Uprchlíci a zachránci 1/9 (2017)

Přidal: Premek |

Září 18, 2017

Luboš Kreč. Četba na pokračování. Osudy tří lidí, kteří byli donuceni opustit Československo a žít v zahraničí. Pro rozhlas připravil Viktor Bezdíček. Režie Radim Nejedlý.

Čte Michal Isteník.

Natočeno 2017. Premiéra 1. dílu 19. 9. 2017 (ČRo Plus, 23. 33 hod.) v cyklu Radiokniha. Repríza 1. dílu 13. 11. 2021 (ČRo Plus, 23. 33 hod.) v cyklu Radiokniha.

Obsah: 1. – 3. Příběh Paula Rausnitze, který prchal z Československa dokonce dvakrát – nejprve před nacisty, pak před komunisty. – 4. – 6. Milena Grenfell-Baines opustila Československo v roce 1939 jako jedno z posledních dětí, které zachránil Nicholas Winton před nacistickou genocidou. – 7. – 9. Inženýr ekonomie Bohuslav Horáček emigroval v roce 1949. Usadil se ve Stuttgartu a vybudoval velkou klenotnickou firmu. Později založil na Kanárských ostrovech síť menších hotelů.

nebo

Obsah: 01-03 – Zamilovaný obchodník (příběh Paula Rausnitze) – 04-06 – Paní Remoska (příběh Mileny Grenfell-Bainsové) – 07-09 – Turnovský mecenáš (příběh Bohuslava Jana Horáčka)

Lit.: Bezdíček, Viktor: Velké příběhy českých emigrantů. In Týdeník Rozhlas 38/2017 (článek). – Cit.: Návraty českých emigrantů po listopadu 1989 patřily ke koloritu devadesátých let a zejména znovuožívající hlasy intelektuálů z jejich řad měly po pádu zdí svou velkou symbolickou hodnotu. Bylo to jako bouře, avšak každá bouře postupně utichne a stane se historií, stejně jako tyto příběhy. Svým způsobem jsou součástí této kapitoly dějin i tři osudy, které líčí novinář Luboš Kreč v knize Uprchlíci a zachránci a jež uslyšíte od 19. září v Radioknize na stanici Plus.

Ty příběhy jsou možná méně nápadné, nejsou tak slavné, avšak rozhodně nejsou o nic méně vzrušující. Tři exulanti se v nich vracejí, aby využili své zkušenosti a pomohli doma něco zachránit či vybudovat.

NEJMLADŠÍ Z BRATRŮ

Rodina jabloneckého židovského lékaře Julia Rausnitze zažívala vykořenění už od roku 1938, kdy se její původní domov ocitl v Říši. Jen tak před něčím prchat však Rausnitzové neměli v povaze, a když už se někam vydali, tedy spíš za něčím.
A tak Juliovi synové Paul, Egon a Walter bojovali s Němci pod Ludvíkem Svobodou, a když po únoru 1948 přišli doma k moci komunisté, zamířili do New Yorku podnikat. Díky jabloneckým kořenům vedla cesta vzhůru přes bižuterii, později spolupráci s firmou Swarovski a podn Bezdíček, Viktor - Velké příběhy českých emigrantů. In Týdeník Rozhlas ikání s brusnými papíry.
V kapitole Krečovy knihy jde o předehru příběhu nejmladšího z bratrů Paula Rausnitze, jehož podnikatelský duch hledal po roce 1989 v Československu nové možnosti. Nalezl je v přerovské Meoptě, továrně s bohatou a zdravou tradicí, avšak také s nedostatkem odbytišť a narůstajícími dluhy. Dnes je Paul Rausnitz majitelem prosperující firmy, která mu vděčí za svou záchranu.

