Hovory se spodinou 1/10 (2018)

Přidal: Premek |

Únor 5, 2018

Liao I-wu. Sonda do života okraje čínské společnosti prostřednictvím rozhovorů s utlačovanými, pronásledovanými, bezdomovci a vyvrheli, které zpovídal čínský básník, prozaik, hudebník a někdejší politický vězeň. Překlad Zuzana Li. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Aleš Vrzák.

Účinkují Lukáš Hlavica (1-10), Josef Somr (1), František Němec (2), Igor Bareš (3), Jan Vlasák (4, 5), Luboš Veselý (5), Rostislav Novák (6), Růžena Merunková (7), Hanuš Bor (8), Jiří Hromada (9), David Novotný (10).

Natočeno 2018. Premiéra 1. dílu 10. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 29 min) v cyklu Čínské dny. Repríza 10. dílu 14. 2. 2019 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h) v cyklu Petr Pazdera Payne uvádí…

Obsah: Část 1. – Velkostatkář. – Část 2. – Stoletý mnich. – Část 3. – Bývalý rudý gardista. – Část 4. – Domovní důvěrník. – Část 5. – Malomocný. – Část 6. – Svědek kanibalismu. – Část 7. – Vystěhovaná. – Část 8. – Starý pravičák. - Část 9. – Maskér mrtvých. - Část 10. – Kasař.

Lit. Bezdíčková, Vladimíra: Liao I-wu: Hovory se spodinou. In web ČRo 3 Vltava, 11. únor 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na světě jsou hodní a zlí lidé, kdo neumí nebo nemůže být dobrým člověkem, nezbývá mu než se přidat k darebákům, píše se v knize Hovory se spodinou a skutečně se v ní setkáváme s lidmi obou pólů. Maskér mrtvých, buddhistický mnich, velkostatkář, bývalý rudý gardista nebo svědek kanibalismu, to jsou „protagonisté“ rozhovorů, které s nimi vedl čínský básník, spisovatel, hudebník a někdejší politický vězeň Liao I-wu. Příběhy líčí autor s naprostou otevřeností a snahou nevylepšovat skutečnost, i když se nám může jevit krutá nebo odpudivá. Každý díl on-line k poslechu po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Pozoruhodný je i životní osud samotného spisovatele. Liao I-wu (*1958) se narodil v rodině „statkáře“, tedy se špatným původem. V 80. letech poprvé publikoval básně v oficiálních časopisech, ale protože se tehdy pohyboval v kruzích undergroundu a nezávislých umělců, jeho poezie byla syrová. Byl proto kritizován v tehdejších politických kampaních proti „duchovnímu znečištění“ a „liberalismu.“

Když došlo v roce 1989 při demonstraci v Pekingu na Náměstí Nebeského klidu ke střetu studentů s armádou, reagoval na situaci básnickou skladbou Krveprolití. S pomocí sinologa Michaela Daye pořídil pak audiozáznam básně a ta se začala po Číně okamžitě šířit. Poté o událostech roku 1989 natočil i film. Výsledkem bylo autorovo zatčení a věznění, kde byl mučen a pokusil se několikrát o sebevraždu. V té době také začal sbírat rozhovory se spoluvězni, a když byl propuštěn, pokračoval v nich.

V 90. letech se protloukal všelijak, živil se např. jako pouliční hudebník hraním na flétnu. Střety se systémem neustávaly, úřady mu opakovaně bránily v opuštění Číny. Liao I-wuovi se nakonec podařilo ze země v r. 2011 uprchnout a od té doby žije v Německu. Je držitelem řady mezinárodních ocenění.

Na stanici Vltava uslyšíte desetidílnou četbu na pokračování s autorovou účastí a ve Víkendové příloze odvysíláme také komponovaný pořad s obsáhlým rozhovorem s Liao I-wuem, který v květnu 2017 navštívil ČR. Rozhovor tlumočila a knihu přeložila Zuzana Li. Pořady vysíláme v rámci Čínského týdne.

Četba na pokračování