Osudy: Josef Thomayer – Z pouti životní 1/10 (2004)

Josef Thomayer. Četba na pokračování.  Pro rozhlas připravila Dagmar Jaklová-Oravová nebo Eva Koutová. Režie Vlado Rusko.

Čte Miloš Hlavica.

Natočeno 2004. Premiéra 1. dílu 13. 9. 2004 (ČRo 3 Vltava, 11.30 h.). Repríza 1. dílu 27. 7. 2017 (ČRo Plus, 23:33 h.). v cyklu Radiokniha.

Lit.: anonym: Osudy: Josef Thomayer – Z pouti životní (1/10). In web ČRo 3 Vltava, 13. září 2004 (článek). – Cit.: Zakladatel české lékařské vědy, po němž nese jméno známá pražská nemocnice, byl muž neobyčejně širokého vzdělání a všestranných zájmů. O jeho literárních ambicích svědčí mj. i vzpomínková kniha, z níž nám v pořadu Osudy bude tento a příští týden číst Miloš Hlavica.

Životní pouť Josefa Thomayera je vymezena lety 1853 – 1927. Jeho autobiografickou knihu otevírají tradičně vzpomínky na dětství, školní a studijní léta v rodném Trhanově a na gymnáziu v Klatovech. Cenné jsou pak zejména pozdější kapitoly z jeho pobytu v Praze – na lékařskou fakultu nastoupil Thomayer v roce 1871.

Protože byl člověk neobyčejně širokých zájmů, neomezoval se pouze na svůj obor, ale účastnil se aktivně i společenského a kulturního života. Od roku 1873 byl členem Umělecké besedy, přátelil se s mnoha významnými umělci své doby, zejména literáty a malíři. Jeho osobní svědectví o Jaroslavu Vrchlickém, Aloisi Jiráskovi, Josefu Václavu Sládkovi, Janu Nerudovi, Svatopluku Čechovi, Mikuláši Alšovi, Jakubu Schikanederovi, Josefu Václavu Myslbekovi a dalších umělcích zaujmou originálními detaily a postřehy.

Lit.: anonym: Josef Thomayer: Z pouti životní. In web ČRo Plus, 26. 7. 2017 (článek). – Cit.: Zakladatel české lékařské vědy, po němž nese jméno známá pražská nemocnice, byl muž neobyčejně širokého vzdělání a všestranných zájmů. O jeho literárních ambicích svědčí mimo jiné i vzpomínková kniha Z pouti životní.

Životní pouť Josefa Thomayera je vymezena lety 1853 – 1927. Jeho autobiografickou knihu otevírají tradičně vzpomínky na dětství, školní a studijní léta v rodném Trhanově a na gymnáziu v Klatovech.

Cenné jsou pak zejména pozdější kapitoly z jeho pobytu v Praze – na lékařskou fakultu nastoupil Thomayer v roce 1871.

Protože byl člověk neobyčejně širokých zájmů, neomezoval se pouze na svůj obor, ale účastnil se aktivně i společenského a kulturního života. Od roku 1873 byl členem Umělecké besedy, přátelil se s mnoha významnými umělci své doby, zejména literáty a malíři.

Jeho osobní svědectví o Jaroslavu Vrchlickém, Aloisi Jiráskovi, Josefu Václavu Sládkovi, Janu Nerudovi, Svatopluku Čechovi, Mikuláši Alšovi, Jakubu Schikanederovi, Josefu Václavu Myslbekovi a dalších umělcích zaujmou originálními detaily a postřehy.

U příležitosti 90. výročí jeho úmrtí si Josefa Thomayera připomínáme četbou jeho pamětí, v nichž se objevují jak momenty z dějin českého lékařství, tak ze soudobého kulturního a univerzitního života.

Obsah:

1.
V Radioknize ode dneška uslyšíte četbu z autobiografie Z pouti životní, kterou napsal Josef Thomayer. Jeho autobiografickou knihu otevírají vzpomínky na dětství, školní a studijní léta v rodném Trhanově a na gymnáziu v Klatovech. Cenné jsou pak hlavně pozdější kapitoly z jeho pobytu v Praze. Je po něm pojmenována Fakultní Thomayerova nemocnice v Praze Krči. A nechal také vybudovat azyl chudých v rodném Trhanově u Domažlic.

2.
Josef Thomayer patřil k nejvýznamnějším osobnostem českého interního lékařstvína přelomu 19. a 20. století. V Radioknize dnes uslyšíte druhou část četby z jeho pamětí s názvem Z pouti životní. Narodil se v Trhanově na Chodsku v rodině panského zahradníka. Studoval na klatovském gymnáziu a už tehdy se začaly projevovat jeho literární sklony. Sblížil se také s budoucím celoživotním přítelem Emilem Frídou, pro kterého vymyslel slavný pseudonym Jaroslav Vrchlický.

3.
V Radioknize pokračuje třetí částí četba z pamětí Josefa Thomayera Z pouti životní. Zavede nás do Prahy, kde Thomayer začal studovat lékařskou fakultu. Protože byl člověk neobyčejně širokých zájmů, neomezoval se pouze na svůj obor, ale účastnil se aktivně i společenského a kulturního života. A dokonce začal publikovat pod pseudonymem R. E. Jamot, což je fonetický anagram jeho příjmení.

