Vražda pro štěstí 1/12 (2020, 2022)

Přidal: Premek |

Srpen 25, 2020

Audiokniha Vražda pro štěstí - autor Josef Škvorecký;Jan Zábrana - interpret Martin Preiss Jan Zábrana, Josef Škvorecký. Kdo stojí za vraždou šéfredaktora pochybného literárního časopisu? Detektivka plná překvapivých zvratů a vtipných odhalení nás zavede do světa pražské prvorepublikové smetánky i mezi hospodské povaleče a zlodějíčky. Četbu z románu pro rozhlas připravila Marina Feltlová. Režie Aleš Vrzák.

Účinkuje Martin Preiss.

Natočeno 2020. Premiéra 1. dílu 24. 8. 2020 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).

Vydal Radioservis, říjen 2022 (1 CD MP3, celková délka 5 hod, 34 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Kdo stojí za vraždou šéfredaktora svérázného literárního časopisu? Detektivka Josefa Škvoreckého a Jana Zábrany Vražda pro štěstí nás zavede do světa pražské prvorepublikové smetánky i mezi hospodské povaleče a zlodějíčky.

„Vymýšlení fabule u detektivky se dost podobá vědeckým experimentům. Stanovíte si pracovní tezi, jdete úspěšně podle ní, a najednou Bum! Dál to nejde. Museli jsme se po každém krachu logiky vrátit na začátek a najít jinou cestu.“ Takto vyprávěl Josef Škvorecký o práci nad detektivními příběhy, které společně s Janem Zábranou psali v průběhu šedesátých let. Knihy pak vyšly pouze pod Zábranovým jménem.

Básník, prozaik a překladatel Jan Zábrana měl pro žánr detektivky slabost. Překládal Agathu Christie, Arthura Conana Doyla či Eda McBaina, sestavil antologii z anglické a americké detektivní povídky pod názvem 15 pátračů. S Josefem Škvoreckým napsali tři detektivní příběhy, které se odehrávají v prvorepublikovém Československu: Vražda pro štěstí (1962), Vražda se zárukou (1964) a Vražda v zastoupení (1967).

Oba autoři prý společně vymýšleli děj, zápletku, řešení a vyrobili si k tomu detailní osnovu. Škvorecký poté text sepsal, Zábrana ho redigoval a zároveň přidával i různé básně, jejichž témata byla součástí příběhu. O tom, že díla vznikala společnými silami, svědčí akrostich, který oba autoři zapracovali do posledního dílu série, Vraždy v zastoupení. Když se přečtou první písmena každé nové kapitoly, vznikne věta „Škvorecký et Zábrana fecerunt ioculum“, tedy „Škvorecký a Zábrana spáchali žertík“. Autoři si tak vystřelili z tehdejšího režimu a díky Zábranovu „pokrývačství“ mohly tyto detektivky vycházet i v sedmdesátých a osmdesátých letech, kdy už byl Škvorecký zakázaným autorem.