Tančící Arabové 1/5 (2018)

Přidal: Premek |

Květen 14, 2018

Sajjid Kašua. Texty ze svého překladu knihy současného hebrejsky píšícího arabského autora vybrala a pro rozhlas upravila Magdaléna Křížová. Režie Vít Vencl.

Účinkuje Pavel Batěk.

Natočeno 2018. Premiéra 14. – 18. 5. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.). Repríza 19. – 23. 8. 2019 (ČRo 3 Vltava, 9:00 h) v cyklu Letní čtení.

Lit.: Křížková (?), Magdaléna: Sajjid Kašua: Tančící Arabové. In web ČRo 3 Vltava, 16. květen 2018 (článek). – Cit.: Ve vltavské řadě Povídka se tentokrát seznámíme se jménem, které v našich končinách nezaznívá tak často. A přesto by možná mělo. Sajjid Kašua, hebrejsky píšící izraelsko-arabský spisovatel, a jeho zčásti autobiografická prvotina Tančící Arabové. Její hrdina si klade otázku, kdo vlastně je. Prózu plnou situačního humoru, napsanou s nadhledem i ponorem insidera, poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Sajjid Kašua se narodil roku 1975 jako jeden ze čtyř bratrů v arabské vesnici Tira ve středním Izraeli. Jeho knihy jsou cenným svědectvím o situaci arabské menšiny v izraelské společnosti, o jejích rozporech a problémech. Kromě próz je v Izraeli také známý jako publicista – vysokou oblibu měly jeho dlouholeté sloupky psané pro deník Haaretz, kde vycházel z vlastních zkušeností a popisoval satiricky a s ironií absurdity rozpolcené existence izraelského Araba.

Velký úspěch zaznamenal také komediální televizní seriál Arabská práce (2007), natočený podle jeho scénáře – v tomto seriálu nasazeném v hlavním vysílacím čase největší izraelské komerční stanice Aruc 2 se mu podařilo, podle jeho vlastních slov, konečně „dostat do průměrného izraelského obýváku sympatické Araby“. Možná poprvé tak získal v Izraeli popularitu televizní seriál namluvený převážně v arabštině a oblíbilo si ho jak arabské, tak většinové židovské publikum.

Kniha Tančící Arabové, ze které teď pro rozhlas vybíráme, se pohybuje žánrově na rozhraní autobiografického povídkového souboru a jakéhosi bildungsrománu, v němž sledujeme hlavního hrdinu-vypravěče na cestě od dětství přes dospívání až do dospělosti. Kašua ho napsal ve svých šestadvaceti letech a okamžitě se díky němu stal hvězdou izraelské literární scény. Jednotlivé kapitoly na sebe navazují jen volně a líčí příhody či výjevy hrdinova života, sledují chronologickou linku a významnou roli zde kromě bezejmenného hlavního hrdiny hrají také postavy jeho otce – který byl v 60. letech vězněn za nikdy neprokázanou účast na teroristickém bombovém útoku na jeruzalémské univerzitě – a babičky, vdovy po bojovníkovi proti Židům ve válce za nezávislost Izraele, tradiční venkovské věřící muslimky, která si až do své smrti uchovala naději, že se jí navrátí rodinná půda a bude na ní moct být pohřbena.

Zatímco v průběhu románu vypravěčův otec, sám již ateista, socialista a stoupenec panarabského nacionalismu, postupně ztrácí víru v politické či vojenské vítězství Palestinců nad Izraelem, jeho syn je s požehnáním rodiny vyslán na elitní židovskou internátní školu, kde se zamiluje do své židovské spolužačky a přes různé ústrky zatouží splynout s majoritou a „být jako Žid“. Kniha končí v pesimistickém duchu – politický boj starších generací za emancipaci a samostatnost byl prohrán, stejně jako marný hrdinův zápas o to stát se rovnocenným členem majoritní izraelské společnosti.

V Izraeli byl Kašua oceněn mnoha cenami a jeho knihy byly přeloženy do desítky jazyků včetně češtiny, kde vycházejí péčí nakladatelství Pistorius & Olšanská. Zdali bude psát dál a jestli jeho knihy budou i nadále psány hebrejsky, je však nejisté. V roce 2014, v předvečer druhé války v Gaze, kdy se v Izraeli po únosu a zabití tří izraelských teenagerů vzedmula vlna protiarabské nenávisti – již on sám silně pocítil na vlastní kůži, jelikož s rodinou žil uprostřed židovské čtvrti v západním Jeruzalémě – napsal Kašua svůj poslední sloupek do deníku Haaretz, nazvaný „Proč musím opustit Izrael“. Krátce poté odjel s manželkou a svými třemi dětmi do amerického Illinois, kde dostal nabídku vyučovat na univerzitě tvůrčí psaní – rozhodnutý vícekrát se nevrátit do země, která zklamala jeho naděje.

Lit.: Gojda, Petr: Když kůň vejde do baru, kde tančí Arabové, je z toho Izraelský týden. In web ČRo 3 Vltava, 11. květen 2018 (článek). – Cit.: Před sedmdesáti lety byl založen stát Izrael – bylo dosaženo snah světového sionistického hnutí a svět v očích mnohých splatil dluh židovským exulantům roztroušeným po uprchlických a internačních táborech Evropy. Rozhodli jsme se letos Izraeli věnovat tematický týden v literárních a publicistických řadách i v hudbě.

