Chuej Kche hledá cestu 1/5 (2015)

Výběr z lidových pověstí o klášteru Šao-lin, kolébce čínského čchan buddhismu. Překlad Miroslav Krůta. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Vít Vencl.

Účinkuje Jaromír Meduna.

Natočeno 2015. Premiéra 13. – 17. 4. 2015 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.; 5 x 15 min.) v cyklu Stránky na dobrou noc. Repríza 2 dílů 3. – 4. 8. 2020 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.

Obsah: 1. Klášter Šao-lin. -  2. Ta-mova meditace – 3. Jak Ťi Jüe svrhl tyrana – 4. Ťüe Min chytá šípy – 5. Japonský mnich Te Š´opouští Šao-lin.

Lit.: Pelcová, Pavlína: Chuej Kche hledá cestu – Pověsti o klášteru Šao-lin. In web ČRo 3 Vltava, 2. 11. 2009 (článek – knižní recenze). – Cit.: Při vyslovení jména Šao-lin se většině lidí vybaví filmy plné bojových mnichů a skvělého kung-fu. Klášterů tohoto jména je přitom několik tisíc. Za ten pravý, hodný svého jména a věhlasu, je považován hlavní klášter na hoře Sung-šan na úpatí hory Sung, na severozápadě okresu Dengfeng ve středočínské provincii Henan. Wang Chung-ťün ve svých příbězích sebraných koncem padesátých a začátkem šedesátých let 20. století mezi obyčejnými lidmi nerozlišuje, ke které oblasti patří.

Ať už se pověsti váží ke klášteru na hoře Sung-šan nebo ne, důležité je především jejich skryté poselství. Na příběhy předávané ústně vzpomínají rolníci, mniši, lékaři i učitelé. Třicet devět pověstí připomíná naše pohádky, mýty a legendy, kde se bojuje s nespravedlností, dějí se nadpřirozené věci a vítězí dobro a moudrost. Soubor příběhů o žácích a jejich mistrech ukáže čtenáři také duchovní stránku kolébky čínského směru buddhismu zvaného čchan neboli japonsky zen. Vedle napínavých scén plných bojových sestav neobvykle poetických pojmenování se šaolinští mistři cvičí v meditaci, sebeovládání a navozování dokonalé vnitřní rovnováhy.

Šaolinské bojové umění zpočátku napodobovalo pohyby zvířat a ptáků. Cviky byly předávány z generace na generaci a postupně byly přidávány jednoduché zbraně a box. Čtenář si může jen představovat, co se skrývá za názvy krahujec kroužící vzduchem, bůh hromu křižuje nebesa nebo květiny ukryté v podpaždí. Pojem kung-fu zde není názvem bojové techniky, ale spíše výrazem dokonalého zvládnutí nějaké dovednosti. Každý bojovník si vybírá styl podle svých schopností, možností a vrozených dispozic. Jeho síla s skrývá třeba jen v palci nebo v ovládání páru bambusových jídelních hůlek. Důležité je, aby do rozvoje svého kung-fu vložil vše, celé své srdce.

Příběhy jsou vyprávěny s úctou a pokorou k těm, kteří ovlivňovali po celá tisíciletí čínskou historii. Obsahují mnohá moudrá rčení, která mají posluchače nejen vychovávat, ale také podnítit k přemýšlení. Jejich předáváním dalším generacím je zachovávána tradiční čínská kultura. Znalec čínských dějin v nich nalezne odkazy na skutečné historické události, laik příjemné oddechové počtení.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)