Pobedim 1928 – na pomezí rozhlasové hry a dokumentu
Přemysl Hnilička
Na začátku října měla ve slovenském Rádiu Devín premiéru dvoudílná rozhlasová hra Jána Mikuše Pobedim 1928. Vrací se k tragickým událostem, které se udály téměř před sto lety v obci Pobedim. Během venkovské zábavy tu došlo k požáru slaměných stohů, z čehož místní okamžitě obvinili Romy, žijící hned vedle vesnice v romské osadě. Vyzbrojeni střelnými zbraněmi, palicemi, klacky a kameny napadli muže, ženy a děti a po dlouhých dvou hodinách běsnění za nimi zůstalo šest mrtvých: jeden muž, pět žen a šestiletá holčička. Soud nakonec odsoudil pouze čtyři viníky, a to k nízkým trestům nepřesahujícím dva roky; ty si nakonec ani celé neodseděli, byli propuštěni za dobré chování.
Ján Mikuš se o příběhu dozvěděl od spisovatelů Marka Vadase a Richarda Pupaly a opatřil si více než stostránkový zápis ze soudního jednání, které se konalo v roce 1929. Z něj vychází scénář hry a právě pasáže, vycházející z původních záznamů, jsou nejpůsobivější. Mrazivé jsou i pitevní nálezy, které jsou místo čtení zpívané na romskou melodii. Mikuš však svou dokumentární hru proložil výpověďmi dnešních Romů: hovoří tu jak současní obyvatelé pobedimské osady, která stále ještě existuje, tak i úspěšní Romové, kteří se stali navzdory předsudkům úspěšnými ve svých oborech. Právě kombinace těchto dvou rovin působivost hry poškozuje; obě časové roviny jsou propojovány v nevhodné okamžiky a ruší poctivě budovanou atmosféru inscenovaných pasáží. Mnohem vhodnější by bylo natočit hru a samostatný dokument. Výsledná nahrávka je takto navzdory dobrému úmyslu v tempu škobrtavá a pro posluchače nepřehledná.
Strašidla (ne)jen z vikýře. Dvě znovuobjevené nahrávky původních povídek Karla Michala
Martin Čípek
(napsáno pro Panáčka v říši mluveného slova)
Když se počátkem šedesátých let objevil na knižních pultech soubor satirických povídek s názvem Bubáci pro všední den (1961), stal se z něj okamžitě bestseller. Po beznadějně rozebraném prvním nákladu následovaly ještě dvě reedice (1962, 1966), které měly uspokojit nečekaně velký zájem veřejnosti o příběhy nadpřirozených bytostí ve světě mravní sobeckosti, lhostejnosti či konformismu. Jejich autor, spisovatel a scenárista Pavel Buksa (1932 – 1984), který svá díla vydával pod pseudonymem Karel Michal, stvořil všechna ta kouzla a nadpřirozené bytosti především proto, aby, jak píše ve své předmluvě k třetímu vydání Bubáků pro všední den Jiří Hájek, uvedli ve zmatek sebespokojené a jednoduchoučké myšlení lidí, kteří jsou ochotni uznat za skutečnost jen to, co je obsaženo v služebních předpisech jejich povolání.
Vzrůstající Michalova popularita samozřejmě nemohla uniknout ani rozhlasovým dramaturgům, kteří v poněkud pitoreskních figurkách ihned vytušili silný dramatický potenciál. Režisér Miloslav Jareš adaptoval nejprve historickou novelu Čest a sláva, Podskalského úspěšná filmová komedie Bílá paní (1965) podnítila o něco později také vznik vlastní rozhlasové verze pod názvem Jak to bylo s bílou paní. Jenže potom přišel srpen 1968 a s ním sovětské tanky. Michal v září téhož roku emigroval do Švýcarska a v okupovaném Československu se jeho jméno ocitlo na černé listině. Filmy byly uloženy do pomyslného trezoru a rozhlasové nahrávky nemilosrdně zničeny.
K Bubákům pro všední den se rozhlas mohl vrátit – logicky – až ve svobodných časech. Už zkraje devadesátých let vznikla v režii Miloše Novotného série několika zdramatizovaných povídek (Kokeš, Silná osobnost a Mrtvá kočka), později se přidali další tvůrci. Půvabná strašidla z kdysi oblíbené knížky ožila s novou a nečekanou sdělností, přestože se tehdy lecjaký škarohlíd domníval, že půjde, také díky době, v níž se jednotlivé epizody odehrávají, o neaktuální literární veteš.
Zdá se, že tady náš příběh končí. Ne tak docela. Teprve nedávno, v prosinci roku 2022, u příležitosti nedožitých devadesátin Karla Michala, se ve vltavském programu objevily dvě povídky (Silná osobnost a Balada o Vikýřníkovi) z původního cyklu Bubáci pro všední den natočené již v roce 1962, tedy v době neutuchajícího čtenářského zájmu o tento bestseller. Že by přece jen zázrak? Ano i ne.
