Americký císař 1/10 (2017)

Přidal: Premek |

Březen 18, 2017

Martin Pollack. Reportážní román rakouského autora o emigraci z Haliče na přelomu 19. a 20. století. Překlad a adaptace pro rozhlas Tereza Semotamová. Zvukový mistr Josef Daněk. Režie Radim Nejedlý.

Čte Zdeněk Junák.

Nastudovalo Brno v roce 2017. Premiéra 1. dílu 22. 3. 2017 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h) v cyklu Rakouský rok.

Obsah: 1. Lákavý život v cizině. – 2. Haličská bída v číslech. – 3. Obchod s delikátním masem. – 4. Osvětim. – 5. Masový soudní proces. – 6. Johnstown Horror. – 7. Šejdíři a podvodníčci. – 8. Pryč odsud. – 9. Koupat se v šampaňském. – 10. Vykoupej se u Ballina.

Lit.: Semotamová, Tereza: Martin Pollack: Americký císař (1/10). In web ČRo 3 Vltava, březen 2017 (článek). – Cit.: Lákavý život v cizině. Reportážní román rakouského autora o emigraci z Haliče na přelomu 19. a 20. století. Četba na pokračování, která vás přiměje k zamyšlení nad migrací a jejími různorodými aspekty obecně. Jde o hrozbu, nebo přirozený jev?

Martin Pollack se narodil roku 1944 v Horním Rakousku. Vystudoval slavistiku a je významným slavistou a také překladatelem. Do polštiny přeložil několik děl významného polského reportéra a novináře Ryszarda Kapuścińského. Právě tato literární zkušenost a dále dlouholeté působení v časopise Spiegel významně ovlivnilo jeho reportážní styl.

Roku 2004 vyšla Pollackova kniha Mrtvý v bunkru s podtitulem Zpráva o mém otci. V ní Pollack odkryl temné téma své rodiny – jeho biologický otec byl velitel jednotek SS Gerhard Bast. Osobní téma se mísilo s tíživým tématem rakouské historie a vyvolalo celospolečenskou diskusi o tom, jak důležité je zajímat se o historii své rodiny a země.

Svůj dlouhodobý zájem o Halič, v současné době nacházející se na území Polska a Ukrajiny, Pollack zúročil v reportážně esejistické knize Americký císař. Jednotlivé kapitoly knihy věnované bídě Haliče, loďařskému průmyslu, překupnictví, prostituci, andělíčkářství a tak dále lze číst jako samostatné reportáže, které dohromady tvoří působivý obraz v nejchudší korunní zemi Rakouska-Uherska.

„Dne 27. března 1888 četnická hlídka ve Starých Stawech, malé osadě v západní Haliči, dopadne čtyři slovenské muže. Staré Stawy se nacházejí nedaleko Osvětimi, několik kilometrů od pruské hranice. Slováci jdou pěšky. Nejdříve na všechny položené otázky mlčí a dělají, jako by polsky nerozuměli ani slovo. Jen krčí rameny a vrtí hlavami. Teprve až jeden z četníků nejmladšímu z nich, vlastně ještě dítěti, uštědří pár štulců, kápnou božskou. Říkají, že pocházejí z Uher, ze spišské vísky Brutovce, a chtějí se vystěhovat do Ameriky. Protože kromě tohoto chabého vysvětlení mohou dohromady předložit jen pár zlatých, jsou eskortováni do Starých Stawů a tam předáni starostovi obce.“

Krátká ukázka ilustruje, jakým způsobem nás Pollack uvádí do problematiky. Líčí osudy několika konkrétních hrdinů, přičemž tím se mu daří zmapovat i úlohu, kterou tehdy sehrávali převaděči, agenti, kuplíři a podplacení státní úředníci, kteří na bídě „ekonomických migrantů“ slušně vydělávali. Kvůli povzbuzení imigrační vlny podvodníci navíc neváhali posílat jménem svých obětí do jejich domovských obcí dopisy vychvalující poměry v nové vlasti, ovšemže podvržené a zcela lživé.

Pollack ovšem své hrdiny sleduje i po příchodu do nové vlasti a my zjišťujeme, že nikde neměli na růžích ustláno, jak se jim slibovalo. Není tedy divu, že mnozí z nich se vraceli domů a líbali rodnou hroudu. Jiní dál žili svůj „americký sen“, přestože zjistili, že v Americe žádný císař nevládne.

Četba této knihy je obohacující především vzhledem k současnému geopolitickému dění. Pollack ukazuje, že migrace velkého množství obyvatel není v lidských dějinách ničím výjimečným. Nelze ji tedy brát jako hrozbu, ale jako cosi přirozeného.

Četba na pokračování