4.
Lékař, ale taky prozaik a fejetonista – to byl Josef Thomayer. Počtvrté dnes budeme číst z pamětí jednoho z nejvýznamnějším mužům české medicíny minulého století nazvaných Z pouti životní. Také dnes uslyšíte o jeho studentských letech v Praze a mnoha osobnostech uměleckého světa, které tehdy poznal.

5. – bez bližších informací

6.
V Radioknize opět uslyšíte četbu z pamětí Josefa Thomayera, jedné ze základních postav českého vnitřního lékařství. Při studiích medicíny v Praze se věnoval literatuře a do okruhu jeho přátel patřili například Jan Neruda, Josef Václav Sládek, Zikmund Winter, nebo Svatopluk Čech. Právě o něm bude Josef Thomayer vyprávět v šesté části pamětí „Z pouti životní“.

7.
Radiokniha vám nabídne už sedmé pokračování četby z pamětí „Z pouti životní“ Josefa Thomayera“. Patřil k nejvýznamnějším osobnostem českého interního lékařství na přelomu 19. a 20. století. Lékařství vystudoval v Praze, ale jeho zájmy byly mnohem širší. Kromě medicíny se zajímal o umění v nejširším slova smyslu – hlavně o literaturu, divadlo a výtvarné umění.

8.
Josef Thomayer – „Z pouti životní“. To jsou paměti zakladatele české lékařské vědy, po kterém je pojmenovaná známá pražská nemocnice. Zároveň to ale byl muž neobyčejně širokého vzdělání a všestranných zájmů. O jeho literárních zájmech svědčí mimo jiné i vzpomínková kniha, kterou vám už po osmé nabízíme v Radioknize.

9.
Lékař, ale taky prozaik a fejetonista – to byl Josef Thomayer. Patří k nejvýznamnějším mužům české medicíny minulého století. V Radioknize vám nabízíme předposlední část jeho pamětí „Z pouti životní“. Studium na lékařské fakultě dokončil roku 1876 a zaměřovat se na neurologii, nemoci srdce a ledvin. Patřil k průkopníkům lékařských věd mezinárodního významu. Zasloužil se o české lékařské pojmosloví a názvosloví.

10.
Naposledy se dnes začteme do pamětí legendárního českého lékaře Josefa Thomayera s názvem „Z pouti životní“. V desáté části se zamýšlí nad tím, co má společného literatura a lékařství. Konfrontuje například to, jak používají jed básníci a jak je to s jedy ve skutečnosti. Rozebírá různé způsoby sebevražd a porovnává je s tím, jak by to bylo v reálném životě. Stejně tak si mluví s lehkou ironií o tom, jak hrdinové z románů pronášejí znamenité sentence chvíli před smrtí.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

V citovaném článku chybí „drobnost“ – údaje o tvůrcích!
Ty jsou uvedeny alespoň v programu Radioknihy na jednotlivé dny:

Četbu pro rozhlas připravila Dagmar Jaklová-Oravová.
V režii Vlado Ruska čte Miloš Hlavica.
[Ten ale zemřel v r. 2015!]

Další stopa na webu ČRo vede k vysílání v programovém cyklu OSUDY v roce 2004.
https://vltava.rozhlas.cz/osudy-josef-thomayer-z-pouti-zivotni-110-5053215
(Zde je uveden pouze účinkující Miloš Hlavica}

V programu ČRO z r. 2004 nalezeny tyto údaje:
Vysílání 1. dílu (pokud to byla premiéra a četba není ještě staršího data): pondělí 13. 9. 2004, 11.30 h.
OSUDY. Josef Thomayer: Z pouti životní (1/10) Četbu na pokračování ze vzpomínkové knihy významného českého lékaře připravila Eva Koutová. Účinkuje Miloš Hlavica. Režie Vlado
Rusko.

Údaj, že četbu připravila Eva Koutová, je ale v rozporu s údajem u Radioknihy, kde je uvedena Dagmar Jaklová-Oravová.

P.S.:
Alena Blažejovská v roli dramaturga snad na tuto stránku zabloudila z jiného tématu?

* * * * * * *

TEXTY z programu „Radioknihy“ k jednotlivým dílům (některé údaje se opakují)

1.
V Radioknize ode dneška uslyšíte četbu z autobiografie Z pouti životní, kterou napsal Josef Thomayer. Jeho autobiografickou knihu otevírají vzpomínky na dětství, školní a studijní léta v rodném Trhanově a na gymnáziu v Klatovech. Cenné jsou pak hlavně pozdější kapitoly z jeho pobytu v Praze. Je po něm pojmenována Fakultní Thomayerova nemocnice v Praze Krči. A nechal také vybudovat azyl chudých v rodném Trhanově u Domažlic. Četbu pro rozhlas připravila Dagmar Jaklová-Oravová. V režii Vlado Ruska čte Miloš Hlavica

