Triumf a tragika Erasma Rotterdamského 1/8 (1994, 2021)

Přidal: Premek |

Únor 20, 2017

Stefan Zweig. Četba na pokračování. Překlad Věra Macháčková-Riegrová. Připravila Drahomíra Polívková. Kompoziční a hudební spolupráce Tomáš Pergl. Zvukový mistr Libuše Podlešáková. Natáčecí technik Helena Bielanová. Režie Jan Fuchs.

Účinkuje Jiří Ornest.

Natočeno v roce 1994. Obnovená premiéra 1. dílu 23. 2. 2017 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 27 min) v cyklu Rakouský rok.

Vydala Radiotéka, srpen 2021 (MP3, CR.ES.2021.132). Ukázka k poslechu zde.

Lit.: anonym: Stefan Zweig: Triumf a tragika Erasma Rotterdamského (1/8). In web ČRo 3 Vltava, 23. únor 2017 (článek). – Cit.: Beletrizovaný životopis humanisty Erasma Rotterdamského skrytě bojuje proti fanatismu, násilí a nesnášenlivosti v Německu 30. let 20. století. Zweigovu „skrytou autobiografii“ vysíláme k 75. výročí úmrtí rakouského prozaika. On-line k poslechu do středy 1. března 2017.

Na výbuchy zvůle, fanatismu, násilí a nesnášenlivosti v Německu 30. let 20. století zareagoval rakouský prozaik a esejista Stefan Zweig (1881-1942) nepřímo, oklikou přes 16. století, století humanismu a reformace: napsal beletrizovaný životopis humanisty Erasma Rotterdamského (1934). Kniha je stejně jako jeho ostatní románové biografie založena na rozsáhlém pramenném bádání.

„Svět mého vlastního jazyka pro mne zanikl a má duchovní vlast, Evropa, sama sebe ničí,“ napsal Stefan Zweig v krátkém prohlášení před tím, než v noci z 22. na 23. února 1942 spolu s manželkou spáchal v brazilském městě Petropolis sebevraždu. „Mé síly jsou vyčerpány a dlouhými léty bezdomoveckého bloudění. Pokládám proto za lepší včas a vstoje ukončit život, jemuž vždy byla duchovní práce nejryzejší radostí a osobní svoboda nejvyšším statkem této Země…“

Bující zlo, proti němuž se Stefan Zweig snažil bojovat mj. i svými „skrytými“ autobiografiemi, dohnalo unaveného spisovatele k zoufalému činu. Již první světová válka v něm vyvolala zoufalství a učinila z něho bytostného humanistu. Události 30. let jeho stav ještě vystupňovaly. Kolem roku 1920 se v evropském písemnictví objevila vlna románových biografií (Ludwigův Goethe je z roku 1920, Zweigův Romain Rolland z r. 1921, Mauroisův Shelley z r. 1923). V polovině 30. let, kdy Zweig po několika dalších „biographies romancées“ (J. Fouché, Marie Antoinetta) píše své „skryté Autobiografie“, tedy Erasma Rotterdamského a Castelliův zápas s Kalvínem, se radikálně mění politická situace. Zweig, který se po první světové válce usadil v Salcburku, kde až do Hitlerova nástupu r. 1933 prožil nejklidnější období ve svém životě, odchází r. 1938 do Londýna a později emigruje do Brazílie. Nástup nacismu bral jako triumf barbarství, „pád do prázdnoty“.