PANÍ REMOSKA

Milena Grenfell-Bainesová se dostala do Velké Británie jako dítě s posledním Wintonovým vlakem, jejž nacisté z protektorátu ještě pustili. Měla větší štěstí než většina jejích spolupasažérů, protože dětství v Anglii prožila se svou maminkou a tatínkem, prvorepublikovým politikem, který před nacisty zachránil Thomase Manna. Milenina celo -životní podnikavost se projevila mimo jiné v hudebním životě města Preston. U nás je však známa především jako Paní Remoska, která se v devadesátých letech objevila na scéně doslova jako deus ex machina, aby skomírající výrobě proslulých pečicích pánví otevřela nové možnosti na úrodném britském trhu.

TURNOVSKÝ MECENÁŠ

Příběhem do třetice je osud mecenáše Bohuslava Horáčka, uprchlíka z padesátých let, který se od pašování českých granátů dopracoval až k prosperujícímu zlatnictví ve Stuttgartu a pro turismus jako jeden z prvních objevil zlatý důl na Kanárských ostrovech. Na rodném Turnovsku sponzoroval opravu památek i rozjezd mnoha nových projektů, založil nadaci oceňující české vědce. Jeho úmrtí v roce 2002 však při -neslo nejedno překvapení a do příběhu vneslo nejednoznačné i temnější tóny…

Dar pro budoucího krále

V podstatě je ambasadorkou Remosky na plný úvazek. Jeden výrobek od ní doma měl slavný zachránce židovských dětí Nicholas Winton, ačkoli v něm nikdy nic neuvařil. Když byl v letech 2009 až 2015 velvyslancem v Londýně Michael Žantovský, také jeden vyfasoval. Milenina entuziasmu nezůstala ušetřena dokonce ani britská královská rodina. V listopadu roku 2014 měl v koncertním sále Roundhouse, někdejší viktoriánské výtopně na severu Londýna, premiéru hudební cyklus skladatele Carla Davise nazvaný The Last Train to Tomorrow. Pětačtyřicetiminutová kompozice, v níž účinkuje dětský pěvecký sbor i herci, pojednává o transportech, které do Británie těsně před válkou vypravoval Nicholas Winton. Jakožto jedno z „Nikyho dětí“ měla na vystoupení lístek i Milena Bainesová. A krátce předtím, než se vypravila do hlavního města, se dozvěděla, že do majestátní rotundy zavítá i princ Charles, který navíc jen pár dní poté oslaví šestašedesáté narozeniny. Vtom jí to došlo – následník trůnu dostane remosku. Rychle popadla jedno balení, přidala k němu svou knihu receptů pro remosky a vyrazila na vlak. Z Prestonu, kde žije, to jsou do Londýna asi tři hodiny. Dát budoucímu králi rozměrný dar není jen tak – když dorazila na místo, za dveřmi haly musela přesvědčit ochranku, že v bedně netiká bomba ani není schovaný kalašnikov. Nikdo z nich nečekal, že na akci, kam zamířilo několik stovek více méně prominentních hostů, by se mohl objevit někdo s pětikilovým zařízením plným hliníku a drátů. Svolení však dostala a o chvíli pozdě ji už stála před princem Charlesem – ona v červeném kabátku a černém kompletu, on v lesklém, jasně modrém obleku s jemnými proužky a károvaným kapesníčkem v klopě. Ona s ne -omylně samozřejmým výrazem rozkošného, světáckého obchodního zástupce, bezprostřední jako vždy, on nejprve s lehce překvapeným, ale pak čím dál pobavenějším výrazem, když přebíral balení. O pár týdnů později dorazilo poštou písemné poděkování s douškou, že remosku dostali do výbavy královští kuchaři. Zda si ji osobně vyzkoušel i sám Charles s chotí Camillou, ovšem není známo. S princem se ale znovu potkala v létě 2016, když jí v Buckinghamském paláci udílel vyznamenání Řádu britského impéria za vynikající služby ve prospěch hudby. Ukázka z knihy Luboše Kreče Uprchlíci a zachránci. Velké příběhy českých emigrantů, Paseka 2016

Četba na pokračování