Přečtěte si zbytek příspěvku »
Podpořte provoz Panáčka v říši mluveného slova
Vážení a milí uživatelé,
chcete-li Panáčka podpořit v jeho existenci, pošlete prosím libovolnou částku na účet Komerční banky 35-1353320207/0100 a jako heslo uveďte „Panáček“.
Děkujeme! Tvůrci Panáčka v říši mluveného slova.
Hledáme ztracené rozhlasové nahrávky! – O projektu Panáčka v říši mluveného slova
Projekt rozhodně není nový, chceme jej ale připomenout: nemáte doma magnetofonové pásky s mluveným slovem? Nebo nevíte, co na páskách je? Kontaktujte nás na adrese mluveny{tecka}panacek{zavinac}seznam{tecka}cz – možná máte natočenu hru, literární pásmo nebo četbu, která už v oficiálních archívech neexistuje!
Přemysl Hnilička
Jedním z témat, které mne jako fanouška mluveného slova trápí a nutí mne znovu a znovu se k němu vracet, je pátrání po rozhlasových hrách, které byly smazány; ať už v letech padesátých, sedmdesátých, osmdesátých či i v letech po Listopadu 1989. Především v létech šedesátých byly natočeny vynikající rozhlasové hry s prvotřídním obsazením; ani to je však nezachránilo před barbarskou likvidací – ať už bylo důvodem téma hry, jméno autora či režiséra nebo protagonisty.
Na toto téma už na Panáčku vznikl článek, mezi záznamy na této webové stránce najdete mnoho her, jejichž záznamy končí prostým a smutným „smazáno“; bylo tedy načase udělat něco pro to, aby se tento stav změnil.
Přečtěte si zbytek příspěvku »
V redakcii – Zuzana Čaputová, Erik Tabery: Nestratiť sa sama sebe (V redakci – Zuzana Čaputová, Erik Tabery: Neztratit se sama v sobě, 2024)
Připravil a moderuje šéfredaktor Denníku N Matúš Kostolný.
Hovoří Erik Tabery a Zuzana Čaputová.
Natočeno 2024. Webová premiéra 20. 12. 2024 (PodBean Denník N, 78 min.).
Lit.: anonym: Zuzana Čaputová, Erik Tabery: Nestratiť sa sama sebe. In web PodBean Denník N, 20. 12. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Predvianočná diskusia s bývalou prezidentkou Zuzanou Čaputovou a šéfredaktorom českého týždenníku Respekt Erikom Taberym. O aktuálnych politických udalostiach ale aj o knihe rozhovorov Nestratiť sa sama sebe, ktorú spoločne pripravili.
Noční Mikrofórum – Anna Jagošová (2024)
Host: Anna Jagošová, etnoložka. Co z českého a moravského folkloru je nejbližší jejímu srdci? U kterého hudebního nástroje nejraději relaxuje? A jak ji obohacuje členství v Sokolu? Moderuje Jana Rychterová.
Natočeno 2024. Premiéra 21. 12. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Téma Plus – Od směnného obchodu přes Hedvábnou stezku a samoobsluhy až k e-shopům. Jak jsme kdysi nakupovali? (2024)
Od Hedbábné stezky až po webové stránky eshopů – jak se během uplynulých staletí proměnilo nakupování? Téma připravili František Šedivý a Radim Štícha.
Natočeno 2024. Premiéra 21. 12. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.)
Lit.: Štícha, Radim – Šedivý, František: Od směnného obchodu přes Hedvábnou stezku a samoobsluhy až k e-shopům. Jak jsme během historie nakupovali? In web ČRo Plus, 21. prosinec 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Samoobsluhy, supermarkety, večerky, moderní obchodní domy nebo eshopy. Možností, jak si dnes pohodlně nakoupit, je celá řada. Nebylo tomu tak vždy. Vliv na to měla konkrétní doba. Kde bychom našli počátky směnného obchodu? A nevymizel kvůli velkému počtu nákupních center ve městech prodej na vesnicích? I na to se zaměřuje Téma Plus o historii nakupování.
Byly doby, kdy lidé nakupovat nepotřebovali. Ale obchod se přesto objevuje poměrně brzy. Zkoumání počátků směnného obchodu naráží na nedostatek pramenů, které by ho podrobněji mapovaly. (…)
Dvacet minut Radiožurnálu – Kristina Najbrtová a Daniela Vodáčková (2024)
Speciál. Od tragické střelby na FF UK je to přesně rok. Jak vypadala psychologická pomoc studentům v prvních momentech a na co se zaměřuje teď? Hosty pořadu Dvacet minut Radiožurnálu speciál budou Kristina Najbrtová a Daniela Vodáčková, které řídí a koordinují terapeutickou pomoc a krizovou intervenci v Psychologické poradně FF UK. Moderuje Tomáš Pancíř.
