Portréty – Konstantin Ustinovič Černěnko: Mezi Brežněvem a Gorbačovem (2013)

Přidal: Premek |

Říjen 14, 2024

Druhý v pořadí ze sovětských generálních tajemníků, kteří nastoupili po zesnulém Leonidu Iljiči. Připravil David Hertl a historik a publicista Jan Adamec.

Natočeno 2013. Premiéra 16. 5. 2013 (ČRo Plus, 49 min.). Repríza 14. 10. 2024 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

Lit.: Hertl, David: Konstantin Ustinovič Černěnko. In web ČRo Plus, 16. květen 2013 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Říkali mu „kočí“. Zkratka, vytvořená z písmen (K)onstantin (U)stinovič (Čer)něnko totiž tvoří ruské slovo „кучер“, kočí. A nebyla to jen zkratka jeho jména – byla to i narážka na jeho venkovský původ a do jisté míry i na způsob jeho jednání.

Když tenhle „kočí“ dojel se svým povozem na konec cesty, měl už hodně pomalé tempo, paradoxně byl ale na tom nejlepším parkovišti, jakého se mu mohlo v tehdejším Sovětském svazu dostat. Od února 1984 do března 1985, přesně 390 dní, byl „kočí“ Černěnko generálním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, předsedou prezídia Nejvyššího sovětu a také předsedou Nejvyšší rady obrany. Byl už ale tou dobou také těžce nemocný. K dlouhodobým problémům se srdcem a plícemi se navíc o prázdninách 1983 přidala těžká otrava zkaženým rybím masem, která způsobila, že trávil dlouhé dny na nemocničním lůžku. S notnou dávkou ironie o něm ruský novinář Leonid Parfjonov napsal, že „…aniž by nabyl vědomí, ujal se funkce generálního tajemníka…“. (…)

Radiodokument