David Drábek (1970)

Narodil se 18. června 1970 ve východních Čechách, kde v Týništi nad Orlicí prožil idylické dětství v domě nedaleko lesa plného staletých mluvících dubů : „Měli jsme partu. Já a pět holek ze sousedních domů. A sešli jsme se vždycky v nějakém tom zahradním altánku nebo sklepě a každý si řekl, co by dnes chtěl být. Přání vypadala asi takhle: víla Amálka, Skippy, Rumcajs, sekretářka, Hitler a Saskia Burešová. A bylo na mně, aby si všechny tyhle bytosti zahrály v jednom příběhu, aby nikdo neostrouhal. Tak nějak asi vznikl ten „týnišťský postmodernismus“.“

Je absolventem Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, obor filmová a divadelní věda. Na univerzitě založil spolu s Darkem Králem divadelní Studio Hořící žirafy, které se specializovalo na žánr moderního kabaretu. Byl autorem a režisérem všech inscenací Studia. V letech 1996-2001 pracoval jako dramaturg činohry Moravského divadla v Olomouci. V letech 2001-2003 vedl v Olomouci nově vzniklou alternativní scénu Hořící dům. V roce 1995 obdržel Cenu Nadace Alfréda Radoka za nejlepší hru roku za text Jana z parku. V roce 2004 získal ve stejné soutěži první cenu za hru Akvabely. Tato hra díky své hradecké inscenaci Vladimíra Morávka získala o dva roky později i cenu za poprvé uvedenou českou hru. Ještě v roce 2004 se Akvabely probojovaly do nejužšího finále soutěže StÜckemarkt při festivalu Theatertreffen Berlin. Hra byla přeložena do angličtiny, němčiny a španělštiny. V roce 2003 vydalo nakladatelství Větrné mlýny sborník sedmi jeho her. Jako autor, režisér a dramaturg spolupracoval s Klicperovým divadlem v Hradci Králové (naposledy na kontroverzní inscenaci Shakespearova Macbetha), Divadlem Petra Bezruče v Ostravě, divadlem v Šumperku a s Národním divadlem v Brně. Dvě sezóny byl režisérem pražského Divadla Minor: „ A někdy mám trapného žití v divadle po krk a utekl bych a živil se poctivě. Jenomže potom znovu sedím v Hořícím domě v šatně mezi herečkami, obklopuje mě vůně a šustot jejich spodniček a suknic, chlapi se natírají barvami, ve vzduchu se vznášejí obláčky líčícího pudru a já si v tom lebedím jako nějaký poťouchlý Toulouse-Lautrec. Jsem kabaretiér.“

Aféru rozpoutal rozhlasovou hrou Koule (2010), popisující osudy jisté závodní koulařky, která udělala kariéru za komunismu a dnes okupuje mediální rady. Helena Fibingerová se cítila dotčena a „aféra Koule“ se propírala několik týdnů v médiích (za vydatného přispění Barbory Tachecí a Josefa Chuchmy).

Rozhlasové hry:

Švédský stůl (2003)

Vykřičené domy (2007)

• Koule (2010)

Divadelní hry:

• Malá žranice, 1992, premiéra 22.3.2003 Západočeské divadlo, Cheb

• Hořící žirafy, 1993, premiéra 1993 Divadelní společnost Petra Bezruče, Ostrava

• Jana z parku, 1994, premiéra 21.4.1995 Moravské divadlo, Olomouc

• Vařila myšička myšičku, 1995, premiéra 9.5.1996 Moravské divadlo, Olomouc

• Kosmická snídaně, 1997, premiéra 5.6.1997 Moravské divadlo, Olomouc

• Švédský stůl – Jiný kafe, 1998, premiéra 23.2.1999 Klicperovo divadlo, Hradec Králové

• Kostlivec v silonkách, 1999, premiéra 13.12.1999 Moravské divadlo, Olomouc

• Kuřáci opia, 2000

• Kostlivec: Vzkříšení, 2002, premiéra 1.2.2003 Moravské divadlo, Olomouc

• Embryo čili Silicon Baby, 2002, premiéra 19.3.2004 Divadelní společnost Petra Bezruče, Ostrava

• Akvabely, 2003

• Gringovo velmi pozdní odpoledne, 2003

• Zachraňte vojína Urbana, 2003

• Žabykuch, 2004

• Sněhurka, Divadlo Minor 2005

• Planeta opic, Divadlo Minor 2006

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)