říkala: ‚Člověče, to je malér, oni snad chtěj střílet!‘ A skutečně začali střílet!“ říká na nahrávce Paměti národa veterinární lékařka Jana Drašnarová.

21. srpna 1969 se zúčastnila protiokupační demonstrace v Brně a stala se svědkyní brutálního zásahu příslušníků SNB a především Lidových milicí, po němž zůstali dva mrtví.

Před 55 lety proběhly velké výroční protesty proti sovětské okupaci po celém Československu. Státní moc je krutě potlačila, použila k tomu dokonce i československou armádu. Pět lidí přišlo o život, přinejmenším desítky utrpěly zranění.

Novou třídílnou sérii ze speciálního podcastového cyklu Století příběhů jsme věnovali těmto demonstracím, jejich obětem, a také zlomovému roku 1969, v němž se Československo po krátkém politickém uvolnění vracelo k tuhému totalitnímu režimu. (…)

Lit.: Drda, Adam: Století příběhů: Zlomový rok 1969. Armáda, která nebojovala proti okupantům, zato „zakročila“ proti vlastnímu národu. In web ČRo Plus, 31. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Demonstrace proti sovětské okupaci, které propukly v mnoha československých městech v srpnu 1969, byly nadlouho posledními masovými občanskými protesty proti totalitnímu režimu. Účastnilo se jich odhadem přes sto tisíc lidí a vedení státu a KSČ je s použitím Lidových milicí, Sboru národní bezpečnosti a Československé lidové armády brutálně potlačilo.

Výsledkem zákroků ozbrojených složek bylo pět mrtvých, vyšší desítky zraněných, dva a půl tisíce zatčených. Následovaly soudy a různé další persekuce, to všechno kvůli tomu, aby se země obsazená cizími vojáky vrátila k osvědčenému komunistickému pořádku.

„Razantní potlačení projevů občanské nespokojenosti očekávali a požadovali od československých komunistických kolaborantů jejich „sovětští přátelé“, ale hlavní odpovědnost za organizaci zásahu a za jeho podobu měli českoslovenští politici,“ říká publicista a spoluautor pořadu Adam Drda a dodává:

„Nově zvolený generální tajemník KSČ Gustáv Husák chtěl dokázat okupantům, že je muž na svém místě, ale poměrně hanebně se chovali i mnozí výraznější reformní komunisté, k nimž lidé získali důvěru během pražského jara. Najednou mohl každý vidět, že to nejsou stoupenci svobody a demokratizace, že v duchu svých stranických kariér půjdou proti vlastnímu národu, ale nikoli proti Moskvě.“

Dokládá to mimo jiné projev někdejšího reformisty a předsedy vlády Oldřicha Černíka. (…)

Radiodokument