Styk 1/7 (2015)
Asko Sahlberg. Četba na pokračování. Komorní psychologické drama o touze po lidském sblížení se odehrává ve vypjaté situaci v Helsinkách, za mrazivého února 1944. Blíží se sovětské bombardéry, ale ústřední dvojice setrvá navzdory hrozbě smrti v nejvyšším patře honosného domu. Četba na pokračování z knihy finského autora. Z vlastního překladu připravil Vladimír Piskoř. Režie Petr Mančal.
Účinkují Kamil Halbich, Jana Stryková a Ivan Řezáč.
Natočeno 2015. Premiéra 1. dílu 27. 2. 2015 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 30 min).
Pozn.: Poznámka na okraj k historii války o touze po lidském sblížení i za mimořádných okolností. Zároveň se pokouší nalézt odpověď na otázku, kudy vede hranice mezi tím, co je a co už není morální. Místo a čas děje – Helsinky, mrazivý únor 1944. Do krátkého časového úseku se toho věru vejde hodně – čtyři životy, náhodně svedené dohromady, jež nezadržitelně vrcholí v bombami pustošeném městě… (anotace)
Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Asko Sahlberg: Styk (5/7). In web ČRo 3 Vltava, březen 2015 (článek). – Cit.: Finský spisovatel Asko Sahlberg (nar. 1964) se narodil roku 1964 v Heinole. Po maturitě na gymnáziu vyzkoušel práci novináře, reklamního textaře, redaktora a vydavatele časopisu. Světem médií byl ale znechucen, takže na počátku devadesátých let se několik let toulal po Finsku. Dělal, co se namanulo, například ošetřovatele v psychiatrické léčebně nebo v pečovatelském domě pro lidi s handicapem.
Na podzim roku 1996 odjel do Švédska, znovu žil z příležitostných prací a teprve tam začal uskutečňovat svůj sen stát se spisovatelem. Jeho prvotina, román Hlas tmy (2000), překvapila čtenáře i kritiky svou vyzrálostí.
Sahlberg v příběhu zachytil problém člověka, který se ocitá v cizí zemi a obklopen cizí kulturou i jazykem ztrácí pojítka k vlastní minulosti. Poté vydal román Zbloudilí, plný násilí, zločinu a beznaděje. Prostřednictvím ústřední dvojice z okraje společnosti rozebírá podstatu morálky, jakož i příčiny a důsledky správné či nesprávné volby. Zlo v lidech je podle něho relativní, jakýkoli čin sice lze odsoudit, ale veškeré lidské soudy ve jménu morálky jsou přinejmenším stejně zpochybnitelné – „někdy se prostě nevede, a to může potkat každého“.
Téma člověka na okraji je ostatně důležité v celé autorově tvorbě. V roce 2002 na sebe upozornil novelou Pírko. Odvážně tu experimentuje s jazykem a nahlíží tak na svět očima mentálně postiženého člověka. V roce 2004 vydal svůj doposud nejrozsáhlejší román Doubrava, v němž představuje vlastní pohled na finskou občanskou válku.
Tématu války se věnoval i v následujících letech. „Válka je pro spisovatele přínosné téma v tom smyslu, že tehdy se lidské vlastnosti vyhrocují, lidskost se ocitá na ostří nože. Válka pomáhá spisovateli i čtenáři vidět člověka svým způsobem nahého,“ říká autor.
Novela Styk nabízí komorní psychologické drama o touze po lidském sblížení ve válečném čase, tedy ve vypjaté situaci. Zároveň se pokouší nalézt odpověď na otázku, kudy vede hranice mezi tím, co je a co už není morální, a nakolik se tato hranice posouvá v závislosti na daných okolnostech.
Příběh se odehrává v Helsinkách, za mrazivého února 1944. Náhodné setkání přivede muže a ženu do mužova bytu v centru, a přestože je vyhlášen letecký poplach a nad město se dunivě blíží sovětské bombardéry, dvojice setrvá vzdor smrtelné hrozbě v ložnici v nejvyšším patře honosného domu. Oba mají své důvody, proč pohrdat vlastním osudem. Oba hodně ztratili. Oba mají svá tajemství a oba prostřednictvím nesmělých dotyků hledají především sebe sama, své já ztracené ve vřavě válečných let a hledají únik ze své osamělosti.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku