Vesmírné blues 1/? (2017)

Přidal: Premek |

Listopad 22, 2017

Janna Levinová. Četba na pokračování. Černé díry, gravitační vlny a historie epochálního objevu. Rozhlasová úprava Viktor Bezdíček. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Účinkují Jana Štvrtecká-Kaločová, Jan Grygar a Aranka Lapešová.

Natočeno 2017. Premiéra 1. dílu 23. 11. 2017 (ČRo Plus, 23:33 h) v cyklu Radiokniha. Krátké představení Radioknihy zde.

Pozn.: Naše obří teleskopy hledí do hlubin vesmíru, mapují jeho historii téměř k počátku, ale nevidí zdaleka vše. K zaznamenání stop, které zanechaly první vteřiny po velkém třesku a jež září až moc, nebo k detekci srážky černých děr, které nezáří vůbec, bychom potřebovali spíš uši než oči.
Podle fyziků jsme je právě získali, jmenují se LIGO a jde o observatoř za více než miliardu dolarů, schopnou „slyšet“ gravitační vlny. Úspěch tohoto projektu označují mnozí za objev století. Tvůrci LIGO oznámili v roce , že se jim podařilo zaznamenat gravitační vlny po srážce dvou černých děr, a přesně po stu letech tak potvrdili platnost jedné z Einsteinových předpovědí.
Kniha Janny Levinové vypráví půlstoletý příběh tohoto objevu od počátečních ambiciózních snů po současnost, všímá si osudu jeho protagonistů, vysvětluje jeho podstatu a nechává čtenáře nahlédnout do vzrušujícího zákulisí vědeckého provozu. (vydavatelská anotace)

Lit.: Bezdíček, Viktor: Otevřít nové okno do vesmíru. In Týdeník Rozhlas 2017 (článek).

Lit.: Bezdíček, Viktor: Janna Levinová: Vesmírné blues. Černé díry, gravitační vlny a historie epochálního objevu. In web ČRo Plus, 23. 11. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V říjnu 2017 získala trojice vědců Nobelovu cenu za fyziku za svou účast na objevu, který vědecká komunita zhodnotila hned po jeho oznámení v médiích více než rok předtím jako epochální. Americká observatoř LIGO v září předchozího roku zaznamenala gravitační vlnu a potvrdila tak předpověď o jejich existenci, kterou Albert Einstein publikoval přesně před sto lety.

Kniha Janny Levinové Vesmírné blues. Černé díry, gravitační vlny a historie epochálního objevu, která vyšla v Nakladatelství Paseka v překladu Karla Výborného a vy si ji můžete poslechnout v Radioknize na Českém rozhlase Plus, líčí příběh zrodu, budování a úspěšného završení tohoto projektu „velké vědy“.

Představa o otevření nového okna do vesmíru se zrodila v šedesátých letech minulého století a na jejím počátku stály tři osobnosti americké fyziky: Rainer Weiss, Kip Thorne a Ronald Drever. Za současnými dvěma interferometry LIGO – s dvojicemi čtyřkilometrových ramen, jejichž vakuem letí laserový paprsek, laboratoří, mechanismy kompenzujícími seismickou aktivitu, slapové síly a další informační šum a tisícovkou spolupracovníků – stojí myšlenka měření změn časoprostoru pomocí světla, respektive času, za který světlo určitou vzdálenost urazí. Změn docela nepatrných – gravitační vlna šířící se časoprostorem a přirovnávaná autorkou ke zvuku změní na pouhý zlomek vteřiny délku ramene o tisícinu protonu.

Janna Levinová zaznamenávala (nutno dodat, že s velkým pochopením pro laického zájemce) svědectví účastníků projektu v závěrečné fázi. Mísí orální historii s reportáží z „místa činu“ a nenechává čtenáře na pochybách, že velká věda je plná napětí a střetů: nadšení i pochyb, silných individualit, politických a ekonomických tlaků. Má své vítěze i poražené, stává se obětí náhod a vyžaduje jak odvahu a úsilí, tak i dávku štěstí.

Zpočátku narážel miliardový projekt LIGO na velkou nedůvěru. Vždyť dokonce i předpokládaná událost, která měla detektory rozeznít, totiž srážka černých děr, vyvolávala skeptické dohady. Se samotnou existencí černých děr se komunita fyziků s obtížemi smiřovala téměř do současnosti. Dva detektory na dvou odlehlých místech Spojených států, přirovnávané k uším na hlavě, jsou však skutečností a na podzim 2015 dospěly od testovacího režimu k vědeckému provozu.

A právě tehdy, na samém počátku měření, zaznamenal projekt první obrovský úspěch. Odpovídal teoretickým předpokladům s učebnicovou přesností. LIGO zachytilo srážku dvou černých děr ve vzdálenosti 1,4 miliardy světelných let, která uvolnila energii stomiliardbilionkrát větší, než je zářivý výkon našeho Slunce. Zrodila se aparatura pro poslech kosmických písní.

Četba na pokračování