Kriegel. Voják a lékař komunismu 1/15 (2023)

Přidal: Premek |

Červen 20, 2023

Martin Groman. Četba na pokračování. Pro rozhlas připravila Blanka Kostřicová. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Čte Vladimír Hauser.

Nastudovalo Brno v roce 2023. Premiéra 1. dílu 21. 6. 2023 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Obsah.: 1. Z rodné Haliče do Prahy. V prvním díle se dozvídáme něco o dětství a mládí Františka Kriegla. Zastihneme ho v době, kdy odchází z rodné Haliče do Prahy na studia medicíny. Pracuje v Kostufře (Komunistické studentské frakci), později vstupuje do KSČ. Jako lékař-interbrigadista se účastní španělské občanské války.

2. Lékařem u čínské armády i pod americkým velením. Kriegel se po válce ve Španělsku přesunuje do Číny. Jede tam jako lékař vyslaný Norským výborem. Číňané jím říkají „španělští lékaři“, i když mezi nimi nebyl jediný Španěl. Kriegel je zvyklý na válečné utrpení i krutost, ale brutalita asijské války mezi Čínou a spojencem Hitlera Japonci ho i tak překvapila. Později se stává frontovým lékařem v Barmě, kde pracuje pod americkým vedením. V prosinci roku 1945 se vrací do Prahy.

3. Riva a její životní příběh. František Kriegel byl nejenom lékař a voják, ale také politik. Do fungování pražského výboru KSČ se zapojil hned po válce. Ve třetím dílu také poznáváme Krieglovu budoucí manželku Rivu. Od ní se také dozvídáme, jak došlo k zatčení Julia Fučíka a jak moc zkreslil skutečnost ve své „Reportáži psané na oprátce“.

4. Únor 1948. Ve čtvrtém pokračování se dozvídáme, že František Kriegel měl velkou zásluhu na vzniku lidových milicí, které sehrály svoji úlohu v únoru 1948. Po 25. únoru je Kriegel organizačním tajemníkem KV KSČ v Praze a členem jeho předsednictva a ještě o chvíli později náměstkem ministra zdravotnictví. Začíná zatýkání členů mocenského centra strany. Kriegel je odvolán ze své pozice a začíná pracovat jako závodní lékař v Tatře Smíchov.

5. Politické procesy. Československem se šíří strach. Probíhají politické procesy. Tajná policie se snaží najít něco také na Františka Kriegla, ale nedaří se jim najít záminku k procesu s ním. A tak ho jen sesadí z funkce náměstka ministra zdravotnictví, jeho politický význam je v tu chvíli naprosto nedůležitý. V roce 1955 začíná pracovat jako sekundář v nemocnici na Vinohradech.

6. Karibská krize a přestavba kubánského zdravotnictví. V šestém pokračování se dozvídáme o tom, jak vypadala Kriegelova „mise“ na Kubu. Stal se tam poradcem pro zdravotnictví. Je u zrodu prevence. Jediné co nechápe, že lékaři odchází z Kuby kvůli nesvobodnému režimu, který tam vládne. Ocitá se také uprostřed Karibské krize.

7. Zvolení do ÚV KSČ. František Kriegel pracuje v Thomayerově nemocnici. Dostává se jako poslanec do Národního shromáždění. 60. léta jsou spojená s uvolňováním a sebereflexí společnosti. Kriegel byl jedním z těch, kteří poukazovali na to, jak velká chyba byly politické procesy v 50. letech. V roce 1966 je pak zvolen do ÚV KSČ.

8. Reformní pozice. Osmý díl začíná sjezdem Svazu československých spisovatelů v roce 1967, kde se spisovatelé pustili do politiků a kritiky cenzury. KSČ a hlavně soudruh Antonín Novotný jsou podráždění. Kriegel s mnoha prohlášeními spisovatelů nesouhlasí, ale poukazuje na to, že nějaká změna je nutná. Dospívá do reformní pozice. V lednu 1968 Novotný nabídne svoje funkce. Prvním tajemníkem strany se stává Alexander Dubček.

9. Mírnění proreformního vystupování. V květnu 1968 jede Alexander Dubček do Moskvy. Slibuje potlačení projevů pražského jara, po návratu je ale zřejmé že šlo spíš o taktiku. Nějaký dopad ale návštěva má – Dubček a Kriegel se snaží mírnit své proreformní vystupování. Společnost si ale dál myslí, že pokračuje demokratizace a neví, že Sovětský svaz zesiluje zájem o dění v Československu. V Moskvě je také dohodnuto vojenské cvičení vojsk Varšavské smlouvy na Šumavě. Prezidentem se stává Ludvík Svoboda, František Kriegel předsedou Národní fronty.

