Bílá velryba 1/15 (2002, 2017)

Přidal: rickie |

Srpen 3, 2006

Herman Melville. Četba na pokračování z klasického díla americké literatury. Překlad Marie Kornelová a Stanislav V. Klíma. Připravila Ilona Janská. Sleeve-note (CD) Přemysl Hnilička. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Miroslav Středa.

Natočeno v roce 2002. Premiéra 4. – 18. 9. 2002 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 1 díl cca 27 -29 min). Repríza 1. dílu 31. 10. 2016 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.) v cyklu Americký rok; 5. 8. 2019 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Vydal Radioservis, září 2017 (1 CD MP3; celková délka 6 hod. 53 min.).

Pozn.: Píše se rok 1814. V přístavním městečku New Bedford se chystá mladý Izmael na moře. Dá se najmout na velrybářskou loď, jejíž kapitán Achab kdysi přišel o nohu v boji s bílou velrybou zvanou Moby Dick. Brzy se ukáže, že cílem nové výpravy není lov, ale pomsta za každou cenu. (anotace)

Lit.: Oravová, Dagmar: PRÓZA V ROZHLASE – Bílá velryba. In Týdeník Rozhlas 36/2002 (26. 8. 2002) (článek). – Cit.: Již půldruhého století znepokojuje čtenáře v různých zemích světa tajuplný příběh o Moby Dickovi, ohromné bílé velrybě, skrývající se ve vodách Tichého oceánu. Všem velrybářským výpravám uniká a svým pronásledovatelům se mstí tak rafinovaně, až to vzbuzuje zdání, že je snad inteligentní bytostí nadanou rozumem. Zahubila nebo krutě ztrestala již mnoho velrybářů, mezi nimi i starého mořského vlka kapitána Achaba, kterého připravila o nohu a načas možná i o rozum. Posedlý touhou po pomstě, vyrazí kapitán Achab na novou velrybářskou výpravu, jejímž jediným cílem je pověstnou velrybu vypátrat a zabít. Na jeho loď Pequod se nechal najmout i nic netušící mladík Izmael, který jako vypravěč – a jak se ukáže v závěru, zároveň jediný muž, který plavbu přežije – přináší svědectví o tragické honbě na Moby Dicka.

To je však jen velmi hrubá dějová kostra složitě komponované románové skladby amerického prozaika a básníka Hermana Melvilla, která patří k vrcholným dílům světové literatury. Složité kompozici románu odpovídá i stylová různorodost: klasické vyprávění střídají autorské úvahy a komentáře, vedle strohého technického popisu se objevují patetické monology atd. Bílou velrybu je sice možno číst jako dobrodružný příběh, to je však jen jedna ze složek mnohovrstevnatého díla, které lze kromě toho vnímat také jako – řečeno se Zdeňkem Vančurou – encyklopedii velrybářského povolání nebo učebnici přírodopisu či zeměpisu, především pak jako unikátní podobenství o zhoubných snahách člověka po ovládnutí a pokoření přírody. K inspiraci velkými příběhy Starého zákona zřetelně odkazují některé pasáže (kázání o Jonášovi v námořnické kapli) i jména některých postav: Achab byl izraelský král, který odpadl od víry, Izmael – poutník, kterého Bůh zachránil na poušti; pomatený námořník, který marně varuje vypravěče Izmaela před výpravou s kapitánem Achabem, má prorocké jméno Eliáš atd. Na otázky, které román klade, jen těžko hledáme jednoznačnou odpověď: Kam až může člověk při souboji s přírodou zajít? Měl by si dobrovolně klást nějaké meze? Jak hodnotit jeho odvahu, pokud přecení své síly? Máme obdivovat jeho neohroženost, nebo odsuzovat jeho vyzývavou pýchu?

Lit.: anonym: Herman Melville: Bílá velryba (1/15). In web ČRo 3 Vltava, říjen 2016 (článek). – Cit.: Tajuplný příběh o Moby Dickovi, ohromné bílé velrybě, skrývající se ve vodách Tichého oceánu.

„Říkejte mi Izmael.“ – to je legendární první věta románu Bílá velryba Hermana Melvilla, jimiž se na čtenáře obrací autobiografický vypravěč. Autor (1819-1891) se narodil v New Yorku a v osmnácti letech se nechal najmout na loď. Zúčastnil se také velrybářské výpravy. Po svém návratu pracoval jako učitel a celník. Melvillova literární díla byla za jeho života odmítána, jejich filozofický význam spolu s literární brilancí byl doceněn až po první světové válce, zato však až do dnešních dnů nesešel z pozornosti.

Román Bílá velryba byl například šestkrát zfilmován. Příběh se odvíjí kolem stíhání obrovského bílého vorvaně, jemuž námořníci přezdívají Moby Dick. Vyprávění s častými biblickými motivy je přerušováno rozsáhlými pasážemi o velrybách a velrybářství a především filozofickými reflexemi, věnovanými kořistnickému a destruktivnímu vztahu člověka k přírodě a jeho pachtěním za nereálnými cíli. Uvažuje také nad vývojem společnosti, kde sociální pokrok a vědecké poznatky rozkládají navyklý mravní a ideový řád.

Například posádka lodě Pequod je složena z mužů všech národností i barev pleti, kteří jsou na palubě lodi zcela rovnoprávní. Řada postav je již svými jmény paralelou k postavám biblickým, například Izmael, symbolizující v Bílé velrybě vyvržence, je v Bibli zapuzeným a později Bohem zachráněným synem Abrahamovým, jméno kapitána Achaba pochází od biblického Achaba, který se zpronevěřil víře, a Moby Dick je někdy přirovnáván k biblickému Leviatanovi. Monstrum bílé velryby odkazuje k proroctví o Jonášovi.

Bílá velryba se odehrává v prostředí, jež dnes již neexistuje (současné velrybářství se s tehdejším nedá srovnávat), ale jen tak mimochodem se dotýká témat stále aktuálních. Kam až může člověk ve své touze ovládnout přírodu zajít? Měl by si dobrovolně klást nějaké meze? Jak hodnotit situace, kdy člověk přecení své síly? Máme obdivovat jeho neohroženost, nebo odsuzovat jeho vyzývavou pýchu?