Ditta, dcera člověka 1/12 (1957)
Martin Andersen Nexö. Četba na pokračování. Překlad Dagmar Chvojková – Pallasová. Připravila Jiřina Klimentová. Improvizace na violoncello Miloš Sádlo. Režie Jiří Roll.
Čte Světla Amortová.
Natočeno 1957. Premiéra 6. dílu 12. 6. 1957 (Praha II, 11:25 – 12:00 h.). Repríza 3. – 15. 6. 1974 (Vltava, 11:00 h.; 18:05 h.).
Pozn.: Román o těžkém údělu dánského proletářského děvčete z doby před první světovou válkou patří k jednomu z nejvýraznějších děl moderní světové literatury. Hluboce působivá kniha v osobě hlavní hrdinky a řady výrazných postav, ježí ji obklopují, ukazuje svět chudých, ponížených a trpících lidí, kteří si zachovávají morální převahu nad těmi, kdo je vykořisťují. Nemanželská dcera prosté matky Ditta, chůva cizích dětí, služka, kojná, švadlena a nakonec matka umírající hladem a vysílením, se přidružila k řadě slavných ženských literárních hrdinek jako připomínka nelehkého údělu žen na počátku 20. století. V její postavě oslavuje autor tiché hrdinství, vytrvalost a ušlechtilost, s jakými tyto trpící ženy, vyděděné na okraj společnosti bohatých a mocných, trpělivě a beznadějně bojují o své právo na život. (anotace)
Lit.: VD: Ditta, dcera člověka. In Rozhlas 23/1974 (27. 5. 1974), s. 5 (článek).
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku