Osudy – Singer. Krajiny paměti 1/10 (2014)

Přidal: Premek |

Červen 16, 2014

Agata Tuszyńska. Četba na pokračování z knihy věnované životu a dílu amerického židovského spisovatele polského původu Isaaca Bashevise Singera, nositele Nobelovy ceny za literaturu. Překlad Vlasta Dvořáčková. Připravila Jana Pithartová. Režie Pavel Krejčí.

Účinkují Kamila Sedlárová, Martin Mejzlík, Dagmar Novotná, Martina Nováková, Pavel Novotný a Josef Pejchal.

Natočeno 2014. Premiéra 16. – 20. 6. a 23. – 27. 6. 2014 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 10 x 30 min) v cyklu Polský rok.

Lit.: anonym: Agata Tuszyńska: Singer. Krajiny paměti. In web ČRo 3 Vltava, červen 2014 (článek). – Cit.: V rámci Polského roku vysílá Český rozhlas Vltava v cyklu Osudy desetidílnou četbu na pokračování z knihy, v níž je polská kultura obsažena hned v několika liniích. (…)

Autorka knihy Singer: Krajiny paměti je polská spisovatelka Agata Tuszyńska. Hlavním předmětem jejího zájmu je Isaac Bashevis Singer, jenž byl sice spisovatel židovský, s americkým občanstvím, ale s hlubokými polskými kořeny. A na pozadí jeho polského původu sleduje autorka knihy předválečný život a kulturu židovské diaspory v Polsku.

Básnířka, prozaička a publicistka Agata Tuszyńska se narodila roku 1957 ve Varšavě. Vystudovala divadelní vědu a v následujících letech pracovala v Institutu literárního bádání, přednášela na Varšavské universitě a publikovala v kulturních periodikách.

Vydala šest básnických sbírek, řadu esejů, reportáží a několik životopisných knih, zejména o hercích. Její nejúspěšnější a zároveň nejkontroverznější knihou bylo Obvinění: Vera Gran o polské židovské zpěvačce a herečce, jež byla po válce obviněna z kolaborace s Němci.

Nejžidovštější fenomén americké literatury

Když Agata Tuszyńska přečetla knihy Isaaca Bahevise Singera, chtěla ho poznat osobně. Měla už podrobně naplánovanou cestu do New Yorku, když dostala zprávu o jeho smrti. Věnovala se pak zevrubnému pátrání po jeho stopách v Polsku, Francii, Americe i Izraeli.

Z objevených dokumentů, výpovědí pamětníků a citací ze Singerových knih potom utkala reportážně pojatý portrét světoznámého spisovatele, autora Hlupáka Gimpla, Kejklíře z Lublinu, Šoši a mnoha dalších děl ceněných čtenáři i kritikou.

Úspěchů dosáhl Singer až ve druhé polovině života. V té první byl nejprve nevýznamným publicistou ve Varšavě a potom neznámým a chudobně žijícím emigrantem v New Yorku, novinářem píšícím v jazyce jidiš, který mnozí považovali za umírající.

Kolem padesátky se stal čteným a překládaným autorem a v 74 letech získal Nobelovu cenu za literaturu. Díky doživotnímu sepětí s předválečným židovským Polskem a s řečí jidiš je nejžidovštějším fenoménem americké literatury.