Příhody lišky Bystroušky 1/7 (1962, 1996, 2011)

Přidal: Přemek |

Červenec 8, 2008

Rudolf Těsnohlídek. Rozhlasový scénář Jan Skácel. Hudba Gustav Křivinka. Režie Olga Zezulová.

Účinkuje Karel Höger.

Natočeno v Československém rozhlasu Brno 13. 4., 27. 5. a 3. 6. 1962. Vydal Český rozhlas Brno v roce 1996 (2 CD, CRB 0015-2 803, 3 MC, CRB 0015-4 803). Reedice Music Jazz – Radioservis, říjen 2011 (2 CD, JM 002-2 – EAN 8595026603486; pouze 6 dílů).

Pozn.: Karel Höger tuto četbu realizoval ještě v roce 1969 v pražskému studiu a v televizním studiu (1973).

Pozn.2 : Na letáku Čtyři svědectví o Lišce Bystroušce (Bedřich Golombek, Rudolf Těsnohlídek, Karel Höger, Olga Waltrová-Zezulová).

Obsah: 1. Jak se revírník Bartoš s Bystrouškou seznámil (23:17 min.) – 2. Bystrouška přijde do Jezerské myslivny (23:17 min.). – 3. Jak se Bystrouška vrátila do lesa (26:42 min.) – 4. Pamatuj , abys byl mužem dobrým (29:31 min.). – 5. Jak revírník střílel po lišce a byly z toho vepřové hody (23:43 min.). – 6. Láska je veliká věc a i ta liška jednou „zhlópne“ (24:41 min.).

Lit.: Högerová, Eva: Faustovské srdce Karla Högera – Z dochovaného archívu K. Högera, dobových dokumentů a vzpomínek současníků. Praha : Mladá fronta, 1994 (reakce posluchačky). – Cit.: Vážený Mistře, opravdu lituji, že dnes v rozhlase skončila četba Lišky Bystroušky, na niž jsem vždy toužebně čekala, neboť tento známý román zněl ve Vašem podání opravdu úplně nově — kouzelně.
(L. Vavřínová K. Högerovi, Praha 17. 6. 1962)

Lit.: Hnilička, Přemysl: Láskyplné vyprávění o bystré lišce. In Týdeník Rozhlas 45/2011 (recenze na CD). Rozšířená verze na webu Panáček v říši mluveného slova, 1. 11. 2011.

Lit.: anonym: Příhody lišky Bystroušky. In web ČRo, 12. 6. 2009 (anotace). – Cit.: Před sto lety se narodil výjimečný rozhlasový vypravěč a všestranný herec Karel Höger. Ztvárnil množství jevištních, filmových i rozhlasových rolí. K nejslavnějším rozhlasovým patří sedmidílná četba na pokračování, kterou z knihy Rudolfa Těsnohlídka Příhody lišky Bystroušky připravil básník Jan Skácel a kterou Karel Höger natočil v brněnském studiu v režii Olgy Zezulové v roce 1962.

Karel Höger (17. června 1909, Brno-Královo Pole – 4. května 1977) se narodil před sto lety a před 47 lety vznikl v tehdejším brněnském studiu Československého rozhlasu snímek četby na pokračování z nejživější knížky novináře, básníka a prozaika Rudolfa Těsnohlídka Příhody lišky Bystroušky. Rozhlasové úpravy textu se ujal tehdy básník Jan Skácel a režisérka Olga Zezulová povolala k četbě půvabného zvířecího románku Karla Högera. Nemohlo být šťastnější volby. Höger, od roku 1932 pravidelný spolupracovník brněnského studia patřil k mimořádně disponovaným rozhlasovým vypravěčům a nadto si až do své smrti uchovával jedinečný smysl pro půvaby nářečí, v němž prožil svá dětská léta na Mojmírově náměstí v Brně-Králově Poli. Třicet let poté, co Karel Höger poprvé vstoupil do brněnského studia, tak vzniklo dílo, jímž si herec vystavěl trvalý rozhlasový pomník – sedmidílná četba Příhod lišky Bystroušky na pokračování. Při natáčení se interpret s režisérkou Olgou Zezulovou záhy domluvili na tom, že Těsnohlídkova brněnština Lišky Bystroušky „není zcela přesná.“ Karel Höger k tomu poznamenal: „… já si to musím upravit do té nářečové podoby, kterou velmi dobře znám a na kterou jsem zvyklý a která mně vyprovokovala k tomu, že Liška Bystrouška mně nesmírně zachutnala.“ Připomíná-li rozhlas 100. výročí narození Karla Högera, nemůže opomenout klenot ze svého Zlatého fondu – a posluchači ČRo 3 – Vltava se budou moci přesvědčit, že za ta léta nezestárl ani humor Těsnohlídkovy Lišky Bystroušky, ani potutelná dovednost vypravěče Karla Högera.

Lit.: Sedláček, Tomáš: Příhody lišky Bystroušky, 2011 (booklet k CD). – Cit.: Za svého života vydal Rudolf Těsnohlídek (7.6.1882 – 12.1.1928) celkem 14 knih poezie a prózy, za román Kolonia Kutejsík získal dokonce v roce 1922 Státní cenu. Ale ze všech těch knih dnes žije jediná: Příhody lišky Bystroušky. „Liška“ nejprve uhranula čtenáře Lidových novin, kde vycházela v roce 1920 na pokračování, a pak čtenáře nových a nových knižních vydání, dočkala se i operního ztvárnění (premiéra Janáčkových Příhod lišy Bystroušky byla 6.11.1924 v brněnském Národním divadle). A v roce 1962 se jí v brněnském studiu tehdejšího Československého rozhlasu ujal básník a vedoucí literárně dramatické redakce Jan Skácel a připravil z ní sedmidílnou četbu na pokračování.

Už asi nezjistíme, byl-li to Skácel, koho napadlo svěřit Těsnohlídkův líbezný „zvířecí románek“ k interpretaci brněnskému, přesněji královopolskému rodákovi Karlu Högerovi (17.6.1908 – 4.5.1977). Nemohlo být lepší volby. Höger, od roku 1932 pravidelný spolupracovník brněnského studia, patřil k mimořádně disponovaným rozhlasovým vypravěčům. Jeho jemně ironický nadhled a jedinečný smysl pro půvaby „brněnštiny“, v níž prožil své dětství na královopolském Mojmírově náměstí, byly podmínkou, aby mu četba Příhod lišky Bystroušky obzvlášť „zachutnala“ a věnoval se jí pod režijním dohledem Olgy Zezulové s mimořádnou péčí. Pověst praví, že si herec dokonce přiobjednával frekvence a jednotlivé pasáže natáčel tak dlouho, dokud se výsledek dokonale nekryl s jeho představami.

Ale ať už to bylo jakkoli, záznam, který vznikl 13.4., 27.5. a 3.6.1962 v režii Olgy Zezulové a s hudbou Gustava Křivinky (půvabně odkazuje k Janáčkově opeře), je bezesporu mimořádný a patří ke Zlatému fondu Českého rozhlasu. Těsnohlídkem nemilovaný novinářský úkol doprovodit textem seriál kreseb Stanislava Lolka bezmála už padesát let září jako nepřekonatelný klenot Högerova vypravěčství. Na rozdíl od původní Skácelovy verze sedmidílné četby připouští datová kapacita dvou CD disků částí pouze šest. Tu sedmou si můžete čas od času poslechnout z repríz této trvalky slovesného rozhlasového vysílání ČRo.