Chudí v Lodži 1/15 (2014)

Přidal: Premek |

Říjen 29, 2014

Steve Sem-Sandberg. Četba na pokračování z knihy švédského spisovatele. Překlad Dagmar Hartlová. Připravil Viktor Bezdíček. Režie Lukáš Hlavica.

Účinkuje Pavel Soukup.

Natočeno 2014. Premiéra 1. dílu 28. 10. 2014 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 30 min) v cyklu Polský rok.

Lit.: anonym: Steve Sem-Sandberg: Chudí v Lodži (1/15). In web ČRo 3 Vltava, říjen 2014 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Švédský spisovatel, novinář a kritik Steve Sem-Sandberg (nar. 1958) pracoval v devadesátých letech jako středoevropský reportér listu Svenska Dagbladet. Současně pracoval na svém knižním projektu, jímž byla trilogie zachycující výrazné ženské osudy. Poslední byl román Ravensbrück (2003, česky 2012) o Mileně Jesenské.

České prostředí přivedlo autora ke středoevropské kultuře jako takové. Autor se v době svého pražského pobytu zajímal o osud Židů, kteří zde před druhou světovou válkou žili, a zjistil, že cesta řady z nich ke smutnému konci nevedla přes Terezín, ale přes polské město Lodž. Komu a proč stálo za to stěhovat obyvatele Prahy pět set kilometrů na východ, byla-li Lodž pouhou „přestupní stanicí“?

A tak se spisovatel do Lodže vypravil. Zážitek byl tak mocný, že o dalším tématu bylo rozhodnuto. Zrodili se Chudí v Lodži, obsáhlý román, který od roku 2009 (česky 2011) obletěl celý svět, stanul na předních místech žebříčků a vynesl autorovi druhou nominaci na Cenu Severské rady a švédskou Augustovu cenu.

Základem díla se stala Kronika lodžského ghetta, tisíce stran zachycujících události a realitu ghetta v letech 1941-1944, ale i další autentická svědectví. Uprostřed Lodže, německého Litzmannstadtu, který se měl stát jedním z urbanisticky a sociálně ukázkových měst nové východní germánské kolonie, se v nevelké čtvrti Baluty nachází neprodyšně ohrazený prostor, do něhož nacisté dokázali vměstnat přes dvě stě tisíc Židů.

Město uvnitř města je jednou velkou továrnou ve službách německého válečného průmyslu, jeho provozy vyrábějí oděvy, sektorové domky, elektrické součástky, zpracovávají dřevo a kovy, desetitisíce otroků pracují bez ustání pro říši jejich vlastních vrahů.

Každodenností ghetta je přelidnění, hlad, nemoci, strach, smrt a trýznění nejen ze strany nacistů, ale především židovské správy pod vedením samozvaného „krále“ Chaima Rumkowského, opilého mocí. Z ghetta jdou na smrt tisíce dětí, nemocných a starých lidí, vlna transportů sílí, nahuštěné ghetto se vyprazdňuje, až se stává městem duchů.

Ten obraz je fascinující, snad i proti vůli samotného autora a proti vůli čtenáře, který by si rád drásavý příběh udržel od těla. Obsáhnout celý tvar v rozhlasové adaptaci možné není, přesto je čtení na pokračování komponováno tak, aby tu všechny zmiňované složky zůstaly zachovány.

Četba na pokračování