Bedřich Smetana. Životopis 1/10 (2024)

Přidal: Premek |

Únor 26, 2024

Pavel Kosatík. Kapitoly ze své připravované knihy vybral pro rozhlas autor. Zvuková spolupráce Peter Javorka. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Čte Jiří Valůšek.

Natočeno 2024. Premiéra 26. 2. – 6. 3. 2024 (ČRo Plus, 23:33 h.).

Obsah: 1. Hudba v Litomyšli. Bedřich Smetana byl jedenácté z osmnácti dětí svého otce Františka a první syn. Podle rodinné legendy se jeho matce Barboře zjevil anděl, který řekl, že má dítěti dát jméno Bedřich, protože z něj bude slavný skladatel

2. Pianistou. V patnácti letech uprosil Bedřich otce, aby mohl gymnázium dostudovat v Praze. Dostal se na prestižní školu, kterou vedl Josef Jungman, ale příliš se v ní neohřál. Zato hudební akce v Praze nešidil a tam se také v roce 1840 potkal s klavírním virtuózem Ferencem Lisztem.

3. Skladatel a manžel. Nebýt Smetanovy manželky Kateřiny, možná by se z Bedřicha nikdy nestal skladatel. A nebýt Bedřichovy píle a rozhodnutí, stát se učitelem hudby, možná by se za něj Kateřina nikdy nevdala. Jejich manželství ale provází velká bolest. Postupně jim umírají tři ze čtyř dcer a manželé nedokážou sdílet svůj žal.

4. Snění v Göteborgu. Do švédského města Smetana utíká před osobním neštětím, které ho potkalo v Praze. Místní jsou ale podle Smetany hudebně zaostalí. Také tady se Bedřich stává hlavně učitelem hudby, koncertuje. Seznamuje se s Fröjdou Beneckovou, která zůstala jeho přítelkyní až do skladatelovy smrti.

5. Prodaná nevěsta, opera hračka. Impulzem ke vzniku jedné z nejznámějších oper Bedřicha Smetany byla hádka. Nebo spíš spor mezi Smetanou a Riegrem. A ruské publikum zase může za to, že z opery zmizela mluvená řeč a zůstaly jen zpěvy a recitativ.

6. Boj o novou hudbu: Dalibor. O čem vlastně tahle Smetanova opera je? O citech a svobodě. Obecenstvo ale tragickou operu na historické téma nepřijalo. Po pěti reprízách je stažena z repertoáru divadla.

7. Mistrem v soukromí. Způsob, jakým Smetana komponoval, byl přinejmenším zvláštní. Skládal v hlavě. Jako člověk žil spíše mládeneckým způsobem. Rád lovil, dobrým střelcem ale nebyl. Jeho jedinou neřestí zůstávala hra na klavír, k nelibosti sousedů někdy i dlouho do noci.

8. Já neslyším. V padesáti letech chce opustit operu a vrátit se na dráhu pianisty. Naordinuje si dlouhé hodiny cvičení. Možná, že i to nakonec přispělo k jeho totální hluchotě. V celém příběhu Smetanovy nemoci zůstává hodně neznámých. Smetana nicméně skládá dál. Hudba mu hraje v hlavě. Vznikají další opery – například Hubička.

9. Ti dva a Hubička. Bedřich Smetana dostává povídku Elišky Krásnohorské. Nejdřív její Hubičku odkládá, ale později začnou spolupracovat jako libretistka a skladatel. Oba si rozumí i lidsky. Krásnohorská, stižená chronickým revmatismem, hluchému Smetanovi rozumí víc, než jiní.

Lit.: Blažejovská, Alena – Kosatík, Pavel: Pavel Kosatík: Bedřich Smetana. Životopis o velikánovi české hudby. In web ĆRo Plus, 28. únor 2024 (článek). – Cit.: Asi u nás nebude člověka, který by si letos, v jubilejním Roce české hudby, nepřipomínal hudebního skladatele Bedřicha Smetanu (1824–1884). Už děti ve škole se o něm učí, že položil základy české národní hudby. Složil Prodanou nevěstu, Mou vlast a Louisinu polku a potom chudák ohluchl a umřel, je to smutný příběh.

Jaký má smysl psát, číst a poslouchat životopis dávno mrtvého skladatele, kterého mají všichni v povědomí? Třeba ten, abychom zjistili, jestli to, co nás kdysi učili, pořád platí. (…)

Otázku, jestli je pravda to, co si o velikánech povídáme, si musí každá generace položit vždycky znovu. A jakkoli se kdysi o Bedřichu Smetanovi hodně psávalo, poslední větší knihy o něm – od Václava Holzknechta, Zdeňka Mahlera a dalších – vyšly už před desetiletími.

Pavel Kosatík došel studiem pramenů k závěru, že faktů je k dispozici dost, že jsme je ale, právě s ohledem na potřeby naší doby, dostatečně nepromysleli.

Autor nesouhlasí už s tou hlavní, nejčastěji předkládanou tezí o Smetanovi jako toliko zakladateli české hudby. Vidí v něm představitele hudby evropské. Myslí si, že světová hudba u nás nezačala vznikat až s Antonínem Dvořákem, ale už s Bedřichem Smetanou. „Jen“ se to za něho ještě neumělo do toho světa dostat a pak s tou teorií o jeho toliko české hudbě se na to možná dost nemyslelo.

Nikdy není pozdě věci začít napravovat a vhodná chvíle pro to může být právě teď. Je škoda, pokud svět zná ze Smetany jen Prodanou nevěstu, Vltavu a smyčcový kvartet Z mého života. Do světa zrovna tak patří Dalibor, Hubička a Dvě vdovy, celá Má vlast, cyklus „švédských“ symfonických básní a také množství brilantních skladeb psaných pro klavír. (…)

Četba na pokračování