Skořicové krámy 1/9 (1994, 2017)
Bruno Schulz. Četba na pokračování z povídkového cyklu polského autora. Překlad Otakar Bartoš. Připravila Yveta Labská. Režie Josef Červinka.
Účinkuje Jiří Schwarz.
Natočeno v roce 1994. Repríza 16. – 24. 7. 2017 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 25 min.); 25. 7. – 2. 8. 2024 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).
Vydala Radiotéka, září 2017 (MP3).
Obsah: 1. Srpen. – 2. Navštívení. – 3. Ptáci. – 4. Traktát o manekýnech neboli Druhá kniha Genesis. – 5. Nimrod. – 6. Skořicové krámy. – 7. Krokodýlí ulice. – 8. Švábi. – 9. Noc velké sezóny.
Pozn.: Povídkový cyklus představitele polské avantgardní prózy meziválečného období, objeveného až v druhé polovině našeho století a právem řazeného po bok Franze Kafky. „Chtěl bych bydlet v Drohobyči. Od té doby, co jsem přečetl Skořicové krámy, jsem se tam odstěhoval a bydlím tam dodnes, i když jsem tam nikdy nebyl.“ /Bohumil Hrabal/ (anotace)
Lit.: anonym: Bruno Schulz: Skořicové krámy (9 dílů). In web ČRo 3 Vltava, 24. červenec 2017 (článek). – Cit.: Povídkový cyklus představitele polské avantgardní prózy meziválečného období, objeveného až v druhé polovině našeho století.
Celý život vynikajícího polského spisovatele, malíře a grafika Bruna Schulze je spjat s haličskou Drohobyčí. Narodil se zde 12. 7.1892 v kupecké rodině a vystudoval gymnázium. Po absolvování architektury na technice ve Lvově (1910-1914) působil jako středoškolský profesor kreslení a ručních prací. V letech 1930-1932 vytvořil povídkový cyklus Skořicové krámy (1934), k jehož vydání přispěla spisovatelka Zofia Nalkowska.
Zahynul v době německé okupace v drohobyčském ghettu gestapáckou střelou do týla dne 10. listopadu 1942.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Bruno Schulz zemřel 19. 11. 1942, nikoli 10. 11. a architekturu ve Lvově neabsolvoval – své studium architektury ve Lvově, ani malířství ve Vídni nikdy nedokončil.
Uvádějte, prosím, pouze ověřené a relevantní informace.
Hanele