Vzorek bez ceny a Pan biskup 1/10 (2004)

Přidal: Premek |

Duben 28, 2021

Norbert Frýd. První díl románové kroniky o autorově židovské rodině, jejíž jedna větev pocházela ze západních Čech a druhá z Českých Budějovic. Připravila Eva Koutová ml. Dramaturgie Alena Zemančíková. Mistr zvuku Jiří Emil Silovský. Režie Miroslav Buriánek.

Čte René Přibil.

Nastudovala Plzeň v roce 2004. Repríza 29. 3. – 2. 4. a 5. 4. – 9. 4. 2021 (ČRo České Budějovice, 18.05 h.) v cyklu Podvečerní čtení.

Lit.: Toušková, Martina: Norbert Frýd: Vzorek bez ceny a Pan biskup. První díl románové kroniky o autorově židovské rodině, jejíž jedna větev pocházela ze západních Čech a druhá z Českých Budějovic. In web ČRo České Budějovice, 8. duben 2021 (článek). – Cit.: Norbert Frýd byl výborný vypravěč a podařilo se mu zachytit osudy jednotlivých členů své rodiny, stejně jako atmosféru doby. Je to autentické, půvabně nostalgické a také vtipné. (…)

Vyprávění příběhu svých předků začíná Norbert Frýd na Tachovsku ve druhé polovině 19. století. Vzorek bez ceny je přezdívka autorova dědečka, Pan biskup je rodinná přezdívka jeho otce Alfréda.

První část jeho románové trilogie, podle níž vznikla desetidílná četba na pokračování, končí za druhé světové války.

Román Vzorek bez ceny a Pan biskup aneb Začátek posledních sto let vyšel poprvé v roce 1966. O dva roky později vyšlo pokračování s názvem Hedvábné starosti aneb Uprostřed posledních sto let. V roce 1971 pak vyšel závěr rodinné kroniky s názvem Lahvová pošta aneb Konec posledních sto let. Plánovaný čtvrtý díl s názvem Podruhé na světě zůstal torzem.

Norbert Frýd se narodil v Českých Budějovicích v roce 1913 jako Norbert Fried. Pocházel z česko-německé židovské rodiny. Část jeho rodiny zahynula za války v koncentračních táborech, přišel i o svoji první ženu, která byla v pokročilém stádiu těhotenství. On sám přežil Terezín i věznění v Osvětimi a v táboře Dachau Kaufering, odkud se mu v dubnu 1945 podařilo utéct.

V květnu 1945 byl tlumočníkem vyšetřovací komise americké armády v Bavorsku a na podzim 1945 svědčil proti dachauským SS. V roce 1946 si své původní rodné příjmení úředně změnil na Frýd.

Po válce působil Norbert Frýd jako kulturní atašé v Mexiku a ve Spojených státech. V Mexiku se v roce 1950 také podruhé oženil. Ze svého pobytu v Jižní i Severní Americe vytěžil několik reportážních knih a románů, například román Císařovna o Charlottě Mexické a jejím muži rakouském arcivévodovi Maxmiliánovi, který se načas stal mexickým císařem.

Po ukončení kariéry diplomata pracoval Frýd krátce v Československém rozhlase. Od roku 1953 se věnoval už výhradně literatuře. Vlastní zkušenost s pobytem v koncentračních táborech zachytil v románu Krabice živých, který vyšel v roce 1956. Jeho plánované pokračování zůstalo jako torzo v rukopisu. (…)

Četba na pokračování