Karl Ditters vypráví 1/5 (2019)
Vzpomínky muzikanta 18. století. Ze skladatelových pamětí připravil Jan Sulovský. Překlad Václav Bělohlavý st. Zvuk Zdeněk Prchlík. Dramaturgická spolupráce Eva Lenartová. Režie Tomáš Soldán.
Účinkují Igor Bareš, Josef Bartoň, Miroslav Černý, Vladimíra Včelná, Jaroslav Krejčí a Marek Zahradníček.
Nastudoval ČRo Olomouc v roce 2019. Premiéra 1. dílu 1. 12. 2019 (ČRo Olomouc, 18:04 h.); 2. dílu 8. 12. 2019 (ČRo Olomouc, 18:05 h.) v cyklu Počteníčko.
Obsah: 1. Zázračné dítě. – 2., 3. V biskupských službách. – 4. Hejtmanem ve Frývaldově – 5. Smutné konce.
Lit.: Soldán, Tomáš – Sulovský, Jan – Tichá, Tereza: Karl Ditters vypráví. In web ČRo Olomouc, 8. prosinec 2019 (článek). – Cit.: ,,Přítomnost je pro mne hrozná, budoucnost nemůže být lepší. Proto jsem se vrátil do minulosti a diktuji svému nejstaršímu synovi s upřímností umírajícího historii celého svého života bez snahy po jakémkoliv vlastním užitku. Až zemřu, pak dostanete můj rukopis. Snad by mohlo jeho vydání prospět nejen druhým – ale i mé nezabezpečené rodině…“
Citací z dopisu, který Karl Ditters napsal svému příteli osm týdnů před svou smrtí, začíná každý z pěti dílů četby autentických pamětí známého houslisty a skladatele doby Mozartovy. Karl Ditters z Dittersdorfu se sice narodil 2. listopadu 1739 ve Vídni, ale polovinu svého života prožil na Javornicku. Nejprve na zámku Jánský Vrch, později si nechal postavit vlastní dům. Za jeho působení se Javorník stal vyhlášeným hudebním centrem celého prusko-rakouského Slezska.
Autor mnoha symfonií, komorních skladeb, chrámových děl a především tzv. oper buffa se dedikací skladeb dovedl vemluvit do přízně svých mecenášů, jež jako umělec pochopitelně nezbytně potřeboval. Dittersův vzestup byl až závratný. Partitury mu vydávala proslulá hudební vydavatelství, jeho opera buffa Lékař a lékárník měla na evropských scénách více repríz, než Mozartova Figarova svatba. Bohužel stejně náhlý byl taky jeho pád. Částečně byl způsoben skrblictvím mocných, ale především se na něm podepsal zhoršující se zdravotní stav: rychle pokračující oční choroba vedla až k úplnému oslepnutí a dlouho neléčená dna jej vlastně paralyzovala. Ke konci svého života upadl do bídy a dožil laskavostí svého zetě na zámku Červená Lhota.
Karl Ditters z Dittersdorfu zemřel 24. října v roce 1799. Za tři léta nato odešla i jeho žena, s níž měl deset dětí. Dva dny před svou smrtí nadiktoval ještě poslední slova svých pamětí: „Milý čtenáři, neměj mne v podezření, že jsem všechno předcházející psal jen pro to, abych vylákal almužnu. Až budeš číst tyto řádky, pak už tu asi nebudu. Jsem dosti upřímný, abych přiznal, že jsem učinil svou rodinu nešťastnou, a dvakrát nešťastnou. Jednak svou chudobou, jednak svou nemocí.“
Karl Ditters napsal celkem přes 40 oper, několik oratorií, mší a kantát, více než 120 symfonií, 26 divertiment, serenád a podobně, 35 koncertů, smyčcová kvinteta, kvarteta, tria, houslové sonáty, dvouruční i čtyřruční sonáty a další klavírní skladby.
Paměti Karla Ditterse přinášejí kromě jiného plastický a neobyčejně barvitý obraz osudů, práce a životního prostředí tehdejších dvorských hudebníků. K výběru titulu pro rozhlasovou adaptaci vedlo rovněž dvojí významné výročí skladatelova narození a úmrtí. (…)
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Prosím opravit v textu „Překlad Karel Bělohlavý“ – správně má být „Překlad Václav Bělohlavý st. “ Děkuji…