Natočeno 2024. Premiéra 21. 12. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.; 23 min.).
Lit.: krt – Pancíř, Tomáš: Uplynul rok od tragédie na filozofické fakultě. „První výročí je příležitostí uvolnit a propouštět staré pocity,“ říká krizová interventka. In web ČRo 1 Radiožurnál, 21. prosinec 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Některým studentům pomáhalo pomáhat. Vznikl spolek Peerko a studenti zároveň pomáhali tvořit společenství zespodu. Vedení fakulty to zahřálo, říká Kristina Najbrtová z psychologické poradny na FF UK.
„Život před událostí je jiný než po události,“ říká Daniela Vodáčková, psychoterapeutka a krizová interventka, která se podílí na poskytování psychologické pomoci studentům i zaměstnancům filozofické fakulty. „Univerzita se snaží o citlivost i o to, aby vedle sebe mohly stát různé potřeby lidí,“ doplňuje vedoucí psychologické poradny FF UK Kristina Najbrtová. Poslechněte si rozhovor, který vznikl v rámci speciálu Radiožurnálu k prvnímu výročí tragické střelby. (…)
Po Česku – Zámek Slatiňany (2024)
Václav Žmolík pro vás objevuje místa a lidi, které stojí za to znát. Tentokrát vás na vánočně vyzdobeném zámku Slatiňany vítá kastelán Jaroslav Bušta. Nechte se tedy pozvat na Vánoce u pana knížete v roce 1901.
Natočeno 2024. Premiéra 21. 12. 2024 (ČRo 2 Praha, 15:04 h.).
Host Radiožurnálu – Ondřej Šanc (2024)
Hostem je Ondřej Šanc, autor knihy Jako po drátku. Popsal osud chudého dráteníka z kysuckých hor z doby, kdy železnice spojila Vídeň s Hamburkem. Ondřej Šanc je autorem knihy Jako po drátku. Jaké to bylo, když se chudý řemeslník vydal do světa „za lepším“? Byla to skutečně pohádka? A o čem ještě vypráví kniha o putování z Horních Uher až do Ameriky? Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2024. Premiéra 21. 12. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).
Tobogan – Jaroslav Satoranský 85 (2024)
Hosté: Jaroslav Satoranský, Petr Kostka, Miloň Čepelka a další. Moderuje Aleš Cibulka.
Natočeno 2024. Premiéra 21. 12. 2024 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Slyšte, jaká radost (2024)
České betlémy jsou stejně výjimečné a mají stejně neopakovatelnou atmosféru, jako české Vánoce. Krkonošské betlémy, ta nádherná zpodobnění evangelia o Kristově narození, svérázné krajiny plné lidiček putujících do Betléma, jsou často dědičnou památkou, historií rodů, jejichž dědové i vnuci přidávali do vyřezávané legendy svůj díl. Mnohé unikáty rok co rok ožívají nejen v muzeích, ale také ve veřejném prostoru, a další, nové, se k nim přirozeně přidávají. V pořadu Elišky Pilařové, připraveném ve studiu ČRo Hradec Králové, budeme putovat za lidovými betlémy po horských chalupách a vyprávět příběh jednoho z nejkrásnějších evropských pohyblivých betlémů jilemnického řídícího učitele Jáchyma Metelky.
Natočeno 2024. Premiéra 21. 12. 2024 (ČRo 3 Vltava, 10:09 – 11:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.
Rychnovské kůry andělské (2024)
Chrámový sbor v Rychnově nad Kněžnou byl založen v roce 1902. Dodnes si uchovává tradici duchovní hudby, bohatý repertoár je orientován převážně na české autory, někdy i znovuobjevené. Zahrnuje skladby od gregoriánského chorálu, přes renesanční vokální polyfonii, figurální hudbu baroka a klasicismu k tvorbě současné. Soubor čítá přibližně 25 členů z Rychnova a okolí, z řad věřících i nevěřících, ovšem všechny spojuje láska k hudbě. Připravila Tamara Salcmanová.
Natočeno 2024. Premiéra 21. 12. 2024 (ČRo 3 Vltava, 9:10 – 10:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.
Když se ruka k ruce vine, tak se dílo podaří (2024)
Pro inspiraci míříme za Irenou a Jiřím Kreiselovými do kostela Nejsvětějšího Srdce Ježíšova v Jablonci nad Nisou, za dílem architekta Josefa Zascheho a za odkazem našich předků. Připravila Eva Ocisková.
Natočeno 2024. Premiéra 21. 12. 2024 (ČRo 3 Vltava, 8:40 – 9:10 h.) v cyklu Víkendová příloha.
