Michal Bureš (1976)
Režisér.
Narodil se v červenci roku 1976 ve znamení Raka. Záhy v dětství o něm rodiče začali tvrdit, že je „rozhlasový“ maniak. Všechny volné chvíle totiž trávil (maje do mladšího školního věku sledování televize zakázáno) ve společnosti tranzistoráku SOKOL naladěného na stanici Praha.
Odkojen Československým rozhlasem, nastoupil v roce 1994 (při studiu na česko-francouzské sekci Slovanského gymnázia) do znovu zřízeného studia Českého rozhlasu v Olomouci. Zařazení – externí redaktor slovesné redakce. První pořad – beseda se studenty Slovanského gymnázia o oslavách 30. výročí založení Divadla Na zábradlí. Výsledek – když si dnes ten záznam pustí, uslyší přechytralé dítě a dostaví se značné rozpaky.
Přechytralým dítětem postupně přestává být na divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, kde v ateliéru Prof. Antonína Přidala pět let studuje rozhlasovou a televizní specializaci. Během té doby autorsky připravuje a moderuje středeční vydání programového bloku ČRo Olomouc „Odpolední vlnění“, které se dočkalo svého 500. vydání. V roce 1998 se také poprvé (po krátkém období asistence u olomoucké režisérské rozhlasové legendy – pana Vladimíra Týřla) pokouší o rozhlasovou režii, o ní tvrdí, že se jí chce v budoucnu věnovat. Když školu dokončí, píše se rok 2000, má papír na to, že rozhlasu rozumí, ale on cítí, že je všechno jinak. Že pro pochopení rozhlasu studium zdaleka nestačí. Člověk se musí rozhlas naučit. A tak se stále učí… Na brněnské JAMU vyučuje témuž své následovníky.
V Českém rozhlase Olomouc, kde stále působí jako externista, ho drží především kolektiv spolupracovníků, kteří dokáží obdivuhodně rychle pochopit jeho mnohdy nesmyslné a vždy přemrštěné režijní požadavky a převedou je do zvukové podoby. Jen díky tomu mohly vzniknout: osmidílný seriál podle románu Michala Viewegha „Zapisovatelé otcovský lásky“ (1998), pětidílná četba ze vzpomínkové novely Jaroslava Formánka „Dlouhá kakaová řasa“ (2000), pětidílná četba ze „Sedmého životopisu“ Oty Filipa (2001), inscenace původní rozhlasové pohádky Andrey Hanáčkové „K čemu jsou dobří rampelníci“ (2002), pětidílný dokumentární seriál o osudech jáchymovského mukla „Pan Kamarád“ (2002), tragikomedii o třech chodech Davida Drábka „Švédský stůl“ (2003), četbu z románu Gudrun Pausewangové „Vzpomínám na Rozinkovou louku“ (5 dílů – 2003), rozhlasovou detektivku Jaroslava Krempla „Záhada smrti korunního prince Rudolfa“ (5 dílů – 2004), příběh Hany Slavíkové „Klíč je na tvé straně“ (2004), indiánskou pohádku Andrey Hanáčkové „Co vyprávěla Bílá Bizonice“ (2005) ,pětidílný seriál o francouzské špiónce Gabriele Deslys alias Hedvice Navrátilové z Horní Moštěnice u Přerova „Královské fandango“ podle románu Pavla Hejcmana (2006) . Pravidelně se podílí na cyklu ČRo Olomouc „Setkání s literaturou“ (již natočeno přes 100 pokračování) a na dalších pořadech, kde jsou třeba ruka a ucho režisérovo (Literární magazín ČRo3, Psáno životem, Nokturno pro osamělá srdce ČRo2).
Původní rozhlasová (skoro) komedie Jana Balabána o sviních a lidech “Posedlí” (2006), pětidílná dramatizace autorské novely Andrey Hanáčkové “Dary naší paní” (2006) o osudech čtyř generací žen z pomezí Hané a Slovácka, čtyřdílná rekostrukce válečných událostí v četbě z románu Josefa Urbana “Habermannův mlýn” (2007), četba na pokračování z autobiografického románu dabingové režisérky Olgy Walló “Kráčel po nestejně napjatých lanech” (5 dílů – 2007), původní rozhlasová hra Markéty Fiedlerové “Zázrak a jeho reportér” (2007), rozhlasová úprava románu Pavla Jansy “Nejlepším se neodpouští” (4 díly – 2007), “Hanácká legenda” Otakara Bystřiny (2007), desatero příběhů Jaakova bar Avrahama z druhé knihy Majsebuchu (2008), časosběrný dokument o spisovatelce Ireně Šindlářové “Být outsiderem?” (2008), sedmidílná četba “Šejch Músa – Alois Musil a jeho cesty neznámou Arábií” (2008), čtyři díly “Roku v hanácké chalupě” (2008), jak jej mezi léty 1905 až 1907 zaznamenal řídící učitel Jakub Lolek; v září 2008 vznikly výjevy z manželského života – černá groteska Richarda Komárka “Zemská jablka” a pětidílná četba na pokračování z historického románu Bohuše Balajky “Mezi trůnem a oltářem”, vyprávějícího o spletitém osudu krále Václava IV. a arcibiskupa Jana z Jenštejna.
Na žebříčku jeho zálib figuruje na prvním až padesátém místě rozhlas. Na padesátém prvém je pak ještě železnice, turistika, kvalitní vína a dobré jídlo.
E-mail: Michal.Bures@ol.rozhlas.cz
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Od roku 2006 do decembra 2008 zrežíroval:
Původní rozhlasová (skoro) komedie Jana Balabána o sviních a lidech „Posedlí“ (2006), pětidílná dramatizace autorské novely Andrey Hanáčkové „Dary naší paní“ (2006) o osudech čtyř generací žen z pomezí Hané a Slovácka, čtyřdílná rekostrukce válečných událostí v četbě z románu Josefa Urbana „Habermannův mlýn“ (2007), četba na pokračování z autobiografického románu dabingové režisérky Olgy Walló „Kráčel po nestejně napjatých lanech“ (5 dílů – 2007), původní rozhlasová hra Markéty Fiedlerové „Zázrak a jeho reportér“ (2007), rozhlasová úprava románu Pavla Jansy „Nejlepším se neodpouští“ (4 díly – 2007), „Hanácká legenda“ Otakara Bystřiny (2007), desatero příběhů Jaakova bar Avrahama z druhé knihy Majsebuchu (2008), časosběrný dokument o spisovatelce Ireně Šindlářové „Být outsiderem?“ (2008), sedmidílná četba „Šejch Músa – Alois Musil a jeho cesty neznámou Arábií“ (2008), čtyři díly „Roku v hanácké chalupě“ (2008), jak jej mezi léty 1905 až 1907 zaznamenal řídící učitel Jakub Lolek; v září 2008 vznikly výjevy z manželského života – černá groteska Richarda Komárka „Zemská jablka“ a pětidílná četba na pokračování z historického románu Bohuše Balajky „Mezi trůnem a oltářem“, vyprávějícího o spletitém osudu krále Václava IV. a arcibiskupa Jana z Jenštejna.