Odpusť, Natašo 1/23 (2009)

Přidal: Přemek |

Červen 1, 2009

Sergej Kurdakov. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Nastudovalo Radio Proglas v roce 2009.

Pozn.: Kniha podle skutečného příběhu, který během svého života sepsal Sergej Dakov. Osud si se Sergejem již od malička zle pohrával. Otce nepoznal téměř vůbec a matka zemřela, když byl ještě předškolního věku. Dětství tedy prožil jako sirotek v dětských domovech. A právě zde v něm komunismus zasel své semínko, které později vzrostlo do slepé oddanosti tomuto režimu. Mladý Dakov měl odjakživa touhu být vůdcem a jeho schopnosti jej na taková místa brzy dostaly. Nejprve jen v dětských domovech, kde se stal „velkým kápem“ skupinek, které se pohybovaly v podsvětí a obchodovali ať už s alkoholem či drogami. Nutno uznat, že Sergej měl u svých „poddaných“ respekt, který si nemusel ani příliš vynucovat. Tyto vůdčí schopnosti neunikly ani komunistickým pohlavárům a Sergej se brzy stal vůdcem skupiny, která původně rozháněla nepokoje a různé rvačky ve městě, ale postupem času začala dostávat od velení pokyny k potlačení skupinek věřících. A právě v této oblasti se Dakov se svou skupinou vypracoval mezi „špičku“ Sovětského svazu. Prováděli několik razií týdně a děsivým způsobem měnili životy mnoha věřících, některé dokonce zabili. Tento drsný hon na věřící probíhal až do doby, kdy během několika razií Sergej s ostatními narazili na pěknou mladou dívku Natašu Ždanovou, která je okouzlila čímsi neznámým. A tady můžeme najít počátek Sergejova obrácení, které bylo dokonáno při jednom zásahu, kdy mu kdosi pevným stiskem na zápěstí zabránil zmlátit jednu věřící. Ovšem nebyl to nikdo z věřících, ani ze skupiny Sergejových kumpánů. Zde mladý Dakov poprvé uvěřil v něco jiného, než komunistická hesla. Po této události se Sergej pevně rozhodl opustit Rusko a vydat se za novým životem. Naplánoval a nakonec i uskutečnil úprk z vojenské lodi, která se plavila podél kanadských břehů. V Kanadě jeho příběh velmi zaujal, ale ani tam neunikl z dosahu koministického režimu a KGB. 1. února 1973 jej smrtelně zasáhla kulka z pistole, kterou si pořídil na svoji sebeobranu. Ovšem sebevražda byla vyloučena. 1. března 1973 bylo zveřejněno, že se stal obětí „neštěstí“. Právě v ten den by se Sergej dožil dvaadvaceti roků. (anotace)

Četba na pokračování