10. Snaha potlačit možnost vzniku opozice. Na počátku dubna 1968 vzniká Klub angažovaných nestraníků, členem je i Václav Havel. A formuje se také klub bývalých politických vězňů K 231. Komunisté ale o demokratickou opozici v Československu nestojí. Mezi tím se od června do konce července odehrálo plánované cvičení vojsk Varšavské smlouvy na Šumavě. V novinách vychází text Ludvíka Vaculíka – Dva tisíce slov.

11. Srpen 1968. Sovětská tajná služba kontroluje schůzku sovětského a československého vedení v Čierné nad Tisou. Brežněv mluví o kontrarevoluci a hrozbě odchodu Československa z východního bloku. Vznikají podklady pro protokol posléze podepsaný v Bratislavě ? věrnost zásadám marxismu-leninismu, proletářskému internacionalismu, Varšavské smlouvě, RVHP. Brežněv měl už v Bratislavě v kapse dva zvací dopisy, které později legitimizovaly srpnovou invazi. 20. srpna 1968 zasedá předsednictvo UV KSČ. Ve 23.45 sděluje premiér, že sovětská vojska překročila hranice ČSSR.

12. Ten, který nepodepsal. Předsednictvo ÚV KSČ je zadrženo speciální jednotkou sovětské armády a později uneseno do Moskvy. V ulicích českých měst jsou první oběti. 22. srpna proběhne ve Vysočanech tajné zasedání mimořádného XIV. sjezdu KSČ. Mezitím je v Moskvě kladen na unesené politky nátlak, aby sjezd anulovali. Je připraven protokol, který nakonec všichni podepíšou. Všichni, až na Kriegla. Jeho dilema přitom není morální, ale věcné. Podle něj nemají politici mandát něco rozhodovat.

13. Dubčekova rezignace a nástup Husáka. Unesení politici se vrací do Prahy, odlétá s ními i František Kriegel, protože Sověti se obávají, že jeho internací v Rusku by z něj udělali jen mučedníka. Dubček vystupuje s projevem, končí svoboda slova, dočasná přítomnost vojsk se protahuje na neurčito. Kriegel se stává už pouze řadovým členem ÚV. V listopadu zahájí studenti okupační stávku vysokých škol, žádají zrušení cenzury, povolení práv na sdružování, svobodu tvorby, demokratizaci. Ke studentům se přidává inteligence, ale také nemálo dělníků. Nic se však nezměnilo. 16. února se na Václavském náměstí upálí Jan Palach. Do konce dubna 1969 na něj naváže 26 dalších lidí, 7 z nich zemře.

14. Vyloučení z KSČ a podpis Charty 77. František Kriegel vysvětluje na plénu UV KSČ 30. května 1969, proč nepodepsal Moskevský protokol. Je vyloučen ze strany. StB začíná znovu Kriegla sledovat. On sám bilancuje, po roce 1970 se z něj stává skutečný disident. Podepisuje také Chartu 77.

15. Pronásledování a úmrtí. Františka Kriegla dále pronásleduje StB i VB. Umělci, herci a zpěváci podepisují Antichartu, Kriegla nejvíc zasáhne, že pod prohlášením je podepsán i Jan Werich. Pokračuje perzekuce dalších chartistů, umírá profesor Patočka. Zdeněk Mlynář vydává knihu Mráz přichází z Kremlu, František s mnoha věcmi z knihy nesouhlasí. Zásadní problém má s označením „delegace“ pro politiky, kteří byli uneseni do Moskvy. V září 1979 dostává Kriegel infarkt, v prosinci téhož roku umírá.

Lit.: Kostřicová, Blanka: Martin Groman: Kriegel. Voják a lékař komunismu. In web ČRo Plus, 6. červenec 2023 (článek). – Cit.: Ve své knize Kriegel. Voják a lékař komunismu se publicista a dokumentarista Martin Groman pokusil podat co nejucelenější obraz osobnosti Františka Kriegla, jenž je obecně znám především jako „ten, který nepodepsal“.

Groman prezentuje v pětisetstránkovém svazku pestrý život protagonisty: obraz rodné Haliče a rodinných poměrů, odchod na studia medicíny do Prahy, příklon ke komunismu, práci v Kostufře (Komunistická studentská frakce), vstup do KSČ, odjezd do Španělska – práci lékaře ve španělské občanské válce, práci frontového lékaře v Číně (bránící se za 2. světové války japonské invazi) a v Barmě, poválečný návrat do Prahy, práci v KSČ, práci v lidových milicích v únoru 1948, pozdější příklon k reformním myšlenkám, zmíněný počin v roce 1968, vyloučení z KSČ, pronásledování StB i VB, podpis Charty 77, smrt v roce 1979. (…)

Četba na pokračování