Není to snadné výročí. Ne všichni Židé – ani palestinští, ani z diaspory – stáli za myšlenkou židovského státu. Bezprostředně po vyhlášení na nově vzniklý stát zaútočily okolní arabské země, které od té doby Izrael neuznávají a opakovaně s ním vstupovaly do konfliktů (můžeme si jen přát, aby svítání na lepší časy přineslo uznání ze strany saúdskoarabského korunního prince Muhammada bin Salmán). A k výročí patří také palestinský den Nakby (den katastrofy), který 15. května připomíná vysidlování palestinského obyvatelstva. Konflikty danými Izraeli do vínku žije od roku 48 celý svět.

Vysílání jsme zahájili přímým přenosem Koncertu k výročí založení státu Izrael z Pražského jara (Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK s dirigentem Tomášem Braunerem). Ve skutečnosti ale izraelská témata u nás potkáte už dříve – v nedělním seriálu se blížíme ke konci s dramatizací zakladatelského opusu Leona Urise Exodus, četba z nového románu Davida Grossmana začala již v pátek 11. května.

Náplní celého týdne od 14. května budou četby ze současné židovské i arabské literatury, literární dokumenty a vzpomínky, a izraelské kulturní scéně budou věnované vzdělávací Kontexty.

Rychlokurzem v problematice současného Izraele budou hned první texty v programové řadě Esej. V pondělí otevřel blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó ve své reportážní črtě z Gazy Dlouhá válka aneb Komentář z bojiště téma izraelsko-palestinského konfliktu, jeho živosti? (intenzitě?), nemožnosti hledání viníků a obtížím při hledání řešení.

Heterogenitu izraelské společnosti rozdělené mezi sefardské a aškenázské Židy, ortodoxní věřící, kteří odmítají myšlenku židovského státu, Araby spjaté s Izraelem i ty tiše protestující, Drúzy, etiopské Židy a další, pojednává ve svém eseji Mezi nebem a zemí aneb O některých paradoxech izraelské státnosti Jan Fingerland.

Hlavní premiérou, kterou přinášíme, je četba na pokračování z románu Přijde kůň do baru od Davida Grossmana (ManBookerova cena 2017, izraelská Státní cena za literaturu 2018). Román – „jazykový ohňostroj, který se dotýká podstaty lidské duše“ a „brutální zúčtování s hluboce poškozenou společností“ je uváděn současně s prvním českým knižním vydáním a návštěvou svého autora v České republice. Na zapadlém izraelském maloměstě na pódiu v baru stane zvláštní – zprvu vtipný, pak čím dál sarkastičtější a bolestnější stand-up komik Dovele, kterého u nás ztvární Hanuš Bor.

S arabským životem uprostřed složité reality dnešního Izraele nás seznámí povídkové črty jednoho z nejpopulárnějších současných izraelských spisovatelů Sajjída Kašui z knihy Tančící Arabové. Vtipný, absurdní a hořce ironický text sleduje hlavního hrdinu v různých epizodách jeho života od dětství v arabské vesnici přes dospívání na elitním židovském gymnáziu až po dospělost. A proč tančící? „Když Arabové tancují na diskotéce, vypadají u toho strašně“. Text uvádíme v odpolední řadě Povídka.

Izraelská i palestinská setkání Pavly Jazairiové nás čekají ve Stránkách na dobrou noc, nedělní Souzvuk představí svaté město Jeruzalém dvojím pohledem – od židovského autora Jehudy Amichaie a palestinského tvůrce Mahmúda Darwíše. Cestovatelské črty ze svaté země nabídne také Jiří Kamen ve Víkendové příloze – od obědu s Ruth Bondyovou, přes návštěvu kibucu Sasa, kde žil syn básníka Huga Sonnenscheina, až po Bauhaus v Tel Avivu.

Osou týdne pak je pětidílný vzdělávací seriál Kontexty, který připravuje skupina autorů kolem Revue Prostor (v návaznosti na své dvojčíslo Kontrasty a paradoxy současného Izraele). Jednotlivá vydání se zaměřují na společenské kontexty současného umění – filmu, výtvarného umění, literatury a písni a věnují se také obecně izraelské kulturní scéně.

S nesmírným citem pro paradox se k světu Izraele-Palestiny vztahuje nejosobnější dílo Amose Oze, v němž spojil vylíčení pohnuté historie vlastní rodiny s dramatickou ságou dějin sionistického hnutí a vzniku židovského státu a svědeckou výpovědí o přelomových okamžicích jeho bouřlivého vývoje. Příběh dvanáctiletého chlapce opouštějícího domov, aby v prostředí kibucu nastoupil svízelnou cestu samostatného života a uměleckého zrání, uvádíme ve čtených Osudech – Příběh o lásce a tmě.

Čestným hostem pražského veletrhu Svět knihy je letos Izrael – a to je pro nás příležitost natáčet rozhovory s festivalovými hvězdami, izraelskými spisovateli Davidem Grossmanem, Asafem Gavronem a A. B. Jehošuou. Rozhovory si můžete poslechnout ve vltavských Vizitkách.

Četba na pokračování