2.
Josef Thomayer patřil k nejvýznamnějším osobnostem českého interního lékařstvína přelomu 19. a 20. století. V Radioknize dnes uslyšíte druhou část četby z jeho pamětí s názvem Z pouti

životní. Narodil se v Trhanově na Chodsku v rodině panského zahradníka. Studoval na klatovském gymnáziu a už tehdy se začaly projevovat jeho literární sklony. Sblížil se také s budoucím celoživotním přítelem Emilem Frídou, pro kterého vymyslel slavný pseudonym Jaroslav Vrchlický. Četbu pro rozhlas připravila Dagmar Jaklová-Oravová. Režie Vlado Rusko. Čte Miloš Hlavica

3.
V Radioknize pokračuje třetí částí četba z pamětí Josefa Thomayera Z pouti životní. Zavede nás do Prahy, kde Thomayer začal studovat lékařskou fakultu. Protože byl člověk neobyčejně širokých zájmů, neomezoval se pouze na svůj obor, ale účastnil se aktivně i společenského a kulturního života. A dokonce začal publikovat pod pseudonymem R. E. Jamot, což je fonetický anagram jeho příjmení. Četbu pro rozhlas připravila Dagmar Jaklová-Oravová. Reřie Vlado Rusko. Čte Miloš Hlavica

4.
Lékař, ale taky prozaik a fejetonista – to byl Josef Thomayer. Počtvrté dnes budeme číst z pamětí jednoho z nejvýznamnějším mužům české medicíny minulého století nazvaných Z pouti životní. Také dnes uslyšíte o jeho studentských letech v Praze a mnoha osobnostech uměleckého světa, které tehdy poznal. Četbu pro rozhlas zpracovala Dagmar Jaklová-Oravová. Režie Vlado Rusko. Čte Miloš Hlavica.

5. – bez bližších informací

6.
V Radioknize opět uslyšíte četbu z pamětí Josefa Thomayera, jedné ze základních postav českého vnitřního lékařství. Při studiích medicíny v Praze se věnoval literatuře a do okruhu jeho přátel patřili například Jan Neruda, Josef Václav Sládek, Zikmund Winter, nebo Svatopluk Čech. Právě o něm bude Josef Thomayer vyprávět v šesté části pamětí „Z pouti životní“. Četbu pro rozhlas připravila Dagmar Jaklová-Oravová. Režie Vlado Rusko. Čte Miloš Hlavica.

7.
Radiokniha vám nabídne už sedmé pokračování četby z pamětí „Z pouti životní“ Josefa Thomayera“. Patřil k nejvýznamnějším osobnostem českého interního lékařství na přelomu 19. a 20. století. Lékařství vystudoval v Praze, ale jeho zájmy byly mnohem širší. Kromě medicíny se zajímal o umění v nejširším slova smyslu – hlavně o literaturu, divadlo a výtvarné umění. Četbu pro rozhlas připravila Dagmar Jaklová-Oravová. Režie Vlado Rusko. Čte Miloš Hlavica

8.
Josef Thomayer – „Z pouti životní“. To jsou paměti zakladatele české lékařské vědy, po kterém je pojmenovaná známá pražská nemocnice. Zároveň to ale byl muž neobyčejně širokého vzdělání a všestranných zájmů. O jeho literárních zájmech svědčí mimo jiné i vzpomínková kniha, kterou vám už po osmé nabízíme v Radioknize. Četbu pro rozhlas připravila Dagmar Jaklová-Oravová. Režie Vlado Rusko. Čte Miloš Hlavica

9.
Lékař, ale taky prozaik a fejetonista – to byl Josef Thomayer. Patří k nejvýznamnějším mužům české medicíny minulého století. V Radioknize vám nabízíme předposlední část jeho pamětí „Z pouti životní“. Studium na lékařské fakultě dokončil roku 1876 a zaměřovat se na neurologii, nemoci srdce a ledvin. Patřil k průkopníkům lékařských věd mezinárodního významu. Zasloužil se o české lékařské pojmosloví a názvosloví. Četbu pro rozhlas připravila Dagmar Jaklová-Oravová. Režie Vlado Rusko. Čte Miloš Hlavica.

10.
Naposledy se dnes začteme do pamětí legendárního českého lékaře Josefa Thomayera s názvem „Z pouti životní“. V desáté části se zamýšlí nad tím, co má společného literatura a lékařství. Konfrontuje například to, jak používají jed básníci a jak je to s jedy ve skutečnosti. Rozebírá různé způsoby sebevražd a porovnává je s tím, jak by to bylo v reálném životě. Stejně tak si mluví s lehkou ironií o tom, jak hrdinové z románů pronášejí znamenité sentence chvíli před smrtí. Četbu pro rozhlas připravila Dagmar Jaklová-Oravová. Režie Vlado Rusko. Čte Miloš Hlavica.

Díky za informace! Alena Blažejovská do tématu nezabloudila, je dramaturgyní řady Radiokniha; při předpokladu (evidentně mylném), že jde o premiéru, jsem jí tedy četbu přisoudil.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)